„Krásný večer pro nás všechny i pro celý český fotbal,“ radoval se Trpišovský. „Cestou na tiskovku jsem říkal panu Tvrdíkovi, že víc už nemůže nikdy zažít. Vyřadili jsme šestý tým světa, postupový gól jsme dali v posledních vteřinách, před Tribunou Sever. Chci tím říct, že to není samozřejmost, nebude to tak každý měsíc. Ale všichni jsme si to užili a moc děkuji lidem, jakou vytvořili atmosféru.“
Tiskovou konferenci slávistický kouč rozhodně neošidil, s novináři mluvil nad ránem téměř půl hodiny. O čem všem byla řeč?
O mentální síle, kterou Slavia ukázala:
„Všichni jsme viděli, že hráči dokazují velkou sílu, nejsou to jen slova. Velká poklona před nimi, že dokáží takový zápas zvládnout. Měli jsme i štěstí, ale potkaly nás i nepříjemné věci. Tým se přes to přenesl, sáhl do rezerv, o kterých možná ani nevěděl. Kluci se vyždímali, drželi při sobě. Nejdůležitější je být nezdolný, a to tenhle tým ukazuje.“
O tom, jak zápas prožíval a o emotivním výstupu asistenta Houšteckého v televizním studiu:
„Neviděl jsem to, ale nevím, jestli to studio přežilo, jak Zdeňka znám... On je emotivní, přenáší to i na hráče, je to velká součást týmu. Byli jsme jen trochu naštvaní, že před zápasem v televizi všechno vykecal, prozradil taktiku (smích). I trávníkáři brečeli, pro mě to bylo dojemné, protože jsem tu měl rodinu, syna... Teď jsem hlavně šťastný, že budeme v takové společnosti. Náš sen je Anglie, to by byla největší satisfakce.“
Los čtvrtfinále Evropské ligySledujte od 13.00 online. |
O tom, jestli ještě za stavu 2:3 věřil v postup:
„Spíš mi běželo hlavou, že takový zápas nemůžeme prohrát. Ve fotbale se může stát cokoli, říkal jsem si, že se hráči budou chtít lidem odvděčit za podporu. Hodně jsme toho naběhali bez míče, pořád jsme zdvojovali, Sevilla tolik šancí neměla a my skoro ze všeho inkasovali. Takže jsem kluky burcoval, abychom dali třetí gól a neprohráli. Jak jsme ho dali, zbývalo patnáct šestnáct minut, na soupeři bylo vidět, jak je unavený... Ale za stavu 2:3 to byla pro všechny strašná rána, přišlo to z ničeho, ke konci zápasu jsme totiž byli lepší, vytvořili si tlak a z banální situace pak dostali gól.“
Slavia vs. Sevilla |
O rozhodujícím gólu Traorého:
„Měl jsem strach, aby rozhodčí něco nepískl, byla tam nepřehledná skrumáž. Nevíte, jestli to pomezní nezvedne. Když jsem viděl, jak ukazuje na půlku, běžel jsem se radovat s hráči. Rozhodčí mě upozorňoval, ať nevybíhám ze zóny a nerad bych případný zápas s Chelsea nebo Arsenalem strávil na tribuně, takže jsem upaloval zpátky, abych byl zas na lavičce.“
O tom, že postup je vyústěním skvělého prvního roku ve Slavii:
„Doufám, že to hlavní ještě přijde, máme velké cíle. Hlavním snem je titul, to chceme dotáhnout. Sevilla je podle žebříčku šestý tým světa, vyřadit ji je velká odměna, ale můžeme být ještě lepší. V Seville jsme remizovali, ale neodehráli jsme úplně dobré utkání, dneska naopak velice dobré. Měli jsme větší srdce a touhu, splnil jsme to, co jsem chtěl: že jsme to odbojovali, odválčili. Příběh je to krásný: postup, gól v závěru... Na vrchol jsme se asi dostali v mentalitě a bojovnosti, ale ve fotbale se můžeme ještě posunout: aby se to opakovalo častěji.“
