„Není to otázka, že bychom chtěli nějakým způsobem trestat. Je to spíš motivační záležitost. Myslím, že by měli potom dopravci využít systém k tomu, že ti strojvedoucí, kteří nemají dlouhodobě problémy, budou mít lepší platové podmínky než ti, kteří nedbají na předpisy takovým způsobem, přejíždějí červenou a způsobují mimořádné události, nedej bože nehody,“ řekl Ťok.
Spuštění bodového systému, který přes dvanáct let platí v automobilové dopravě, je podle mluvčího Drážního úřadu Martina Novák zatím jen jedním z návrhů, jak rostoucí počet mimořádných událostí na české železnici řešit.
Ministr Ťok poznamenal, že by mělo vzniknout něco jako „karta strojvedoucího“, kam by kontrolor body zapisoval. „Zadal jsem Drážnímu úřadu, aby bodový systém začala připravovat. Měla by to stihnout natolik rychle, abychom nová pravidla mohli zanést do zákona, který je teď ve Sněmovně v prvním čtení,“ dodal ministr.
Kromě bodového systému se státní kontrolní orgán chystá zintenzivnit množství kontrol, zpřísnit pravidla pro získávání psychologických posudků pro žadatele o zaměstnání strojvůdce, nebo zavedení dlouhodobě prosazovaného systému na sledování, zda strojvedoucí dodržují povinné přestávky v řízení.
„Pokud by strojvůdce zapříčinil tři až pět mimořádných událostí, přišel o by o odbornou způsobilost, případně i ztrátu licence strojvedoucího,“ uvedl příklad zvažovaného opatření Novák. K řízení by se pak mohl vrátit až po povinném přezkoušení včetně školení na trenažéru. V Každém případě by se však chybující strojvedoucí do kabiny lokomotivy nepodíval několik měsíců. Podle Nováka by minimální lhůta mohla být stanovena od půl roku do jednoho roku.
Přestože vyšetřování zpravidla jako předběžnou příčinu zmíněných nehod stanovila lidskou chybu, podle zástupců strojvedoucích je problémů na železnici více. Federace strojvůdců upozornila, že na českém pracovním trhu chybí několik stovek strojvedoucích, což dopravci řeší tím, že stávající strojvůdce nutí pracovat přesčas.
„Z nadměrného počtu přesčasových hodin strojvedoucích pak pramení jejich často až chronická únava,“ uvedl na internetových stránkách Federace její prezident Jaroslav Vondrovic. Podle něj bezpečnosti nepřispívá ani množství rozkopaných železničních tratí a chaos, který provází plánování výluk na rekonstruovaných železničních tratích.
Ministr dopravy Dan Ťok slíbil, že prověří, nakolik nehodovost ovlivňuje nedostatek zaměstnanců. „Bývaly doby, kdy v lokomotivě seděli dva strojvedoucí a s nimi spolupracovali výpravčí. Na bezpečnost provozu tak dbalo pět lidí. Dnes je to na malých tratích jenom jeden člověk,“ upozornil Ťok.
Strojvůdci stále častěji porušují předpisy
Nakupení nehod v posledních dnech je smutným důsledkem zvyšujícího se počtu porušení předpisů, na které dlouhodobě poukazují počty projetých návěstí zakazujících další jízdu. Zatímco v roce 2013 zaznamenal Drážní úřad takovýchto incidentů 83, předloni se počet projetých červených vyšplhal přes 120 a vloni šlo o 143 zaznamenaných případů.
Kvůli chybě strojvůdce se v Brně srazily vlaky, zraněno je přes 20 lidí |
Důvodů může být podle Drážního úřadu více. Od nedostatečného bezpečnostního školení strojvůdců přes jejich nedostatek, po nevěnování se řízení. Podobně jako za volantem, může podle úřadu za celou řadu mimořádných událostí to, že se strojvedoucí více než provozu věnuje mobilnímu telefonu.
Zakázat mobilní telefon v kabině lokomotivy přitom nejde. Strojvedoucí jej totiž běžně využívají například pro služební komunikaci s dispečery. Pro důslednější vyšetření příčin nehody nebo mimořádné události proto Drážní úřad zvažuje zavedení kamerového systému na stanovištích strojvůdce, nebo obdobu černých skříněk známých z oblasti letecké dopravy.
Podle ministra Ťoka je také třeba monitorovat, zda je strojvůdce na trati opravdu jen předepsaný počet hodin a nejezdí déle, než by měl. Jako další příčinu vysoké nehodovosti označil ministr skutečnost, že se v dopravě objevili také jiní dopravci. „Úplně se nepamaovala na to, že je třeba přizpůsobit informační systémy tak, aby byly lehce dostupné pro všechny dopravce,“ poznamenal Ťok.
