Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos MORI, do kterého se zapojilo 11 členských zemí Evropské unie.
Boj proti klimatickým změnám považuje za hlavní prioritu pro evropské volby 69 procent českých potenciálních voličů. Ve zbývajících deseti zemích je toto téma prioritou v průměru pro 77 procent respondentů. Nejvíce zajímá voliče v Itálii, a to z 84 procent.
Zato udržitelnost zemědělství je důležitá pro české respondenty více (83 procent) než činí průměr zapojených zemí (80 procent). Jde o nejdůležitější téma pro tuzemské voliče z těch, která se týkají životního prostředí.
Ochrana proti extrémnímu počasí (suchu, vedru, povodním) je důležitá pro sedm z deseti českých potenciálních voličů.
Podle ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM Martina Buchtíka je jedním z obecně důležitých témat týkajících se životního prostředí omezení emisí v osobní dopravě.
Průzkum: Eurovolby by s náskokem vyhrálo ANO, druhá ODS |
„V naší průmyslově orientované zemi skoro neprosaditelná věc, protože se tam kloubí různé jiné zájmy. Česká veřejnost je hodně nastavená tak, že největší znečišťovatelé jsou v Asii, takže Evropská unie by měla omezovat asijské trhy,“ popsal Buchtík.
„Naopak máme velkou tradici v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, tam je to téma silné. Tam se lidé shodují, že chráněná krajinná oblast musí mít zvláštní režim a je potřeba s ní pracovat,“ doplnil k problematice.
Za nejdůležitější téma eurovoleb považují Češi ochranu před teroristickými útoky (86 procent). Kromě ekologických záležitostí je pro voliče zásadní snaha o ukončení daňových rájů a obrana hodnot, jako jsou lidská práva a demokracie.
Celkově EU Čechy nezajímá
Celkově je ale pro českou populaci téma Evropské unie nezajímavé a vzdálené. Jen zhruba pět až deset procent lidí se aktivně unií zabývá a vyhledává si o ní informace.
„O informace o Evropské unii se lidé moc nezajímají. Když už na nějaké narazí, tak jsou pro ně složité, nezáživné, plné mystifikací,“ uvedl Buchtík.
Zlomek občanů se o unii aktivně zajímá, zhruba třetina pak podle něj na nějakou informaci občas narazí v médiích nebo zprostředkovaně. „Většina populace si o Evropské unii jako o tématu vůbec nepovídá,“ doplnil.
„O informace o Evropské unii se lidé moc nezajímají. Když už na nějaké narazí, tak jsou pro ně složité, nezáživné, plné mystifikací,“ uvedl Buchtík. |
Podle ředitele ústavu na českou veřejnost fungují jednoduché slogany typu, že je EU byrokratická, nepřehledná či složitá.
Lidí, kteří jsou vyloženě prounijní, je v české populaci zhruba 15 procent, uvedl Buchtík. Jsou ale aktivnější u voleb. „Čtvrtina z těch, kteří skutečně půjdou volit, jsou prounijní, což nahrává liberálním proevropským stranám,“ řekl. Naopak vysloveně negativních vůči EU je zhruba 18 procent občanů. V celkovém poměru voličů budou tvořit zhruba desetinu, poznamenal Buchtík.
Průzkum se uskutečnil v lednu a zúčastnilo se jej 2000 potenciálních českých voličů mezi 18 a 65 lety. Lidé, kteří byli rozhodnuti, že nepůjdou k volbám, se průzkumu neúčastnili.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Češi rozhodují o 21 europoslancích, kandidátky jsou jednotné pro celou republiku. Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho.
