Čekání učitelů na o něco tučnější výplatu připomíná spíše Čekání na Godota - také nepřichází. Přidáno měli učitelé dostat od září. Nedostali nic, zvýšení platů se posouvá a ještě dostanou méně, protože se dělí na desetiprocentní zvednutí základního tarifu a pětiprocentní zvednutí netarifní složky platu. Na pohyblivou část ale většina učitelů nedosáhne.
Původně plánovalo ministerstvo školství přidat se začátkem školního roku, peníze ale nenašlo. Podle resortu bylo od ledna potřeba zajistit finanční prostředky na regionální školství, s tím už schválený rozpočet nepočítal.
Vláda učitelům přidá v lednuDoporučení navyšovat platy učitelů od 1. 9. 2018 bylo součástí doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny ke státnímu rozpočtu na rok 2018. To ale mělo podmínku - v rozpočtu k tomu musí být disponibilní finanční prostředky v rozpočtu. Což ministerstvo nenašlo, protože potřebovalo pokrýt nezajištěné kvazimandatorní výdaje regionálního školství. „MŠMT dlouhodobě avizuje, že patnácti procentní navýšení platů od 1. 1. 2019 bude ve struktuře: deset procent navýšení tarifní části platů a pět procent půjde na navýšení nadtarifní části platů. Důvodem je posílení možností ředitelů škol lépe motivovat své kolegy. Vláda tedy zvýšila prostřednictvím novely příslušného nařízení tarifní složky platu o deset procent. Návrh státního rozpočtu však počítá kromě této složky i s dalšími pěti procent do netarifní části,“ říká ministr Plaga. |
„Jednalo se o mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Z analýzy MŠMT a z jednání s krajskými úřady na začátku roku byla zjištěna potřeba zajistit finanční prostředky na speciální školství. Jednalo se o dodatečné dofinancování regionálního školství v letošním roce ve výši zhruba 1 023 miliardy korun. Dále je potřeba připomenout nutnost navýšení kapitoly ministerstva na dofinancování mzdových prostředků soukromého a církevního školství ve výši zhruba 160 milionů na tento rok,“ vypočítává ministr školství Robert Plaga.
„Na tyto finanční prostředky měly uvedené školy nárok vyplývající z dodatečného navýšení platů ve školách veřejných, návrh státního rozpočtu je však neobsahoval. Tyto nepokryté zákonné výdaje ministerstvo pokrylo z mimořádných prostředků, které vláda v průběhu roku nalezla. MŠMT dlouhodobě deklaruje, že bude systematicky pokračovat v dosavadním navyšování platů, a to vždy od 1. ledna příslušného kalendářního roku,“ dodává šéf resortu.
S tím souhlasí i Karel Rais, který je členem školského výboru Poslanecké sněmovny. Problém ale vidí jinde. Jako poslanec se podle svých slov ve Sněmovně během projednávání zákona o inkluzi ptal bývalé ministryně Kateřiny Valachové, jestli má resort na projekt dostatečné množství peněz.
Osobní ohodnocení učitelů. Ředitelé příplatky snižují, nebo vůbec nedávají |
“Tvrdila sebejistě, že ministerstvo je schopno i s použitím dotací EU inkluzi zafinancovat. Počátkem letošního roku přitom management ministerstva zjistil, že mimo jiné chybí finanční prostředky na speciální školství a další výdaje, jak vypočítává ministr Plaga,“ vysvětluje člen Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Karel Rais.
Na vládu nyní od Kateřiny Valachové putují pozměňovací návrhy, které by znamenaly zvýšení školského rozpočtu o 700 milionů korun. Peníze by pak sloužily ke zvýšení příplatků za třídnictví.
Školské odbory: „O sliby sice nešlo, ale peníze chceme“
Vládní představitelé hovořili o platech pedagogů několikrát, ale podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka šlo ve skutečnosti pouze o radu vládě v doprovodném usnesení poslanecké sněmovny.
„Doporučením bylo zvýšit od září letošního roku platy pedagogů o patnáct procent. U veřejnosti pak byl různými dezinterpretacemi vyvolán dojem jakéhosi slibu. Opakovaně jsme při jednáních ministry i premiéra na usnesení upozorňovali, pro vládu však není závazné. Bylo nám sděleno, že v letošním roce se ekonomika nevyvíjí tak pozitivně, jako minulých obdobích, a nebyly tedy vytvořeny dostatečné zdroje na úpravy platů v průběhu roku, které by navýšení již od září umožnily,“ vysvětluje Dobšík.
