Během necelých sedmi let musí evropské automobilky převést čtvrtinu výroby na čisté elektromobily. Pro české producenty to znamená vyrobit více než 350 tisíc elektrických aut každý rok. A také je prodat. Podpořit jejich odbyt nějakou formou daňové úlevy nebo finančních dotací však česká vláda odmítla. Náklady na pořízení elektrických vozů by se tím jen přesunuly na daňového poplatníka, uvedl premiér Andrej Babiš.
Výrobci aut vládě vyčítají i pomalé tempo při plnění dalších slibů, například při výstavbě testovacího okruhu pro samořiditelná auta. Jeho vznik je zatím na začátku, ale už teď má projekt osmiměsíční skluz. Soutěž na studii, zda se podobný projekt vyplatí v Česku postavit, měl resort vyhlásit do poloviny loňského roku. Nakonec to stihl teprve na konci minulého měsíce.
Podobné je to v celé řadě úkolů, ke kterým se stát zavázal, aby tuzemským výrobcům automobilů usnadnil cestu od aut se spalovacími motory k samořiditelným elektrovozům. Vázne celá polovina úkolů v oblasti vývoje elektrovozidel, upozorňuje ve vyhodnocení plnění memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu společnost EY.
Už za dva roky přitom musí automobilky dodržovat další zpřísnění emisních limitů. K vytvoření obsáhlého programu modernizace tuzemského automobilového průmyslu přiměl před půldruhým rokem vládu premiéra Bohuslava Sobotky strach ze zadření tuzemského motoru ekonomiky, pokud si nechá utéci nástup nových technologií nebo nezvládne stíhat tempo unijních nařízení.
Děsivé tempo
Hledáte levné povinné ručení? Porovnejte si nabídky ještě dnes. |
Během dvou let se musí evropské automobilky připravit na první vlnu citelného snížení emisí oxidu uhličitého. V průměru by nově prodaná auta měla v roce 2021 vyprodukovat 95 gramů tohoto plynu na kilometr jízdy místo aktuálně platných 130 gramů.
Za každý gram navíc přitom výrobcům hrozí postih 90 eur vynásobený počtem vozů prodaných v EU za rok. Škoda Auto má například nyní průměrné emise 116,7 g CO2 na kilometr a loni v Evropě prodala 827 tisíc aut. Pokud by totéž platilo i za dva roky, pokuta by přesáhla jeden a půl miliardy eur.
Ještě přísnější jsou návrhy Evropské unie pro státní zakázky. Od roku 2030 budou muset státní instituce pořizovat bezmála každé třetí auto s nulovými emisemi.
„Zákazníky naše cíle vůbec nezajímají. Elektrovozy si koupí pouze tehdy, pokud budou mít dlouhý dojezd, krátkou dobu nabíjení a dostupnou cenu,“ uvedl předseda představenstva Škoda Auto Bernhard Maier.
Automobilka na nedávném ženevském autosalonu představila svůj první elektrický model. Kompaktní Škoda Vision iV zhruba o velikosti octavie stojí na modulární platformě pro elektromobily (MEB), společné pro celý koncern Volkswagen, a slibuje dojezd na jedno nabití až 500 kilometrů.
Cenovka by měla začínat o něco výše než u superbu s konvenčním motorem, tedy zhruba nad hranicí 800 tisíc korun. Pořizovací náklady tak zřejmě nebudou výrazně nižší, než za kolik se prodává elektrická verze Volkswagenu Golf.
Jen tam, kde jsou dotace
Přestože odborníci předvídají, že bateriové elektromobily postupně nahradí auta na fosilní paliva a jejich provoz bude kolem roku 2025 ekonomičtější než provoz aut se spalovacími motory, zajímavé prodejní úspěchy zatím zažívají jen někde. Zejména jde o země, kde na jejich pořízení existuje významná státní finanční podpora.
