V Krkonoších skončila v říjnu letní turistická sezona a před příchodem zimy se tu nakrátko rozhostilo neobvyklé období klidu a prázdnoty. Davy návštěvníků vychrlené lanovkami na hřeben vystřídali osamělí poutníci potulující se na prázdných širokých cestách.
Tento vzácný fenomén je patrný ještě více u našich severních sousedů, kde se v létě nedá ani hnout. Zkrátka ideální čas vyrazit právě teď do Krkonoš a užít si jejich nejkrásnější přírodní scenérie.
Túra ze Szklarske Poreby okolo hory Szrenica (1362 m), Sněžných jam a zpět patří k tomu nejhezčímu, co mohou Krkonoše nabídnout. Je třeba si pohlídat počasí a vyčíhnout dobu, kdy na Szrenicu nejezdí lanovka a není nutné se prodírat mezi davy.
Tím se stává túra zároveň levnější a sportovně hodnotnější. Šest set metrů převýšení lanovkou nelze ušetřit a je třeba zdolat vše po svých.
Do Szklarske Poreby nemá cenu v tuto dobu uvažovat o jiné dopravě než vlastní. Pro nástup na avizovanou túru je vhodné zaparkovat ještě před vjezdem do zástavby rekreačního letoviska, a to na parkovištích napravo od silnice (ve směru od Harrachova), která zvou k návštěvě vodopádu Kamienczyk (Zackelfall).
Tento vodopád vzdálený třicet minut pohodlné chůze je nejvyšší na polské straně Krkonoš (27 m) a oslní úchvatnou podívanou i v suchém období roku. Nachází se na konci hluboké a úzké žulové soutěsky, která se zničehonic objeví vlevo od široké kameny dlážděné cesty, po níž se v létě ubírají davy.
Vstup do soutěsky a k patě vodopádu je zpoplatněný (6 zl - 40 Kč) a dokonce je nutné si nasadit na hlavu přilbu. Ta je však spíše pro formální okrasu a při pohledu do soutěsky a sklonění hlavy sjíždí dolů. Důkazem jsou helmy bez hlav a těl popadané v nepřístupné části kaňonu.
Vodopád Kamienczyk
Soutěska pod vodopádem Kamienczyk
Poněkud jiný pohled na vodopád shora skýtá letní terasa u turistické chaty stejného jména. Bezpečnostní bariéra s bytelnými mřížemi nad kolmou skalní hlubinou připomíná klec nebezpečné šelmy v zoologické zahradě, chybí už jen elektrický ohradník pro neukázněné turisty.
Kolem sviní a tvarohů
Kousek nad vodopádem nás zbrzdí ještě jedna krátká zastávka u budky, kde je třeba uhradit poplatek za vstup do národního parku ve výši 8 zl (50 Kč). A pak už následuje ničím nerušený příkrý výstup starou dlážděnou cestou v lese přímo vzhůru po spádnici.
Metry rychle a pohodlně přibývají a po 40 minutách se na louce v rozestupujícím se lese objeví turistická chata Schronisko na Hali Szrenickiej. Má podobu typické krkonošské boudy a v období nevlídného podzimu poskytuje příjemné teplé útočiště, kde je možné posvačit i z vlastních zásob.
Ještě krátký výstup nad chatu a jsme na krkonošském hřebeni. Vlevo, kam směřuje dlážděná cesta, se tyčí hora Szrenica (1 362 m) se siluetou další turistické chaty, my však odbočíme po červené a po státní hranici doprava.
Svinské kameny, Szrenica a Tvarožník
Polská lanovka na Szrenicu zastavila provoz již v polovině října a má před zimní sezonou servisní přestávku. Lidí je tu proto pramálo, tím více nás potěší dvě pitoreskní skalní uskupení v těsné blízkosti cesty, které vznikly přirozeným rozpadem žulových bloků.
První se jmenuje Sviňské kameny (polsky Trzy swinki), druhé Tvarožník, protože připomíná naskládané hroudy krkonošských sýrů, které se ve zdejších horách kdysi vyráběly. Ozdobou a největší zajímavostí Tvarožníku je nepohyblivý viklan s hraničním kamenem na vrcholku.
