Němečkovi jste vyčetl, že působí i v jiné nemocnici, uvedl jste také stížnosti odborářů a zaměstnanců na neproplácení přesčasů. Nedalo se to vyřešit tím, že byste Němečkovi dal čas, aby situaci změnil?
Tam už nebylo o čem mluvit a co zlepšit. Nemocnice bohužel postrádala dlouhodobější rozvoj, došlo k zániku několik klíčových oborů, jako je imunologie, revmatologie či alergologie. Fakultní nemocnice má být špičkové zařízení pro celý region a přitom jim takové obory chybí. Na chirurgické klinice se také snížil počet operací. V některých oborech byla zanedbaná, neměla žádný rozvoj a kvalitativně upadala. To je něco, co se nezmění v rámci nějakého pohovoru, že se najednou tyto obory vytvoří. To bude trvat nějaký čas, než se to dá dohromady.
Další věcí, pro mě osobně těžko představitelnou, je, že ředitel nemocnice si odchází do jiné nemocnice dělat nějaký melouch a má tam pomáhat s restrukturalizací, což je až úsměvné. Ředitel by se měl věnovat své práci a ne mít takové bokovky. Řekl bych, že se funkci nevěnoval řádně, což je možná i proto, že byl v nemocnici dlouho, možná už ani neměl zájem se nemocnici věnovat. Z mého pohledu bylo načase udělat změnu a udat nový směr a rozvoj.
V ostravské nemocnici to vře. Právně jsem ve funkci, tvrdí Němeček |
Po odvolání mi hlavní sestra z jednoho oddělení posílala písemnou komunikaci s personální náměstkyní, kde si stěžovala, že chybí sestry, neproplácí se přesčasy. Takže není pravda, jak říká Němeček, že vše bylo v pořádku, naopak tam byly dlouhodobé stížnosti zaměstnanců na neřešení personální situace. Sice byl dobrý hospodářský výsledek, ale nebyli zaměstnanci. Celkově šlo o zanedbání řízení nemocnice ze strany ředitele.
Pokud je to pravda, určitě tahle situace nenastala během posledních pár týdnů. Proč se to tedy neřešilo dřív, pokud byl tamní stav tak špatný?
Pokud vím, tak informace o tom, že tam problém je, měl i exministr Miloslav Ludvík. Ale on to řešit nechtěl, asi nechtěl vyvolávat nějakou bouři.
Vy jste ji vyvolat chtěl?
Němeček není můj stranický kolega, ale chápu Ludvíka, asi ho nechtěl potopit. Z mého pohledu je jedno, jestli je ředitel zástupce ČSSD nebo jiné strany. Jde mi o to, aby nemocnice fungovala. Jsem přesvědčen o tom, že to byl správný krok. Skutečně v tom není nic politického, jak to Němeček prezentoval. Nevím, za co bych se mu já měl mstít.
Asi tím myslel hlavně Andreje Babiše, s kterým měl dlouhodobé spory za jejich společného působení ve vládě.
A za co by se mu měl mstít on? Pan Němeček teď hovoří především jako politik, bude se ucházet o místopředsedu ČSSD (rozhovor proběhl před sjezdem sociální demokracie, pozn. red.) a staví se do role mučedníka.
Hodláte se s panem Němečkem sejít osobně? Nemyslíte, že byste si měli vzájemné názory sdělit osobně, než si něco vzkazovat přes média?
Nevím, co bychom si teď řekli. Pro mě osobně je jako ředitel ukončená kapitola. Bylo vypsáno výběrové řízení, ze kterého vzejde nový ředitel.
Podle ústavního právníka Jana Kysely byste jako ministr v demisi neměl činit významné změny a měl byste pouze udržovat danou agendu.
Nedělám žádné personální čistky, jak je někdy prezentováno...
Byly to ovšem zásadní kroky, které ovlivnily chod dvou velkých nemocnic.
