Hlavním důvodem poklesu zisku je podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky zhoršení hospodaření v segmentu chemie a v potravinářství, a to zejména kvůli sníženému výkonu německé pekárenské skupiny Lieken.
Nic jsme neporušili, klidně ať rozhodne soud, říká manažer Agrofertu |
Pokles zisku tak pokračoval již třetím rokem za sebou, předloni šlo o snížení 38 procent, o rok dřív o 9,6 procenta. Kvůli zákonu o střetu zájmu v únoru 2017 tehdejší vicepremiér a ministr financí a současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO) vložil své akcie koncernu do svěřenských fondů. Podle nedávné předběžné auditní zprávy EK má však Babiš dále vliv na holding Agrofert a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Babiš to však odmítá.
Agrofertu se daří hůř
„Nekonsolidované tržby skupiny dosáhly hodnoty 225,1 miliardy Kč, v roce 2017 činily 226,6 miliardy Kč. Konsolidovaný výsledek hospodaření koncernu Agrofert v roce 2018 dosáhl po zdanění 1665 milionů Kč oproti předchozím 4557 milionům Kč, přičemž hodnota EBITDA poklesla na 11 723 milionů Kč z částky 13 990 milionů Kč v roce 2017,“ uvedl Hanzelka.
Rozvojové investice do dlouhodobého hmotného majetku bez vlivu nových akvizic činily loni zhruba 11 miliard korun.
Firma například loni uvedla, že její dceřiná společnost Mafra převezme v ČR a na Slovensku vydavatelství Bauer Media, které vydává časopisy pro ženy, programové časopisy, časopisy o životním stylu, bulvární časopisy a také časopisy v dalších segmentech jako například křížovky a motoristické časopisy. Do jeho portfolia patří 30 časopisů, jsou mezi nimi například tituly Rytmus života, Cosmopolitan, Chvilka pro tebe nebo Žena a život.
Pekárny a dotace
Letos pak koncern dokončil fúzi s United Bakeries Penam, což dovolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Firma ale musí prodat několik svých závodů, aby soutěž nebyla narušena. Agrofert nesdělil, které závody chce prodat, informoval ale následně o uzavření karvinské pekárny, které by mělo nastat v září.
Na konci května a na začátku června dorazily do ČR dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkají Babišova možného střetu zájmů. V první z nich komise v anglicky psaném dokumentu dospěla k závěru, že Babiš má dále vliv na společnost Agrofert a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
Babiš, který kvůli zákonu o střetu zájmů Agrofert převedl do svěřenských fondů, označil audit za pochybný a za útok na Českou republiku. Rovněž odmítl, že by Česko muselo vracet dotace.
Druhá zpráva dorazila do ČR na začátku června. Státní zemědělský intervenční fond poté oznámil, že nebude Agrofertu proplácet dotace od února 2017, kdy Babiš firmu do svěřenských fondů vložil. Holding už dříve uvedl, že oba návrhy auditů EK vnímá jako pochybné a neprofesionální. Na odpověď do Bruselu bude mít Státní zemědělský intervenční fond čas do 21. září.
V reakci na předběžné auditní zprávy EK se opozice ve středu neúspěšně pokusila vyslovit Babišově koaliční vládě nedůvěru. Pro návrh hlasovalo 85 poslanců, ke svržení vlády bylo zapotřebí 101.
Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala zhruba 33 tisíc lidí, podobně jako předloni, z toho 22 tisíc v ČR.
