Dodal, že letošní triumf ho stál více sil než ten v roce 2011. „Hlavně psychických,“ přiznal třiačtyřicetiletý kouč. „V hráčské kariéře to bylo náročnější po fyzické stránce. Ale ta úleva, že se to povedlo, a pocit štěstí je stejný. Všichni si vážíme toho, kde teď jsme.“
A podobné byly i oslavy, když také letos jste s pohárem jeli autobusem bez střechy, že?
Řekl bych, že před těmi osmi lety bylo tepleji. Ale tehdy jsme autobusem vyjeli těsně po zisku titulu, tak jsem možná cítil náhon teplého vzduchu na sebe. Teď bylo docela chladno, ale i tak to byla nádhera. Určitě na to zase nezapomenu.
Někteří hráči měli před sezonou strach, že je v přípravě fyzicky zničíte, jak dostávali zabrat. Nebyl to i důvod špatného začátku sezony?
Ne. Ten byl v uspokojení. K tomu přišla zranění na důležitých postech, třeba Martin Růžička, Jirka Polanský. A také obránci, takže jsme ze sedmi měli tři z partnerského Frýdku-Místku, což se na tom startu podepsalo nehledě na to, že jsme často hráli venku. Z úvodních sedmi kol šestkrát a to je těžké.
Po těch sedmi kolech jste měli jen šest bodů. Co vás vrátilo do hry?
Kluci se postupně vraceli do sestavy. Listopad a prosinec se nám vydařil (ze čtrnácti zápasů jen jeden prohráli – pozn. red.). Rozhodně neuhneme z náročné letní přípravy. Také letos budeme chtít kluky pořádně vyždímat. Prostor na oddech teď mít budou, ale až zase přijdou do práce, tak se z nich budeme snažit vytáhnout maximum.
Šťastné trenérské duo Václav Varaďa, Marek Zadina.
Přesto, bylo znát, že někteří nebyli tou dřinou nadšeni?
Určitě by chtěli hrát více fotbal, báčko a takové věci... Ale to mohou ve volném čase.
Nejen v úvodu extraligy, ale i v dalším průběhu sezony vás trápila zranění. Jak jste to prožíval?
Nebylo to jednoduché, ale spolupráce s Frýdkem-Místkem byla dobrá. Měli jsme kluky rozehrané, věděli jsme o tom, v jakém stadiu se nacházejí. Vše jsme konzultovali s frýdecko-místeckými trenéry. Míváme i společné tréninky. Naše plány jsou nastavené tak, aby prospěly vývoji mladých hráčů. V tom to funguje a uvidíme, jak to bude v další sezoně.
Byla pro vás minulá sezona hodně perná i vzhledem k povinnostem, které jste měl coby kouč reprezentace do dvaceti let?
Bylo to náročné, ale přineslo to úspěch. Titul je pro mě skvělá tečka za touto sezonou.
Před šestým finálovým utkáním zpíval hymnu Jaromír Nohavica. Údajně jste v tom měl prsty vy. Je to pravda?
Mluvili jsme spolu před sérii s Libercem. Chtěl jsem, aby přijel už na ty první dva zápasy v naší hale, ale řekl mi, že přijede až na zápas číslo šest, když povedeme 3:2. A dodal, že běda, jestli dorazí a bude to 2:3. Jsem moc rád, že byl prorokem. Zazpíval skvěle. Přišel i do šatny před tím důležitým zápasem a malinko klukům ubral na té psychické tíze.
Kdy jste začal věřit, že byste titul mohli urvat už v tom šestém utkání doma?
Ten gól Ondry Kovařčíka v Liberci ve druhém prodloužení pátého zápasu tomu dal asi tu tečku. To už jsme všichni věřili, že je doma dáme, když jsme měli tu možnost. Nikdo z nás se už nechtěl trmácet do Liberce. I když tam by šlo o všechno a šance by byly vyrovnané.
Určitě už přemýšlíte o novém kádru.
Těch volných míst tam moc není, ale budeme se snažit posílit.
První velkou posilou je brankář Patrik Bartošák z Vítkovic.
O Patrika jsem hodně stál. Je to skvělá náhrada za Šimona Hrubce. Je to výborný gólman, který má velký potenciál.
A určitě jste rád, že zůstal i útočník Petr Vrána, který přišel původně na hostování ze Sparty...
O toho jsem rovněž velmi usiloval. Jsem rád, že jsme se domluvili. A jsem moc rád, že smlouvy prodloužili Martin Gernát, Tomáš Marcinko, Milan Doudera a Vlado Dravecký. Spousta hráčů tady odvedla skvělou práci. I ti, kteří končí a jejichž cesty poputují jinam.
O vás a o libereckém Filipu Pešanovi se hovoří jako o trenérech, kteří by mohli brzy převzít národní mužstvo. Co vy na to?
Budu se snažit dělat svou práci, kterou teď mám v Třinci, naplno a když přijde nějaká skvělá nabídka, a tak ji vnímat budu, budu ji zvažovat. Ale teď mám před sebou další rok v Třinci a na ten se těším. Uvidíme, co bude dál.