Učitele bráníme a pracujemeŠkolské odbory podle Dobšíka s ministerstvem pravidelně jednají, a to nejen o problematice platů. Odboráři se podle svých slov věnují na zasedání školské tripartity problémům regionálního školství, realizací reformy financování, katalogem prací, vzorovou kolektivní smlouvou, problematikou školního stravování, fondu kulturních a sociálních potřeb a tak dále. Krajští představitelé odborové organizace se zapojují do práce školských výborů nebo komisí, jsou zváni na porady ředitelů škol a školských zařízení všech stupňů. V současnosti je například velkým tématem návrh Dlouhodobého rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy 2019-23. |
Předseda odborů také dodává, že průtahy jsou i v dalších oblastech v penězích pro učitele. Nejen okolo platů, ale i příplatků, například za třídnictví.
„Kdyby nebyla shozena ze stolu novela zákona o pedagogických pracovnících, mohly být třídnické příplatky vyřešené už v loňském roce, protože v této novele obsaženy byly. Vše je nyní otázka zajištění finančních zdrojů. Je to jeden z našich strategických požadavků, který budeme v následujícím období požadovat, včetně zákonného mechanismu, který zajistí učitelům příplatky automaticky a dlouhodobě, aniž by to bylo předmětem každoročního politického licitování při projednávání státního rozpočtu,“ říká předseda školských odborů František Dobšík. Schválením pozměňovacího návrhu rozpočtu od Valachové by se také mohl shozený kariérní řád částečně kompenzovat. Sněmovna se v navyšování peněz shoduje.
Vláda podle opozice téma upozaďuje
„S vládou, Parlamentem a dalšími institucemi o našich požadavcích oficiálně a veřejně jednáme. Pro příští rok již vypracováváme seznam dalších požadavků a kroků, které včas veřejně předneseme a budeme za jejich naplnění vyjednávat a bojovat. Chci však již nyní říci, že naší prioritou je systematické dlouhodobé a trvalé zlepšování podmínek ve školství. A od toho se budou odvíjet i naše požadavky,“ dodává Dobšík.
Vládní prohlášeníVláda ve svém prohlášení z 27. června letošního roku proklamuje, že je pro ni školství prioritou, doslova si „bez kvalitního školství nemá národ budoucnost. Investice do našich dětí jsou investicí do naší budoucnosti. Kvalitní školství chápeme jako školství otevřené, dostupné a profesionální,“ píše se v prohlášení. Jedním z hlavních bodů je „prosazení více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku,“ prohlašuje vláda. Kdy přesně a jak toho chce dosáhnout dále nerozvádí. |
Současné obstrukce se nelíbí ani opozici. Hlavně to jakým způsobem vláda o zvýšení učitelských platů jedná. Nebo spíše nejedná, jak říká poslanec Lukáš Bartoň.
„Bohužel současná vláda dělá vše pro to, aby na toto téma nepřišla ani řeč. Naposledy 13. listopadu, kdy se povedlo zařadit toto projednávání napevno. Byl to ale návrh ANO, který předřadil další body před tento a tím se na něj vůbec nedostalo. Obdobně je to s příplatky za třídnictví,“ popisuje protahování projednávání jednotlivých bodů Bartoň.
Třídnické příplatky budou do dvou let
Další rovinou přidání učitelům je fakt, že o deset procent sice platy porostou, ale to platí pro nepedagogické pracovníky. Patnáct procent půjde učitelům v regionálním školství. To ovšem znamená, že se opět zapomnělo na učitele vysokoškolské. Opoziční poslanec Lukáš Bartoň proto chce podat pozměňovací návrh k rozpočtu, který by měl pomoci k nárůstu platů učitelů i na vysokých školách.
Projednávání příplatku se stále odkládá, ale ministerstvo si věří a trvá na svém. Že se k tomu ještě vláda nedostala není podle ministra Plagy vina jeho resortu.
„Pořad schůze si Sněmovna určuje sama na základě návrhu organizačního výboru, případně na základě návrhu na doplnění od jednotlivých poslanců. MŠMT předpokládá zavedení třídnických příplatků v roce 2020,“ upřesňuje ministr školství Robert Plaga.
