Děti mají nejradši informatiku a tělesnou výchovu. Překvapivě je mezi dětmi populární matematika, která je často označovaná za strašáka. Na chvostu je oproti tomu český jazyk a hudební výchova.
Učitelku českého jazyka ze Základní školy K Milíčovu Moniku Líbalovou, která se Minisčítání zúčastnila, nijak zvlášť nepřekvapilo, že by děti nejradši češtinu zrušily. Podle ní je to hlavně kvůli složité gramatice, pravopisu a memorování věcí, které v podstatě nejsou potřeba.
„Čeština je zbytečně složitá a měla by jít s dobou. České školství je výkonové a spoustu věcí musí děti drilovat. Podle mě ale často zbytečně, protože kolikrát použijete například slovo babyka? Je ve vyjmenovaných slovech, která se učíte už na základní škole, ale použijete jej minimálně. Takových příkladů je spousta a já bych byla radši, kdyby se učení věcí zpaměti praktikovalo co nejméně,“ říká češtinářka Monika Líbalová.
Adama, který se ve třídě paní učitelky na Minisčítání podílel, ale naopak výsledek překvapil a rodnou řeč by v rozvrhu rozhodně rád viděl dál, i když je podle něj český jazyk těžký. „To přeci nejde, abychom ve škole neměli český jazyk. Za chvíli bychom mluvili jak neandrtálci,“ říká desetiletý Adam.
Školní jídelna má za tři
Na obědy chodí většina dětí a jídlo je podle nich spíš průměrné, ale dobré. Známkami dvě a tři hodnotí práci kuchařek více než polovina dětí od deseti do patnácti let.
Výraznější rozdíl je v používání mobilů a počítačů. Na tom se většina kluků a holek neshodne. Bez mobilního telefonu nechce být skoro šedesát procent děvčat, kluci dávají přednost počítači s připojením na internet. Jako jedinou možnou věc by si počítač vybrala skoro polovina chlapců. A s věkem také přichází více stráveného času na internetu.
Méně než hodinu stráví na internetu desetiletí školáci, a to zhruba třicet procent. U patnáctiletých dětí pak číslo nedosáhne ani k deseti procentům a roste výš. Dvě až tři hodiny denně je na internetu přes čtyřicet procent z nich.
Jedním z plánů Českého statistického úřadu bylo podle Heleny Koláčkové vytvořit u dětí ke statistice vztah a udělat celé Minisčítání zábavnou formou. Mezi otázkami proto najdeme i dotazy typu jakou superschopnost by chtěly děti mít.
Nejlákavější je ovládání času, ať už cestování do minulosti nebo jeho zastavení, které láká zhruba čtyřicet procent dětí. V pozadí je pak také podle statistiků překvapivě obrovská síla, která se v zájmu nevyšplhala ani na pět procent.
„Nejvíc jsme si užila otázku, jaké bych chtěla být zvíře. Nad tím jsem se zamýšlela nejdéle,“ říká malá Anička, které se také Minisčítání zúčastnila. Vybírat si školáci mohli z čínského zvěrokruhu. U děvčat zvítězil pes a nejvíce chlapců by se chtělo proměnit v tygra.
Čtvrtý ročník Minisčítání probíhal od 1. října do 16. listopadu, do kterého se zapojilo 26 014 dětí z 1 956 tříd z 386 škol. Nejde o reprezentativní vzorek, zapojení bylo dobrovolné. Nejvíce se zapojily školy ve Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Nejméně v Libereckém a Královéhradeckém.
