Hodinu po začátku jednání se k nejvyšším ústavním činitelům připojil i ministr vnitra Jan Hamáček, ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministr obrany Lubomír Metnar.
„Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou vojenskou operaci odsoudila. Zároveň jsem přesvědčen o tom, že celé situaci bylo možné předejít, kdyby s tureckým prezidentem, který o svých záměrech mluvil už v roce 2017, světové mocnosti včetně EU aktivně vyjednávaly a snažily se s Tureckem, které je členem NATO, najít společné řešení,“ napsal po jednání Babiš, podle něhož takovou příležitost klíčoví aktéři propásli v New Yorku při Valném shromáždění OSN.
„Potvrdili jsme naši podporu společné reakci Evropské unie,“ řekl po schůzce ministr Petříček. Česká republika podle něj považuje jednostranný turecký vojenský zákrok za něco, co nepřispívá k uklidnění situace v Sýrii.
„Obáváme se možných dopadů na politický mírový proces, který by měl ukončit osm let trvající konflikt,“ řekl. Zároveň vyslovil obavy o dopady na civilní obyvatele. Petříček také na otázku, zda se ústavní činitelé neobávají, že Turecko by mohlo vpustit do Evropy velké množství uprchlíků, řekl, že „není možné používat osud uprchlíků jako kartu v politickém, diplomatickém dialogu“.
Oduznání Kosova
Ústavní činitelé ve čtvrtek také nepodpořili prezidentův návrh, aby Česko zrušilo mezinárodní uznání Kosova. Okolnosti, za kterých k uznání došlo, však označili za problematické.
Petříček po schůzce řekl, že se shodli, že otázka Kosova nyní není na pořadu dne. Okolnosti jeho uznání v roce 2008, kdy se vláda k tomuto kroku rozhodla přes nesouhlas Sněmovny, nicméně ústavní činitelé označili za problematické.
„Oduznání“ Kosova navrhl Zeman během návštěvy Srbska. Podle něj totiž v čele této země stojí váleční zločinci. Kosovo pak zrušilo účast na summitu V4 v Praze, zdůvodnilo to vnitropolitickou situací.
Nejvyšší ústavní činitelé se naopak shodli na jednoznačné podpoře vstupu zemí západnobalkánských zemí do Evropské unie. Shoda panovala i v podpoře společné reakce EU na turecký útok na Sýrii.
Víc vojáků do Sahelu
Ústavní činitelé také podpořili případné navýšení českého vojenského působení v africké oblasti zvané Sahel, zejména v Mali. Vyjádřili se i pro změnu zákona umožňující rychlé vysílání vojáků do zahraničí v případě nouze.
Vysílání vojáků na zahraniční mise musí vždy schválit vláda a Parlament. Mandát armáda získává na dva roky, současný platí do konce roku 2020. Ministerstvo obrany proto připravuje návrh na další roky, který příští rok vládě, Sněmovně a Senátu předloží, ústavní činitelé to uvedli ve společném prohlášení.
Srbové za „oduznání“ Kosova platí, Zeman to udělal zadarmo |
Ústavní činitelé také označili za priority zajišťování obrany a bezpečnosti Evropy, boj s terorismem a budování schopností zahraničních partnerů. Geograficky se podle nich Česká republika soustředí hlavně na oblasti, které přiléhají k Evropě, a na oblasti, které jsou pro bezpečnost Evropy významné. „Nejvyšší ústavní činitelé podporují další rozvoj zahraničního působení ČR, tak aby docházelo k propojování diplomatických, vojenských, ekonomických a rozvojových nástrojů při stabilizaci krizových regionů a výsledky působení ČR v cílových oblastech byly udržitelné,“ uvádí dokument.
Nejvyšší ústavní činitelé konkrétně podpořili případné další navyšování vojenského působení Česka na podporu zemí Sahelu, především Mali, a související otevření zastupitelského úřadu. Zároveň doporučili tyto kroky doprovodit rozvojovými programy. Sahel označuje pás území v Africe na jižním okraji Sahary. Kromě Mali zahrnuje Niger, Čad, Etiopii, Súdán, Senegal, Mauritánii a Burkinu Faso.
„Současně nejvyšší ústavní činitelé podporují případné úpravy právního rámce vysílání ozbrojených sil Armády ČR do zahraničí tak, aby schvalovací proces odpovídal časovému tlaku předpokládaných bezpečnostních výzev,“ uvádí dokument.
Kosovo na pranýři. Prezident Zeman bude dál usilovat o jeho zapuzení |
Poslanci ze všech politických stran navrhují novelu ústavy, která by vládě urychleně vyslat vojáky do zahraničí umožnila. Armáda by tak mohla například v utajení poslat jednotku na osvobození unesených českých občanů. Parlament by se misí zabýval až následně. Návrh předložila skupina poslanců v čele s předsedkyní sněmovního výboru pro obranu Janou Černochovou (ODS).
Česká republika má nyní v zahraničí vojáky především v Afghánistánu, v Pobaltí a v Iráku. V Mali může podle současného mandátu působit až 120 českých vojáků.
Snižování emisí
Česko je podle prohlášení ústavních činitelů odhodláno plnit své mezinárodní závazky ohledně snižování emisí oxidu uhličitého (CO2). Musí to být ale založeno na samostatném rozhodování země a nesmí to ohrozit sociální smír, konkurenceschopnost nebo možnost rozhodovat o vlastním energetickém mixu.
Podle ústavních činitelů musí mít Česko vizi odpovědného přístupu k životnímu prostředí, která bude vycházet z vědeckého poznání. Debata o klimatických změnách podle nich nesmí podléhat ideologiím. Zdůraznili také, že pro bezuhlíkovou energetickou soběstačnost Česka je třeba jaderná energetika.
