Nejpozději v roce 2017 mělo být splněno 17 opatření, v době kontroly se resortu 14 z nich nepodařilo dosáhnout. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v reakci uvedlo, že je pro něj zajištění kvalitních sociálních služeb zásadní. Zavázalo se, že novelu předloží do konce roku.
V kontrolovaném období let 2015 až 2017 se podle kontrolorů nedařilo plnit dlouhodobé vize, které jsou popsány v Národní strategii rozvoje sociálních služeb 2016 až 2025. Mezi 17 opatřeními, které měly být splněny, bylo například zvýšení podpory neformálním pečovatelům, legislativní vymezení kvality sociálních služeb nebo stanovení odborné způsobilosti zaměstnanců v sociálních službách.
Připravovaná novela zákona o sociálních službách, která má mimo jiné sladit právní úpravu s dosavadní praxí či stabilizovat financování sociálních služeb, měla podle NKÚ nabýt účinnosti původně už v dubnu 2017. Zákonodárci ji však dosud nepřijali.
Ministerstvo přiznává, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úprav, které vláda ani Parlament ČR v předchozím volebním období schválily.
Příspěvky na domácí péči o těžce a nejvíce postižené se zvýší o několik tisíc |
Kontroloři ministerstvu také vytýkají, že nezavázalo kraje k tomu, aby nevyužité dotace vracely. Podle NKÚ se pak nevyužité dotace v dalším roce staly součástí rozpočtů krajů a MPSV tak nemohlo zkontrolovat, na co je příjemci ve skutečnosti použili. „V součtu se jednalo o více než 90 milionů korun,“ uvedl NKÚ.
Podle ministerstva je to však v souladu s platnou legislativou. Tiskové oddělení MPSV uvedlo, že jde o peníze, které dostaly kraje od poskytovatelů až po skončení dotačního roku.
„Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny,“ uvedlo ministerstvo. Podotýká, že 90 milionů korun je v konečném důsledku pouze 0,32 procenta z 28 miliard korun, které kraje dostaly v letech 2015 až 2017.
Příspěvky každému jinak
Kontrolní úřad také porovnal dotace pobytových sociálních služeb. V roce 2017 se u dotací pro domovy pro seniory rozdělené peníze v krajích na lůžko průměrně pohybovaly od 57 tisíc do 106 tisíc korun, pro domovy pro osoby se zdravotním postižením pak od 89 tisíc do 256 tisíc korun.
O místo v domově důchodců žádají desetitisíce lidí. Většina čeká marně |
Dotace na lůžko v chráněném bydlení byly v jednotlivých krajích v rozsahu od 66 tisíc korun do 205 tisíc korun. Kontroloři uvedli, že výše dotace MPSV na lůžko ovlivňuje řada faktorů - například výše nákladů na správu a provoz objektů či rozličná struktura klientů.
Podle ministerstva jsou rozdíly normální skutečností. „Je například zřejmé, že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z 90 procent z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá,“ uvedlo MPSV.
Chybí sociální pracovníci
Stále přetrvávajícím problémem je podle NKÚ také nedostatek sociálních pracovníků. „K řešení situace by mohl přispět zákon o sociálních pracovnících. Ani ten však dosud nebyl přijat,“ podotkli kontroloři.
Ministerstvo oponuje, že nedostatek sociálních pracovníků je reflexí stavu českého trhu práce. „V tomto ohledu MPSV realizuje několik kroků, například od ledna 2018 se zvýšily platové třídy, za poslední tři roky se zvýšily platy sociálních pracovníků cca o 35 procent. Díky tomu se počet sociálních pracovníků stabilizoval a nyní nedochází k úbytku,“ reagovalo MPSV.
V letech 2015 až 2017 rozdělilo MPSV mezi jednotlivé sociální služby ze svého rozpočtu 28 miliard korun. Celková výše dotací je dána zákonem, stejně jako výše podílu pro jednotlivé kraje. V Česku působí přibližně dva tisíce poskytovatelů sociálních služeb, starají se o 76 tisíc klientů.