Dneska jsme měli na ministerstvu setkání patnácti ředitelů nemocnic. Já jsem odvolal dva, na někoho může působit, že to je hodně, z mého pohledu to není nic zásadního. Pokud má ministr, který je zodpovědný za řízení daných nemocnic, a je jedno, jestli je v demisi, jasné důvody, proč tak činí, učinit tak musí. I u (ředitelky pražské nemocnice Na Bulovce) Vrbovské byly důvody jednoznačné.
Jaké?
Nemůžu o nich mluvit, jedná se o informace, které jsou v režimu utajení. Ale věnovala se i jiným oblastem než jen řízení nemocnice a měly spojitost s lobbistickými skupinami ve zdravotnictví.
Souhlasím, že ministr by neměl řešit nějaké unáhlené kroky, ale v obou případech to byly kroky správné. Nečekám, že bych dělal další zásadní personální změny. Rozumím názoru pana Kysely a respektuji ho, ale nemyslím si, že ty kroky jsou natolik zásadní, aby byly brány jako něco protiústavního.
Další ředitele tedy odvolávat nehodláte? Mluví se například o řediteli Nemocnice Na Homolce Ivanu Olivovi.
Ředitel Oliva má úkol do konce března, aby ukončil činnosti dceřiné společnosti Holte Medical, která spadá pod nemocnici a skrze ní protekly stovky milionů neznámo kam. Nemocnice do dnešního dne skrze tuto společnost nakupuje. Pokud ji nezruší, budu to řešit personálně. Ostatně i Pirátská strana mě vyzývala, abych ředitele odvolal, ale dám mu čas do konce března.
Ředitelku Vrbovskou jste odvolal kvůli údajnému napojení na lobbistické kruhy, přitom před týdnem obdržela média e-mail od anonymních zaměstnanců ministerstva zdravotnictví s informacemi, že vaši poradci Filip Vrubel a Jakub Král sami údajně prosazují své lobbistické zájmy přímo na ministerstvu. Pracují ve firmách, které podnikají ve zdravotnictví, proto se jim hodí mít vliv na některá rozhodnutí. Není to poněkud paradoxní, vzhledem k důvodům odvolání Andrey Vrbovské?
O e-mailu vím, ale nemyslím si, že ho napsali zaměstnanci ministerstva.
Adam Vojtěch (1986)Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a mediální studia na tamní Fakultě sociálních věd. Koncertoval v dětských pěveckých sborech. V roce 2005 se zúčastnil pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar, kde se dostal do semifinále. O rok později vydal hudební album Portugal. V letech 2013 až 2014 působil jako právník ve společnosti MAFRA, v červnu 2014 se stal tajemníkem na ministerstvu financí. Pracoval také jako poradce předsedy hnutí ANO Andreje Babiše pro zdravotnictví. Je členem představenstva hotelu Thermal v Karlových Varech a členem správní rady VZP. Prezident Miloš Zeman ho jmenoval v prosinci 2017 ministrem zdravotnictví. |
Kdo to podle vás napsal?
Asi lidé, kterým vadí moje kroky, klidně ze strany právě odvolaných ředitelů. Například Němeček už v pátek, když jsem ho odvolal, a žádný e-mail ještě neexistoval, o tomto tématu mluvil v České televizi. To je minimálně podivné. Ostatně hned na anonymní e-mail reagovala neanonymně místní odborová organizace, která se za mě postavila a plně podporuje mé kroky. Od začátku se ví, že tu zmínění poradci jsou. Navíc Filip Vrubel už ve firmě Deloitte nepracuje.
Jakub Král, který působí jako váš poradce pro zdravotnické prostředky, vede firmu Porta Medica. Ta se zabývá poradenstvím v oblasti zdravotnických služeb a prostředků. To není střet zájmů?
