Loni na jaře se sociální pracovníci, kteří se na jižní Moravě starají o tisíce starých či postižených lidí, dostali do svízelné situace. Hrozilo dokonce omezování péče.
Kraj je totiž dlouhodobě „diskriminovaný“ v rozdělování státních dotací na sociální služby. Celkové nastavení systému tak zapříčinilo, že poskytovatelé péče nedostali včas peníze a několik měsíců neměli z čeho vyplácet platy. Ty se přitom v této oblasti pohybují hluboko pod hranicí průměrné mzdy.
Teď mají sociální pracovníci naději, že své peníze budou dostávat včas a v plné výši. Hejtmanství společně s dalšími kritiky totiž docílilo toho, že ministerstvo práce a sociálních věcí začne pracovat na změně.
Nyní přitom vychází z parametrů, které jsou asi patnáct let staré.
„Absolutně nezohledňují aktuální počet obyvatel na jižní Moravě. Kvůli tomu jsme z patnáctimiliardového balíku dostali minulý rok pouze 1,3 miliardy. Tedy o 250 milionů méně, než nám právem náleží,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro sociální péči Marek Šlapal (ČSSD).
Chybějící peníze tak kraj musí vykrýt příspěvky od obcí a měst. Jenže vedení mnohých z nich není z této myšlenky příliš nadšené a peníze nechce jen tak uvolnit. „Kraj by měl v první řadě tlačit na ministerstvo, aby přistoupilo na změny,“ požadoval již dříve například hodonínský místostarosta Ladislav Ambrozek (KDU-ČSL).
První jednání už v květnu
A právě ministerstvo práce a sociálních věcí možnou změnu poprvé připustilo na nedávné schůzce se zástupci Asociace krajů. Se všemi dotčenými stranami bude situaci řešit.
„Jednání plánujeme zahájit v květnu,“ informovala mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová.
Podle Šlapala ale není jediným problémem klíč, podle kterého ministerstvo porcuje peníze mezi jednotlivá hejtmanství.
„Nejde o takzvaný mandatorní, tedy neměnný výdaj z rozpočtu. To znamená, že záleží na vůli poslanců, kolik na sociální služby každý rok pošlou. Pokud se stát třeba dostane do ekonomické krize a budou peníze potřeba jinde, můžou na ně sáhnout. V případě mandatorního výdaje to beze změny zákona nelze. Budeme usilovat o to, aby i v tomto případě došlo ke změně,“ přiblížil Šlapal, s čím se na jednání chystá.
Zasáhnout do diskusí chce i předsedkyně Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
„Jsem přesvědčená, že dostaneme šanci se ke změnám vyjádřit,“ konstatovala. Zda současný systém považuje za diskriminační vůči některým krajům, však nekomentovala.
Do potíží se poskytovatelé sociálních služeb na jižní Moravě dostali na začátku minulého roku, protože jim kraj nestihl peníze poslat včas. Ředitelé jednotlivých organizací neměli na platy a hrozilo celkové omezování služeb.
Paradoxně to zapříčinily i dřívější stížnosti organizací na přerozdělování dotací. Hejtmanství si kvůli nim nechalo další kroky schválit ministerstvem, čímž se celý proces zbrzdil.
„Budeme proto například také požadovat, aby bylo uzákoněné, jakou měrou mají na sociální služby přispívat obce. Vyhneme se tak dalším diskusím,“ poznamenal Šlapal.
Pokud se změny podaří prosadit, uleví se především ředitelům organizací, které sociální služby zastřešují.
„Je všeobecně známé, že jižní Morava patří mezi tři kraje, které současný systém znevýhodňuje. Diskusi nad změnami proto vítám. Nynější stav pro nás totiž znamená nejistotu. Nevíme, co se stane za rok. Zda bude dost peněz na platy a celkově na provoz,“ prohlásil ředitel Domova seniorů v Břeclavi David Malinkovič.
Na jižní Moravě je přes 400 poskytovatelů sociálních služeb. Patří mezi ně azylové domy, domovy pro seniory nebo charity. Naprostá většina pak spadá přímo pod krajský úřad.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková odhaduje, že ke změnám dojde v roce 2021.
„Budou součástí novely zákona o sociálních službách. Dlouhodobě usilujeme o to, aby dotace krajům byly mandatorním výdajem. Pokud organizace nebudou mít jisté peníze, nemůžou péči rozvíjet. Změna přinese i jistotu pro zaměstnance v sociálních službách v tom, že dostanou včas mzdy,“ uvedla Žitníková.
