Deset minut před koncem za bezbrankového stavu doběhl dlouhý Preciadův pas, který už už mířil do autu.
„Viděl jsem, že o mně Ángelo ví. Obránce si asi myslel, že už míč nestihnu na hřišti, ale já tomu věřil, nezastavil jsem se. Jen jsem se snažil odcentrovat, někoho najít.“
Jeho prudký centr brankář Martin Jedlička vyrazil jen do hlavy spoluhráče Sampsona Dweha, od nějž míč putoval do prázdné brány. „Asi jsem měl pak i trochu štěstí, ale to přeje tomu, kdo si ho zaslouží.“
Hrdý Priske: Štěstí určitě nerozhodlo. Hráči mají mentalitu šampionů |
To je právě Birmančevič. Neúnavný dříč, který nic nevzdá. Na české poměry špičkový fotbalista. Když minulý týden dvěma góly zajistil výhru nad Baníkem, mluvil o své mentalitě. A tu ukázal i v Plzni.
Sparta vedení 1:0, které zajistil deset minut před koncem, neudržela, v závěru vyrovnal Chorý. Ale jen co se rozběhlo dlouhé nastavení, Birmančevič dal druhý gól. Šel si za ním. Jeho zarputilý projev i šikovnost, góly i asistence oceňují fanoušci. Možná žádný cizinec u nich nebyl tak oblíbený, jako šestadvacetiletý Srb, který přišel loni v létě.
Sparťanská radost po gólu Veljka Birmančeviče ve finále poháru.
„Já si jako cizinec ani nepřipadám,“ zdůraznil po pohárovém finále.
„Jsem opravdu šťastný, když fanoušci zpívají a skandují moje jméno. Oceňují práci, kterou na hřišti odvedu. Jak bojuju za klub, za tým, ale i za ně. Vidí, že je to u mě každý zápas. Že jsem tady i pro mladší spoluhráče, že jdu příkladem,“ vypočítával Birmančevič.
„Nemyslete si, vím, co je Sparta. Jak velký je to klub. To už jsem věděl, když jsem přicházel. Nikdo nemůže říct, že bych byl cizincem, který neví, jak to chodí. Jsem spíš už jako místní hráč.“
Ostuda českého fotbalu. Pohár končil bitkou fanoušků, zasáhli těžkooděnci |
To se však určitě změní při oslavách. „Nejsem slavící typ, ani nepiju alkohol,“ říká. „V tom jsem trochu jiný. Sezona ještě neskončila. Sice jsme ligu už vyhráli, ale ještě nás čeká poslední zápas a já chci v neděli být co nejlíp připravený. Chci vyhrát.“
Sparta dohraje sezonu proti Plzni, na postavení v tabulce už se nic změnit nemůže. „Pak si chvíli odpočinu a uvidím, jestli se dostanu na Euro,“ přemítá Birmančevič.
Svými výkony ve Spartě totiž zaujal i trenéry srbské reprezentace, zařadili ho do širší nominace na blížící se mistrovství Evropy. „Mluvil jsem se zástupci reprezentace a řekli, ať jsem připravený, že můžu být i ve finální nominaci. Už teď je to pro mě velká věc. Myslím si, že jsem si to zasloužil. A myslím si, že bych si zasloužil být i mezi těmi šestadvaceti hráči. Byl by to sen. Záleží na trenérovi. Budu respektovat, ať se rozhodne jakkoli.“
Donedávna byl v Čechách z Toulouse na hostování, pražský klub aktivoval opci a Birmančevič se stal hráčem Sparty. Ale to neznamená, že by se v létě nemohl vydat do jedné z pěti elitních evropských soutěží.
„Ve fotbale nikdy nevíte. Každý půl rok můžete změnit klub, zemi i kontinent. Počkám, až bude po sezoně. Promluvím si s agentem i s Tomášem Rosickým. Chceme mít co nejdřív jasno. Uvidíme, co bude. Když přijde dobrá nabídka pro klub, těžko se pak odmítá. Stejně tak jsem připravený zůstat ve Spartě.“