Nad hlubinou Sněžné jámy
Od Tvarožníku ve výšce cca 1 300 metrů nás čeká hodina celkem pohodlného, ale jednotvárného, neustále mírně stoupajícího pochodu po širokém krkonošském hřbetu k siluetě polské chaty nad Sněžnými jámami.
Zdálky připomíná hradní stavbu a Poláci ji označují recesistickým názvem Wawel, což má při troše fantazie evokovat podobu královského hradu v Krakově. V chatě, která je přístupná jen ve stavu krajní nouze, jsou umístěny televizní a rozhlasové vysílače.
Plošina krkonošského hřbetu se hned vedle Wawelu nečekaně propadá do hluboké propasti skalního amfiteátru Velké Sněžné jámy. Je do ní úžasná podívaná, která co do divokosti a hloubky nemá v Krkonoších obdobu. Ostrou horní hranu jámy provází několik zajištěných vyhlídek, k nimž vedou odbočky z červeně značené magistrály. Upomínkou na velkolepé dílo ledovce jsou dvě malá jezírka, zrcadlící se na dně jámy.
Wawel nad Sněžnými jámami
Sousedem Velké Sněžné jámy je západněji položená Malá Sněžná jáma, do níž shora vidět není. Odděluje ji skalní hřbet Grzeda (hřad) vybíhající od Wawelu směrem na sever. Kdysi se po něm dalo sestoupit až na dno jam po krkolomné stezce. Ta je však z bezpečnostních i ochranářských důvodů již od poloviny minulého století mimo provoz. Malá Sněžná jáma patří vzhledem k výskytu žíly čedičové vyvřeliny mezi nejbohatší botanické lokality Krkonoš.
Za zmínku stojí i skalisko Krakonošova kazatelna v těsné blízkosti Wawelu. Ve výšce 1 490 metrů jde o nejvýše položené žulové skalisko typu tor na území Krkonoš a skoro i České republiky (pokud přimhouříme obě oči a posuneme státní hranici o cca 120 m).
Sněžná jáma z žabí perspektivy
Vidět Sněžnou jámu z ptačí perspektivy je úžasné, neméně zajímavý je ovšem i pohled z perspektivy žabí, tedy zdola od jezírek. Umožňuje to traverzová zeleně značená stezka (sciezka nad reglami) vinoucí se v celé délce po severním úbočí Krkonoš. Nejkratší napojení je možné sestupem po modré od rozcestí pod Vysokým kolem.
Sestupem na polskou stranu se ráz dosavadního putování razantně změní. Dosud pohodlné a široké cesty umožňující rychlé tempo pochodu nahrazuje kamenitý až balvanitý chodník hodný vysokohorského terénu. Rovněž pohledy na skalní stěny Sněžné jámy evokují představu spíše tatranské než krkonošské krajiny.
Velká Sněžná jáma a Szklarska Poreba
Nejvyhledávanějším cílem Velké jámy jsou dvě malá Sněžná jezírka, nebo taky Kochelské rybníčky, schovaná v hustých porostech kosodřeviny. U nich je dobré se zastavit, otočit se a prohlédnout si temné úžlabiny a skalní rozsedliny Velké Sněžné jámy zdola.
I když se to shora nezdá, terén kolem jezírek je v detailu členitý, nepřehledný a neschůdný. Pahorky a hřbítky z nakupených balvanů jsou součástí morénových nánosů zaniklého ledovce.
Atraktivní terén s mnoha výhledy pokračuje od Sněžných jezírek k chatě Schronisko pod Labskim Szczytem. Zeleně značená traverzová cesta se stále klikatí kosodřevinou a řídkými smrkovými porosty, je plná výhledů a kamení, které vyžaduje hlídat každý krok. Kdo by to do Krkonoš řekl?
Větší pohodlí začíná až pod chatou, odkud následuje dlouhý podvečerní sestup do Szklarske Poreby. Ta působí ve srovnání s českými krkonošskými letovisky mnohem příjemnějším, nesnobským dojmem.
Může se hoditJak se tam dostat Itinerář trasy: |
