Na jedné straně je špinavá, páchnoucí, chudá a hlavně hlučná. Dokáže ovšem být barevná, chutná, zážitková a hlavně neskutečná. „Někdo Indii nesnáší, jiný ji miluje. Jako by nic mezi tím neexistovalo,“ říká turistický průvodce Pavel Fellner. I on si ji během svých cest zamiloval.
Stejně jako příšernou angličtinu, kterou hovoří Indové střední vrstvy. Dětinsky směšnému přízvuku se ale občas nedá rozumět, a snad proto se zde nechají turisté tak snadno přesvědčit o koupi věcí, které ani nepotřebují. A i když nějakého Inda přistihnou při lži, ani se na něj nedokážou naštvat. Každopádně cenu jízdy tuk-tukem si vždy domluvte dopředu.
Ano – spousta věcí zde nefunguje, ale Indové jsou velmi milí, a nakonec vše dobře dopadne. A také se na ně usmívejte. Cestu indickými vlaky, které mají vždycky zpoždění, berte jako sociologickou sondu a čas využijte k tomu, abyste si s místními popovídali.
V Indii je ovšem potřeba respektovat kulturu a náboženství. Na některých místech, hlavně v chrámech, je nutné být vhodně oblečený, mít dlouhé kalhoty, sukni a zahalená ramena. Před vstupem do chrámů se turisté často musí zouvat, doporučujeme proto nosit v kapse starší ponožky, protože podlaha bývá někdy opravdu hodně rozpálená.
Mějte také vždy v kapse pár drobných pro svaté muže, kterým se říká Sádhuové a žijí z almužny. Ostatně, na žádosti o almužnu si v Indii budete muset zvyknout, místní lidé bývají často experti na to, jak z bohatých turistů vytáhnout alespoň trochu peněz. Bohužel, někdy se ani neštítí zmrzačit malé děti, aby ve vás probudili soucit a znásobili vaší štědrost při pohledu na jejich zlomené a zpřerážené končetiny.
Pokud se chystáte pořídit si nějaký suvenýr, s obchodníky vyjednávejte. Platí, že cena se dá většinou srazit na polovinu. A obrňte se trpělivostí, ta se vám tady opravdu vyplatí. Například na otázku „kdy přijede vlak?“ Indové odpovídají: „Už jede“. Jen bohužel nevědí, zda za minutu, za dvě hodiny nebo na druhý den. A tuto větu umí opakovat i osm hodin v kuse.
„Když vám v Indii někdo poví, že to trvá minutu, znamená to minimálně pět minut. A když poví 30 minut, tak už raději počítejte s druhým dnem,“ dodává Pavel Fellner.
Dobrého nepálí?
Nebojte se ochutnávat indickou kuchyni. Je opravdu vynikající. Jen dodržujte několik pravidel, evropské žaludky se tady snadno dostanou do problémů. Jezte jen to, co se dá oloupat anebo je převařené či usmažené. A nepřehánějte to s čili. „Little spicy“ – tedy lehce pálivé – totiž dá Evropanovi dost zabrat.
Pokud vás pozvou na svatbu, neodmítejte. Konají se nejčastěji v březnu a dubnu a jde o velký zážitek. Stále zde platí, že nevěstu pro syna vybírá otec. Má pro to jednoduchý důvod: „Když se ta holka líbí mně, měla by se líbit i mému synovi.“ Svatba zde nepropojuje jen dva mladé lidi, ale podnikatelsky i celé rodiny.
V dopravě platí, že zde auta mají vždy přednost. Při přecházení se však nejdříve otočte doprava. A pozor na krávy: ty jsou posvátné a mohou si dělat, co chtějí. Třeba sedět ve středu dálnice nebo se procházet po kolejích, v nákupním středisku nebo před prezidentským palácem. „Jsou to zvířata hlavního božstva Šivu a Indové jsou neuvěřitelně pověrčiví. Krávy prostě berte jako božská stvoření,“ doporučuje Pavel Fellner z Cestovní kanceláře SEN.
Co vás osobně v Indii nejvíce překvapilo? Víte, na co si dát pozor a kterým situacím se vyplatí předcházet? Podělte se o své zážitky z Indie s našimi čtenáři v diskuzi.
7. května 2018 |