Nemyslím si, že je to střet zájmů. Je jedním z největších odborníků na tuto oblast, napsal komentář k zákonu o zdravotnických prostředcích, a bohužel nikdo jiný této oblasti na ministerstvu nerozumí. Nyní má na starosti přípravu zákona o regulaci úhrad zdravotnických prostředků. Jako poradce se věnuje oblasti, ve které je expert. A samozřejmě se něčím musí živit a já mu nedokážu dát takový plat, aby mohl přestat pracovat ve své firmě.
Ale je to podnikatel, který může mít užitek z toho, k jakým informacím se na ministerstvu dostává.
On není dodavatel zdravotnických prostředků, nemá v tom zájem, musel by být dodavatelem, výrobcem. Tady nemá žádnou možnost ovlivňovat něco ve svůj prospěch. Pokud mi někdo ukáže fakta, že to udělal, pak se o tom můžeme bavit.
Pokud kolem sebe chce mít člověk odborníky, musí je zaplatit tak, že nebudou dělat nic jiného, anebo se věnují i nějaké své činnosti. A jsou to stále poradci, nejsou to zaměstnanci ministerstva. Nemají žádnou rozhodovací pravomoc. Je to zcela transparentní, seznam poradců je od začátku zveřejněn na webu. Pokud bude mít někdo konkrétní podezření, že tady dochází k nekalostem, můžeme se o tom bavit. Jinak to je útok od mých odpůrců, kteří se snaží skrze mé poradce zaútočit na mě.
V e-mailu bylo zmíněno i jméno Marka Šnajdra, který byl náměstkem ministra zdravotnictví v letech 2006 až 2010. Poradce Vrubela a Krále si údajně na ministerstvo přivedl už tehdy on a jsou na něj napojení.
Moji poradci s ním nemají absolutně nic společného. Někteří z nich pracovali jako úředníci na ministerstvu v době, kdy on byl náměstkem, ale to je vše. Je lež, že by je přivedl na ministerstvo. Šnajdr je člověk, který vede korupční hydru v českém zdravotnictví a moje práce na ministerstvu této skupině zjevně vadí, protože jim kazím byznys. Za snahou zdiskreditovat mě prostřednictvím házení špíny na mé poradce tedy jednoznačně vidím své odpůrce.
Zadal jste si kontrolu pěti nemocnic včetně Bulovky a Ostravy (dále se jedná o Všeobecnou fakultní nemocnici, FN Hradec Králové a FN Plzeň, pozn. red.). Ředitele dvou jste ale odvolal ještě před koncem kontroly. Ti další tři mohou očekávat něco podobného?
Ne. Kontrola tam probíhá na základě podnětů.
VZP by měla přijít o dominantní postavení
Co je pro vás ve zdravotnictví prioritou?
Novela zákona, která se týká regulace úhrad zdravotnických prostředků na poukaz, jako jsou kolečková křesla, inkontinenční pomůcky a další. Je to segment, který pojišťovny hradí asi šesti miliardami ročně. Ústavní soud dal zákonodárcům čas do roku 2018, aby připravili novou právní úpravu. Bohužel za mého předchůdce na tom ministerstvo vůbec nezačalo pracovat. Takže od mého nástupu je to priorita.
Pak jsou to určitě eRecepty. Prosadil jsem, že se pro tento rok zruší sankce za nevypsání elektronického receptu. Také jsem se zavázal, že obohatíme eRecept o lékový záznam pacienta, možnost sdílení data o předepsaných lécích tak, aby lékaři navzájem věděli, které léky jsou v nežádoucích interakcích a mohou poškodit pacienta. Rovněž bych chtěl prosadit, aby se některé komodity v nemocnicích nakupovaly společně a šetřily tak náklady.
Jak by to mělo fungovat?
Zdravotnické prostředky nebo léky by kupovaly společně. Vypsala by se zakázka a třeba deset nemocnic by je koupilo společně. Očekávám, že čím větší objem, tím by byla cena nižší. Funguje to tak i v jiných segmentech, nejenom ve zdravotnictví. Také je to efektivnější a transparentnější pro nemocnice, které se dnes často potýkají s tím, že musí vypisovat veřejné zakázky, s kterými mají problémy.
