1. Co se má na daních z příjmů změnit
V programovém prohlášení vlády stojí, že vláda místo dnešní daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy zavede daň 19 procent z hrubé mzdy, zruší solidární přirážku pro vysokopříjmové a místo toho zavede daňovou progresi – druhé pásmo daně ve výši 23 procent pro vysoké příjmy.
Nyní ministryně financí Alena Schillerová ve svém pracovním návrhu podmiňuje snížení daně zvýšením zdravotního pojištění a tím, že stát přestane platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Jako kompenzaci navrhuje snížit daň z příjmů fyzických osob dokonce až na 15 procent z hrubé mzdy.
Touto rošádou by si státní rozpočet i rozpočty krajů a obcí pohoršily o 32 miliard korun.
2. Proč to ministerstvo financí navrhuje
To je těžké rozšifrovat. Z propočtů vyplývá, že úspora zřejmě není záměrem ministerstva. Ministryně v ČT uvedla, že změna financování zdravotnictví by mimo jiné měla (zřejmě spolu s dalšími opatřeními, o nichž zatím nebyla řeč) donutit zdravotní pojišťovny, aby se chovaly proticyklicky. Jinak řečeno, aby šetřily na dobu krize a nespoléhaly, že jim peníze dolije stát formou navýšení platby za státní pojištěnce, což se děje dnes.
Dalším vysvětlením může být snaha vlády vycouvat ze slibu snížení daní. Ekonomika se totiž ochlazuje a ministři aktuálně na žádost ministerstva financí musejí přemýšlet o úsporách na příští rok.
3. Kolik peněz stát posílá do zdravotnictví
Sedm tuzemských zdravotních pojišťoven má letos hospodařit celkem s 320 miliardami korun. Z nich platí zdravotnickým zařízením na základě složitě dohadovaných smluv. Většina z toho jsou peníze, které odvedou zaměstnanci a zaměstnavatelé. Dalších zhruba 73 miliard jde ze státního rozpočtu jako povinná platba státu za státní pojištěnce, což jsou senioři, studenti, nepracující rodiče malých dětí či nezaměstnaní. Jde celkem o 5,95 milionu lidí a platba státu vychází na 1 018 korun měsíčně za jednoho.
Minimální platba u živnostníka na zdravotní pojištění (ať vydělává, nebo prodělává) činí 2 208 korun. Za zaměstnance s průměrnou mzdou 31 tisíc korun jde dnes do systému zdravotnictví 4 185 korun měsíčně (včetně toho, co za něj odvádí zaměstnavatel).
4. Museli by důchodci či rodiče na mateřské platit pojistné?
Ne, nemusí se bát. Návrh počítá s tím, že by platbu za ně pokrylo navýšené pojistné pro zaměstnance a živnostníky.
5. Jak by se podíleli na zvýšeném výběru živnostníci
Podle informací MF DNES ministerstvo pracuje s myšlenkou zvýšit jim sazbu pojistného. Zároveň počítá se zavedením dobrovolné paušální daně 500 korun měsíčně pro živnostníky s příjmy do milionu korun. Kdyby se zapojili všichni, stát vybere 1,5 miliardy navíc.
6. Platba za státní pojištěnce jde dnes z vybraných daní, tak v čem by byl rozdíl?
V tom, kdo by nesl zdravotní pojištění na bedrech. Zatímco dnes stát za státní pojištěnce doplácí z různých daní – DPH, spotřební daně, daň z příjmů firem a další, nyní by bylo jasně řečeno, že si zdravotnictví musí vystačit jen se zdravotním pojištěním od zaměstnanců a živnostníků, tedy od ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Může se stát, že se ekonomice přestane dařit a výběr zdravotního pojištění výrazně poklesne, na což upozorňují kritici návrhu. V tom případě by mělo ministerstvo financí navrhnout mechanismus, jak systém zdravotnictví stabilizovat. K tomu zatím žádné informace k dispozici nejsou.
7. Jaká je pravděpodobnost, že návrh projde?
Zřejmě malá. Minulý týden se proti zrušení plateb za státní pojištěnce a jejich nahrazení zvýšením pojistného pracujících postavil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Proti jsou sociální demokraté a komunisté, kteří vládu drží. A včera i premiér Andrej Babiš prohlásil, že se zrušením plateb za státní pojištěnce nesouhlasí. Podle ministryně Schillerové zrušení superhrubé mzdy (a změna daní) nemá bez změn ve zdravotním pojištění smysl.
