Stánek ve vestibulu metra I. P. Pavlova, nabízející lesní ovoce, ale také burčák z Moravy, zeje prázdnotou. O publikum je postaráno, když k němu přichází muž se ženou a legitimují se jako kontroloři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).
Žena stále nic netuší, kontrola jí však moc času na rozmyšlenou nedává. Stačilo rychle očima prolétnout nabídku zkvašeného hroznového mostu, označeného jako burčák z Moravy. Etiketa na sudu přitom mluví o maďarské odrůdě Czerszegi Fuszeres. „Odrůda nehraje roli, může být vysázená v České republice, ale burčák musí být původem z českých hroznů,“ vysvětluje redakci inspektor.
Aby si původ zkvašeného moštu ověřil, žádá po prodavačce průvodní dokumentaci. Tu však nedostává, což už samo o sobě inspekce může potrestat pokutou jako „měkký“ prohřešek. Původ hroznů se musí prověřit v laboratoři, což zabere kolem deseti dnů. SZPI připouští, že za tu dobu často burčák z nabídek zmizí, protože jej spotřebitelé zkonzumují, ale o to tvrdší tresty mohou padnout.
I vzorek ze stánku ve vestibulu metra putuje do brněnské laboratoře na zkoušku magnetickou rezonancí. Sama prodavačka při kontrole připustila, že nápoj byl dovezen z Maďarska.
„Prodavačka řekla, že v lahvích se prodává částečně zkvašený hroznový mošt původem z Maďarska, ale v nabídce je uveden burčák. Tento způsob uvádění není správný. Mohl by spotřebitele uvádět v omyl. Případ předáme ke správnímu řízení,“ popsal kontrolor.
Na stánku je navíc uveden dodavatel, povinné je přitom uvádět výrobce. Další formální prohřešek.
Za „měkké“ prohřešky SZPI dává obvykle u kontrol vína pokuty v řádu desítek tisíc, falšování však trestá mnohem tvrději, pokutami až v řádu milionů korun.
U kontrol burčáku se inspekce zaměřuje i na hygienu, označení transportních nádob, průvodní dokumentaci apod. Burčák se nemusí prodávat v bag-in boxech jako víno. Jde o nebalený produkt, zákazník si pro nápoj přichází s PET lahví nebo mu ji poskytuje provozovatel.
Napovědět o kvalitě nápoje může i chuť, barva či vůně. „Senzorické hodnocení je orientační. Dává indikaci, jestli je nebo není potřeba vzorek odebrat pro analýzu v laboratoři,“ říká mluvčí Státní zemědělské potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Vzorky, u kterých kontroloři vidí potenciální problém, jako je tento, míří do laboratoře v Brně, kde se dá pomocí nukleární magnetické rezonance zjistit země původu hroznů, případně zda vůbec je mošt z vinné révy. Zjišťuje se zde i přítomnost syntetických barviv, přimíchávání vody, glycerolu a další parametry.
„Nepříliš dobrou zprávou je, že většinu prohřešku není možné zjistit senzoricky, tedy podle barvy a vůně. Špatným signálem je zanedbaná hygiena v prodejně. Doporučujeme sledovat i portál Potraviny na pranýři,“ dodal Kopřiva.
Kontroly burčáku probíhají každoročně v sezoně od 1. srpna do posledního listopadu. Letos začaly v polovině srpna. Inspektoři dosud zkontrolovali zhruba sto prodejních míst burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu. Ve čtyřiceti dvou případech přistoupili k odběru vzorků k analýze v laboratoři. Znám je zatím pouze výsledek jednoho vzorku, který nevyhověl, protože měl vzorek nižší obsah alkoholu, který odpovídal moštu a nikoliv burčáku.
Nápoj s označením burčák musí být částečně zkvašeným hroznovým moštem s obsahem minimálně 1 procento alkoholu, který je vyroben z tuzemských hroznů na území České republiky. Pokud jde o zahraniční produkci, musí se nápoj nabízet jako částečně zkvašený hroznový mošt, ale je nepřípustné označovat ho jako burčák.
Loni SZPI zkontrolovala 340 prodejních míst burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu. Ve 44 případech se odebral vzorek do laboratoře. Nevyhovělo pět, dva z nich byly falšované. Podvodníci přidali do nápoje vodu, která tvořila desítky procent obsahu.