Kdo by zakázky řídil?
Metodicky ministerstvo, ale jinak se domluví samotné nemocnice.
Nemocnice s tím souhlasí?
V minulosti moc ne, ale dnes jsme se o tom s řediteli bavili, že to dává logiku. Nakonec uznali, že v některých oblastech, jako jsou třeba nákupy přístrojové techniky, se to vyplatí.
Při nástupu do funkce jste mluvil o tom, že je potřeba změnit fungování zdravotních pojišťoven a omezit výsadní postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Je potřeba podporovat konkurenci pojišťoven. Máme jich sedm a dominantní VZP, která má zvláštní postavení. Mým cílem je, aby pojišťovny měly stejné podmínky, aby byl stejný zákon. Chceme vytvořit jednotnou strukturu orgánů, aby nebylo ve správní radě VZP, která má třicet členů, dvacet poslanců.
Jak by to mělo podle vás vypadat?
Ve správní radě by měli být zástupci pojištěnců, což poslanci opravdu nejsou. Někteří to podle mě mají jako trafiku, když je to ještě placená funkce.
Kým by byli pojištěnci zastoupeni?
Mohlo by to být řešeno skrze volby, kdy by například pacientské organizace nominovali své zástupce, přímé pojištěnce. S nimi by tam byli zástupci státu jako kontrolní orgán, tedy ministerstvo zdravotnictví a financí, které kontrolují činnost pojišťoven.
Myslíte, že by s tímhle poslanci souhlasili?
To bude opravdu velmi složité, ale pokusím se. Druhá varianta je, že bychom zrušili odměny správních a dozorčích rad. Ale to není primární problém. Cílem je, aby pojišťovna byla odpolitizovaná.
Před pár týdny jste stopl novelu vyhlášky týkající se vysoce inovativních léčebných prostředků, jež byla ministerstvem připravena těsně před volbami. Uvedl jste, že nepřináší systémové řešení a vedla by naopak k omezení dostupnosti těchto léků. Budete pracovat na její změně?
Novela sice měla snížit náklady, ale pacienti by se nemuseli dostat k novým inovativním lékům a to není správně, proto jsem ji zastavil. Dnes je v zákoně o zdravotním pojištění systém stanovování úhrad léků a cena léků, dělá to Státní ústav pro kontrolu léčiv. Systém takto funguje asi posledních deset let a má problémy s fungováním paragrafu 16 a stanovováním úhrad právě pro vysoce inovativní přípravky. Chtěl bych to vyřešit komplexně v novele zákona.
S tím souvisí i to, že zrovna v přístupu k nejnovějším lékům má řada pacientů omezený přístup.
V rámci mezinárodního srovnání z toho vychází Česká republika hůře, i když počet léků, které jsou hrazeny, je poměrně velký. Ale je pravda, že celý proces, než se nový lék dostane do úhrad a k pacientovi, trvá často několik let a často nejsou dodržovány zákonné lhůty, které má SÚKL. Proto jsem tam poslal kontrolu, abychom se kromě jiného podívali také na řízení o úhradách a stanovování cen. Jestli je to nějaký systémový nebo personální problém.
Někdy jsou za tím i zdravotní pojišťovny, které léky nehradí, nebo nemají chuť uzavírat smlouvy s výrobci léků. Na druhou stranu je taky pravda, že se k nám snaží farmaceutické firmy dostat léky, které přidanou hodnotu nemají. Je potřeba si uvědomit, že žádný stát nehradí veškerou léčbu a je nutné vždy posoudit, zda je léčba efektivní.
Podle Vojtěcha odhalil audit nesrovnalosti v hospodaření ministerstva:
31. ledna 2018 |