Ve Francii stát přispívá šesti tisíci eury a další až čtyři tisíce nabízí za sešrotování starého vozu, podíl nově registrovaných elektroaut tam loni dosáhl 1,4 procenta, uvedlo Sdružené automobilového průmyslu Auto SAP. V Rakousku, kde si majitelé elektromobilů mohou odečíst DPH a neplatí některé daně, se auta na elektřinu podílejí na počtu prodaných nových vozů dvěma procenty. Nejvíce, třetinu nových vozidel, tvoří elektromobily v Norsku, kde jim kromě masivních dotací na pořízení pomáhá i skutečnost, že za šest let má začít platit úplný zákaz prodeje aut se spalovacími motory.
Proti tomu bylo podle čísel Auto SAP loni v Česku registrováno 703 elektrovozidel, což představuje 0,3 procenta nových aut. Prakticky stejný podíl pak sdružení zaznamenalo na sousedním Slovensku, které pořízení bateriových elektromobilů nebo takzvaných plug-in hybridů dotovalo částkami od tří do pěti tisíc eur. Českému majiteli elektrického vozidla v současnosti stát pomáhá pouze nulovou silniční daní a bezplatným parkováním v Praze.
Nejpřísnější je EU
Podle premiéra Andreje Babiše se Česko ke zpřísňování ekologických limitů hlásí, obává se ale, aby nová pravidla neměla příliš velký dopad na zaměstnanost v automobilovém průmyslu. Ten totiž patří mezi nejvýznamnější odvětví tuzemského hospodářství. Přímo zaměstnává na 170 tisíc lidí a dalších 400 tisíc pracovních míst pomáhá vytvářet v navazujícím podnikání.
„Evropa se angažuje v klimatické změně a je to dobře. Problém je v tom, že Evropa má na svědomí jen 9,2 procenta emisí. Naši konkurenti, kteří mají podstatně víc, jako je Čína, která má 25 procent, nebo Spojené státy s 16 procenty, tomu nevěnují takovou pozornost,“ řekl po pondělním setkání s představiteli tuzemských automobilek Babiš.
V současnosti čeští výrobci těží z kvalifikované pracovní síly, která je ve srovnání s takzvanými starými zeměmi Unie levnější, uvedl bývalý guvernér České národní banky Pavel Kysilka.
Nástup elektromobilů a samořiditelných aut ale nároky na pracovní sílu změní. Kromě zaměstnanců zvládajících nové technologie bude vývoj vozidel vyžadovat i těsnou součinnost státu. Výhodu budou mít firmy ze zemí, které jsou ochotné investovat do vývoje a inovací.
Česko má podle Kysilky problém v podobě složitých daní a vlivu dotací na deformaci trhu. Příliš dobře si Česko v mezinárodním srovnání nestojí ani v oblasti hodnocení kvality regulačních zákonů a zákonů v obchodních sporech. Konkurenceschopnost podle Kysilky sráží rovněž špatný přístup k internetu a datovým službám a nízká kvalita dopravní infrastruktury.
To se v případě elektrických aut dotýká primárně sítě rychlých nabíječek, kterých je v tuzemsku aktuálně na 400, což potřebám masivního rozmachu elektrovozidel zdaleka nestačí. Česká vláda nicméně počítá, že do roku 2023 vytvoří síť 800 dobíjecích stanic, z nichž minimálně 500 bude připadat na rychlodobíjecí zařízení.
Podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu Bohdana Wojnara ale ani tyto počty nebudou zdaleka stačit. „Pokud stát nezasáhne, bude nám chybět v roce 2025 na tři tisíce dobíjecích stanic a v roce 2030 až 20 tisíc,“ uvedl s tím, že jde stále o odhad vycházející z predikcí zavádění elektromobilů. Rychlost, s níž se musí přeorientovat na novou technologii, podle Wojnara nemá v historii autoprůmyslu obdoby a bez pomoci státu to podle něj čeští výrobci nemohou zvládnout.
