ETF fondy, které se začaly více prosazovat v době krize v roce 2008 v USA, jsou takzvané pasivní fondy, které kopírují indexy vybraných trhů. To znamená, že investor jejich prostřednictvím investujete třeba do celého indexu S&P 500. To je velká část amerického akciového trhu. Některé ETF mohou vyplácet i pravidelné dividendy. Investor si ale může vybrat třeba i ETF fond, který investuje do dluhopisového indexu. Můžete si ale koupit třeba ETF fond, který bude investovat do zlata.
„Nemusíte si kupovat nějaký zlatý slitek a platit pět procent za nějakou údržbu, trezor a podobně. Vám stačí ETF na zlato. Je to naprosto moderní instrument. Obrovská přidaná hodnota je, že je nízkonákladový. Neukrajuje vám z toho ideálního výnosu třeba jako podílové fondy prostřednictvím vysokých poplatků za správu,“ říká ředitel Radim Krejčí z IT aplikace Portu, jejímž prostřednictvím si lze složit portfolio z ETF fondů.
Náklady na pořízení ETF fondů jsou sice nižší než náklady na pořízení a provoz klasických aktivně řízených podílových fondu, na druhé straně ani ETF nejsou zadarmo. Dají se totiž koupit pouze prostřednictvím brokera, obchodníka s cennými papíry, který si účtuje poplatek za každý zrealizovaný obchodní příkaz investora. To znamená i nákup nebo prodej ETF fondu.
I ETF mají však své háčky
Podle investičního analytika skupiny Partners Martina Tománka jsou dnes k dispozici tisíce burzovně-obchodovaných fondů. Je jich hotová džungle, ale zdaleka ne všechny patří do portfolia inteligentního investora.
„Můžete si například koupit ETF, prostřednictvím kterého budete s hezkou finanční pákou spekulovat na pokles cen ropy. Nebo si můžete koupit ETF fond na dobytek. Má to zkratku COW, takže se nemůžete splést. Ale vážně. Pokud zůstaneme u klasických ETF, které kopírují nějaký akciový index, typu S&P 500 nebo MSCI Europe, ty lze určitě doporučit,“ vysvětluje Tománek.
Na druhou stranu ale upozorňuje i na rizika, která se k ETF fondům váží. Jedno spočívá v tom, že někteří investoři mají velkou tendenci s nimi obchodovat až příliš často. Z čehož v praxi má profit hlavně broker, nikoli investor. „Když to trochu přeženu, kdo v pondělí koupí ETF na americké akcie a ve středu ETF prodá, to není rozumný investor, ale šílenec,“ vysvětluje.
Co jsou ETFBurzovně obchodované fondy (Exchange-traded fund, zkráceně ETF) se na burzách obchodují od roku 1993. Jsou to společnosti založené jako investiční trusty nebo investiční fondy. Cílem burzovně obchodovaného fondu je sledování indexu podkladového aktiva. Emitují je zpravidla velké společnosti, které zajišťují jejich likviditu. Pro spekulativní investice jsou využívány ETF, s nimiž lze obchodovat pomocí finanční páky. To znamená, že produkt se může zhodnocovat / znehodnocovat 2x až 3x proti vývoji hodnoty podkladového aktiva. Investor se může rozhodnout pro investici do akciových indexů, ekonomických sektorů, geografických oblastí, komodit (takzvané ETC) nebo měn. ETF fond byl například Volksbank emitován i na index PX burzy cenných papírů v Praze. Tento fond se však příliš neujal. Skončil kvůli malému zájmu investorů, což ale než o ETF vypovídá o možnostech české burzy. |
Podle Radima Krejčíka je rizikovost investice do ETF docela stejná jako u podílových fondů nebo doplňkového penzijní spoření. To ovšem jen za předpokladu, že je portfolio ETF fondů dobře poskládáno. Jedině tehdy dokáží ETF při správně načasovaném nákupu a prodeji přinést zhodnocení.
„Což ale při dlouhodobém investičním horizontu a volbě ETF fondů, které investují do stejných aktiv, jako třeba podílové fondy, není zase takový problém. A to proto, že hodnota ETF fondu se odvíjí od vývoje hodnoty indexu, do jehož aktiv ETF fond investuje. A i zde platí to, co u fondů, že časem se každá dobrá investice zhodnocuje,“ vysvětluje.
To, že u investic do ETF hraje dlouhodobost investice klíčovou roli, potvrzuje i Martin Tománek. Při dlouhodobých investicích jsou podle něj ETF vhodné prakticky pro každého investora. Ovšem za podmínky, když si troufne je sám nakupovat nebo prodávat. Zároveň upozorňuje i na nevýhody. A tím je pasivní forma investování, která vyplývá z faktu, že ETF fondy pouze kopírují daný index. ETF tak ze své podstaty nikdy nemohou takzvaně překonat trh. Některé ETF se také v období výrazných tržních turbulencí mohou ukázat jako nelikvidní.
Tománek zároveň varuje před extrémním názorem, který říká, že smysl má pouze pasivní investování: „Kdybychom všichni investovali pasivně, kopírovali nějaký index, nikdo by se nevěnoval studiu hospodářských výsledků firem a nikdo by neodhadoval férové hodnoty jejich akcií. Byl by to jeden velký trh plný ovcí.“
Celé pasivní investování je založené totiž na předpokladu, že se na finančním trhu pohybuje mnoho aktivních investorů, kteří provádí výzkum firem, a svou aktivitou stanovují ceny akcií. Pasivní investoři potom spoléhají na to, že tyto ceny jsou férové.
Záleží na temperamentu investora
Co se týče debaty aktivní versus pasivní investování, je podle Martina Tománka na místě vždy upřednostnit vlastní rozum. To znamená potlačit tendenci myslet si, že ETF jsou stoprocentně lepší než podílové fondy. Anebo, že podílové fondy jsou lepší než ETF. Na druhou stranu ale také říká, že je dobře, že nabídka levných ETF tlačí na snižování poplatků aktivně spravovaných fondů. Z hlediska úspěšnosti investice podle něj ale i tak mnohem více záleží na temperamentu samotného investora než na volbě konkrétních investičních nástrojů.
„Pokud nemáte trpělivost a často jednáte spontánně, své investice řídíte na základě mediálních titulků nebo notoricky nespolehlivých předpovědí ekonomů, tak se vám na trhu dlouhodobě nepovede dobře. S pravděpodobností, která se blíží jistotě. A je jedno, jestli používáte aktivně řízené fondy, nebo pasivní ETF,“ uzavírá.
