Zvykejte si. Zima už není klasická zima. A jaro možná nebude klasické jaro. Teploty létají z extrému do extrému, v lednu využijete květnovou část šatníku a na jaře celkem pravděpodobně naopak. Klima se mění. Za víkend stihnete procházku v tenkém svetříku i drsnou vánici.
Častější extrémy
Michal Žák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy říká: „Výkyvy počasí byly vždycky. I v záznamech z minulých století se vyskytují zmínky o sněhu daleko na jihu USA, třeba v Houstonu. Rozdíl je ovšem v četnosti. Jak často se tyto jevy vyskytují a v jaké míře.“
Extrémní počasí |
Ukázku jsme dostali nádhernou. Podívejte se na fotky zamrzlých Niagarských vodopádů. Ani filmoví tvůrci s tou nejvytříbenější fantazií by nedokázali vytvořit působivější ledové království. To je přece krása. Ale ne všichni mají radost.
V New Yorku bojují se závějemi, tamní letiště ruší lety.O mnoho lépe není ani v Evropě. Francie zaznamenala nejsilnější vítr za posledních sedm let, 200 tisíc domácností zůstalo bez proudu. Bouře Eleanor lámala stromy v lesích i na náměstích. Ty vánoční. Počítají se oběti. Mráz lidi zabíjí přímo i nepřímo. Stejně tak jsou smrtelné prudké vichřice. V bezpečí nejsou ani zvířata, těžko hledají potravu, ani ona nejsou na podobné extrémy připravena. Moře vyplavilo mrtvé žraloky, zoo v Calgary schovala do teplých kotců i tučňáky.
Také lednový sníh na Sahaře je jedním z projevů klimatických změn:
9. ledna 2018 |
V Česku bylo mezitím během ledna i příjemných 10 °C, bílé Vánoce už si pamatujeme jen díky obrázkům Josefa Lady a nastydnout na Silvestra bylo umění. Lyžaři se strachují, aby na sjezdovkách zbylo aspoň trochu sněhu.
Doktor přírodních věd Tomáš Dvořák tvrdí, že v atmosféře souvisí vše se vším. „Představte si ji jako mořskou hladinu. Pokud se někde vytvoří vlna, projede i mezi kontinenty a ovlivní počasí po celé zeměkouli.“ Tyto vlny budou dost možná častější a častější. A výraznější a výraznější.
„Může za to globální oteplování. Pokud někdo mluví o tom, že neexistuje, tak se plete. A vzhledem k tomu, jak se oteplují póly a tím se snižuje rozdíl mezi nimi a rovníkem, mění se celý klimatický systém.“
Dvořák to vidí podobně jako Žák: „Extrémy tady byly vždycky, ale jejich četnost se zvyšuje.“ Špatná zpráva je, že bláznivé úchylky budou nadále sílit.
„Protože planeta se bude pořád oteplovat. Za příštích sedmdesát let to má být o dva stupně, což je strašně moc. Za minulých sto let to bylo o necelý stupeň. Jaký to bude mít dopad, to se můžeme jen dohadovat,“ konstatuje Tomáš Dvořák.
Nevyzpytatelné jaro
Každopádně už nyní všichni máme parádní konverzační téma, aby řeč nestála: počasí. Divné a bláznivé. „I nadále uvidíme proměnu ročních období. Nejvýraznější to asi bude v zimě, toho si všimneme nejsnáze. Zimy jsou teplejší, vlhčí. Místo sněžení prší a to samozřejmě nějakým způsobem prožíváme,“ připomíná Žák. „Zřejmé to může být i na jaře, kdy třeba bude brzy teplo, ale pak přijdou náhlá ochlazení, třeba i s mrazy a sněhem.“
Nebude to už klasicky pozvolné přecházení do léta, jak jsme byli zvyklí. Že sníh taje a příroda se probouzí. Takže nebuďte překvapeni. Připraveny k akci musí zůstat větrovky i kožichy.
