Důvodů k minulým cenovým turbulencím je několik. I loni se udržely poměrně vysoké ceny mlékárenských výrobků, od másla po jogurty, což některé zákazníky odrazuje od větších nákupů. „Jedná se o krátkodobou reakci na výrazné navýšení cen v důsledku zdražení energií, zvyšování mezd,“ uvádí obchodní šéf Madety Jan Teplý s tím, že jejich výroba jede naplno. „Tedy když je smetana,“ dodává.
Kvíz: Kolik mléka nadojí stračena? A jaké máslo dát do čaje? |
Nedostatek smetany stál za propadem výroby másla i v roce 2017. Ceny tehdy vystřelily vzhůru a mlékárny smetanu buď vůbec nesehnaly, anebo ji draze prodávaly, místo aby zní dělaly máslo. Něco podobného se podle jednoho zdroje z mlékáren mohlo dít i loni.
„Vyplatilo se ji raději vyvézt, než z ní vyrobit máslo,“ uvádí odborník, který nechtěl zveřejnit své jméno. Stejně tak do zahraničí putuje na zpracování velká část českého syrového mléka.
U másla, jogurtů, ale i tvrdých sýrů navíc hraje v tuzemském vývoji velkou roli dovoz. Ten u másla dlouhodobě pokrývá zhruba polovinu spotřeby a poslední rok rostl o výrazných 13 procent. Stejně tak o dvanáct procent stoupl i dovoz jogurtů.
Zatímco prodeje v kusech podle společnosti Nielsen sbírající data z obchodů u většiny mlékárenských kategorií klesaly, u másla došlo k mírnému nárůstu. Ten byl pokryt při klesající domácí výrobě právě dovozy.
Gouda místo eidamu
K jednomu z největších dovozců mléčných produktů patří společnost Milkpol zaměřující se na Polsko. Hodně zboží také vozí ze svých mateřských zemí, většinou z Německa, obchodní řetězce.
„Ano, loni byl větší dovoz másla kvůli stabilně vysoké spotřebě a poklesu tuzemské výroby,“ potvrzuje za Milkpol Jurek Klos. Naopak u eidamu došlo podle něj k poklesu, ale naopak rostl dovoz goudy.
Mlékárny se snaží levnějším dovozům čelit tím, že se soustředí na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, a tedy většími maržemi. Bloček eidamu je lepší alespoň naplátkovat, nastrouhat nebo sýr nějak ochutit.
Eidam je dnes považován za komoditu, v níž nemá cenu zahraničním cenám konkurovat. Na druhou stranu je to podle výrobců dobrá možnost na „uskladnění“ mléka, protože vydrží delší dobu.
Konečné ceny másla se tak letos v porovnání s rekordním rokem 2017 příliš nezmění. Maxima více než 60 korun za čtvrtku sice už nedosahují, ale za celý loňský rok se průměrná cena dostala pod padesát korun jen ve čtyřech měsících z dvanácti. A letos se zatím stále drží nad padesáti korunami.
Česko se tím dostalo na průměr v Evropské unii a je dražší nejen než Polsko, ale i Dánsko, Nizozemsko či Německo. Těmto cenám také odpovídá cena syrového mléka.
Podle předsedy Českomoravského svazu mlékařů Jiřího Kopáčka stálo za loňským poklesem spotřeby v některých kategoriích i příliš teplé počasí. „V době velmi teplého a suchého počasí je spotřeba potravin všeobecně nižší, a tak tomu bylo i u nás. Když je horko, lidé prostě tolik nejedí,“ uvádí Kopáček. Zároveň dodává, že nešlo o žádné velké propady a například výroba sýrů či kysaných mléčných výrobků rostla.
Šéf společnosti Danone Marián Jánoš připomíná i to, že kromě vyšších cen se podílejí na klesajících nákupech i slevy v obchodech. „Spotřebitelé si na slevy zvykli a není to pro ně již impulz pro nákup většího množství výrobků, ale možnost, jak nakoupit výhodně obvyklé množství za výhodnou cenu,“ uvádí s ním, že v jejich kategoriích se promoční akce podílejí na prodejích kolem 60 procent.
„Postupné zdražování je nezbytné zejména v oblasti akčních cen. Máme všichni vyšší mzdy, a tak budeme muset platit za zboží vyšší ceny,“ dodává Teplý za Madetu.
Šéf Danone připomíná ještě to, že spotřebitelé se přesouvají do jiných kategorií, třeba k alternativním mlékům. Danone si v tomto případě celosvětově pojistilo zadní vrátka, protože koupilo společnost White Wave ze značkami rostlinných mlék Alpro aProvamel. Rostlinná mléka ale nově od loňska prodává třeba Coca-Cola a v Česku se prosazuje i tuzemský výrobce Nemléko.
V roce 2017 dosahovaly ceny másla v Česku rekordní úrovně:
12. července 2017 |
