Přesně tři roky po teroristických útocích na několika místech Paříže byly publikovány první závěry studie, která zkoumala dopady tohoto a dalších podobných neštěstí na psychiku Francouzů. Při hodnocení psychologických a sociologických důsledků rozděluje průzkum obyvatelstvo do různých skupin. Okruh nejvíce zasažených lidí zahrnuje přímé účastníky jako zraněné či rukojmí, dále bezprostřední svědky a blízké obětí.
Badatelé v rámci výzkumu vyzpovídali v období šest až 18 měsíců po tragédii 190 civilistů spadajících do této skupiny, přičemž u 18 procent byla zjištěna posttraumatická stresová porucha a u dalších 20 procent potíže s depresí nebo úzkostí.
Autoři rozsáhlého výzkumu upozorňují i na problémy, které události skrze mediální pokrytí vyvolávají u nezúčastněných pozorovatelů.
Čtvrtina respondentů vyjádřila názor, že o atentátech se mluví příliš, informovala agentura AFP. „Bezprecedentní“ výzkum, který bude i nadále pokračovat, zaštiťuje francouzská národní agentura pro veřejné zdraví.
Projekt byl nazván „13. listopad“, a to podle pařížských útoků, při nichž v roce 2015 zahynulo na několika místech celkem 130 lidí. Reaguje ale i na další teroristické činy.
Svědci natočili přestřelku policie s teroristy po útocích v Paříži (listopad 2015):
15. listopadu 2015 |
Posttraumatické symptomy mají i lidé, kteří na místě nebyli
Atentáty z listopadu 2015 však měly citelný dopad i na lidi mimo „první kruh“. Ve dnech bezprostředně po atentátech zaznamenal pařížský region rekordní počty lidí hlásících se na pohotovosti, přičemž nejčastěji jim byl diagnostikován právě posttraumatický stres či akutní reakce na stres. V menší míře se tato vlna objevila i na zbytku francouzského území.
Francie se loučí s výjimečným stavem. Za dva roky zmařila přes třicet útoků |
„U jednotlivců, kteří nebyli událostem přímo vystaveni, tedy nebyli v místech atentátů ani neznali oběti, se rozvinuly posttraumatické symptomy,“ citoval web televize Franceinfo jednoho z autorů výzkumu Enguerranda du Roscoata. „Počet a intenzita těchto symptomů se významně zvyšovala v závislosti na době, jakou byl jedinec vystaven obrázkům útoků v médiích,“ dodal.
Podle AFP si téměř všichni respondenti studie sedm měsíců po listopadu 2015 přesně pamatovali okolnosti, za kterých se dozvěděli o útocích na stadionu Stade de France a podnicích v Saint-Denis a centru Paříže. Tři čtvrtiny dotázaných hovořily o potřebě nadále o atentátech mluvit, podle zbylé čtvrtiny se však o událostech mluví příliš.
Franceinfo uvádí, že zpravodajství o teroristických útocích často nejvíce traumatizuje lidi, kteří už mají z různých důvodů oslabenou psychiku. Francouzští vědci chtějí nadále studovat, jak posttraumatické poruchy ovlivnily každodenní život zasažených. „Jde tady o lidi, kterým hrozí společenské odloučení,... problémy s chozením do práce nebo kteří se přestanou věnovat volnočasovým aktivitám,“ uvedl du Roscoat.
Vražedná jízda: útočník zabil v Nice 84 lidí (červenec 2016):
14. července 2016 |