O tom, jestli by teď místo vysněného anglického týmu nebral raději hratelnější variantu:
„Tam už lehcí soupeři nejsou. Moje černá můra byl Salzburg, viděl jsem je na soustředění, to bychom si museli koupit motorky. Ale ti už jsou venku. Pořád platí, že Anglie je sen, závidím klukům z nároďáku, že si zahrají ve Wembley. Teď můžeme dostat Chelsea nebo Arsenal, bůh ví, kdy se to bude opakovat. Šance by sice byla malá, ale stát se může cokoli. A zasloužili by si to všichni: hráči, lidi z klubu, trávníkáři... I v poločase jsme se tím motivovali. Říkal jsem, že jestli si chtějí kluci měnit dres s Hazadem, musí Sevillu zprovodit ze světa.“
O záložníku Součkovi, který je mezi nominovanými na hráče týdne podle UEFA:
„Už jsem se o něm namluvil tolik, že mi to v kabině z legrace vyčítají, vždycky říkají, že táta mluví o synovi (úsměv). V létě nám zamává, to všichni víme, i proti Seville zase dominoval ve středu hřiště. Přes něj jde za zápas 120 našich útočných akcí, přes ostatní hráče třeba 70-80... Je logické, že občas něco zkazí, ale tentokrát vymazal Banegu ze hřiště, hrál skvěle. Věřím, že to dokáže ještě v dalším kole.“
ČtvrtfinalistéKdo postoupil mezi posledních osm Slavia, Arsenal, Chelsea, Neapol, Villarreal, Valencie, Benfica Lisabon, Frankfurt. |
O děkovačce, kterou sám předříkával:
„Mám trochu mrazení. Ke konci loňského jara mi jeden pán říkal, ať na ni nechodím, že po třech měsících od takové děkovačky tady trenéři končí... Ale s mikrofonem jsem prý byl jediný, tak jsem se uklidnil. Byl to skvělý pocit. Pro lidi to hrajeme, pro emoce, které v nich fotbal vyvolává. Není nic hezčího, než rozdávat jim radost. To je největší odměna za hodiny na trénincích a u videa.“
O šancích na celkové vítězství v Evropské lize:
„Tomáš Syrovátka (místopředseda představenstva) mi už říkal, že jsme pět zápasů od Ligy mistrů, vítěz Evropské ligy tam postupuje (úsměv). Už v Petrohradu mi něco podobného říkal, kdyby to vyšlo, tak prozradím, o co šlo. Zatím se tomu pořád přibližujeme. Potřebujete mít štěstí, ale to se přikloní k tomu, kdo si o něj řekne. Sevillu porazíme z deseti zápasů třeba dvakrát, ale fotbalový pánbůh nám teď takový zápas nadělil.“
O tom, jak těžké je pro český klub uspět v Evropě:
„V systému, který se chystá, je to čím dál těžší. Když vidím nás a těch sedm zbylých týmů... Sevilla je fabrika na fotbal, kdo neviděl, neumí si představit, jaké mají centrum mládeže. K tomu rozpočet šest miliard. Genk, který jsme vyřadili předtím, má pro mládež osm tréninkových hřišť. V takové společnosti být je strašně těžké a bude to těžší a těžší. Nůžky se na klubové úrovni rozevírají. My hrozně často mluvíme a málo toho děláme. Slavia se neskutečně rozvinula za poslední dva roky, ale musíme pracovat dál, aby další generace měly na čem vyrůstat. Jsme špičkový klub, ale musíme toho ještě hodně vybudovat, abychom se evropské špičce aspoň přiblížili.“
O oslavě postupu, kterou komplikuje víkendový zápas s Příbramí:
„Jak znám kluky, nějaká oslava proběhne. Ráno měl být původně trénink, ale sejdeme se až na los, až po něm budeme trénovat. Někteří asi po těch 120 minutách ani nebudou moct běhat, ale potřebujeme zatížit ty, kteří nehráli.“
