Takhle si svou dovolenou v malebném renesančním městě pozdější prezident protektorátu Čechy a Morava Emil Hácha určitě nepředstavoval. V roce 1938 pobýval v telčském hotelu U Černého orla ještě jako předseda Nejvyššího správního soudu. Byl tu s pozdějším protektorátním ministrem Jiřím Havelkou.
„Z této dovolené je urychleně odvolali k jednání do Prahy. Zavolali pro ně do hotelu, ale oni byli na houbách, tak je složitě hledali četníci - taková byla doba bez telefonů i vysílaček ochranky,“ připomíná telčský badatel Oldřich Zadražil.
Pojďme ale z neradostné doby před druhou světovou válkou k něčemu veselejšímu. V souvislosti s telčským hotelem je totiž známá třeba i tato historka: v roce 1977 zde během natáčení filmu Jak se budí princezny herec Jan Hrušínský propadl světlíkem a přistál na stole před šokovaným provozním, který zrovna počítal tržbu.
Hejtman Umlauf dostal příkaz, aby řešil špatný stav domu
Budova hotelu stojí v místě, kde původně v dobách gotiky byly dvě parcely. I dnes se hotel skládá ze dvou křídel. Jeho fasáda patří na telčském náměstí k největším.
Nad recepcí visí malý černý orel. Symbolizuje název podniku.
Pohostinství ve víceméně současné podobě je zde provozováno od roku 1907. „Ale přišel za námi pán s fotografií z roku 1895. Na tom baráku už tehdy bylo napsáno hotel,“ usmívá se majitel Černého orla Tomáš Plaček.
Současná reprezentativní podoba hotelu nebyla skutečností vždy: ve třicátých letech 18. století tehdejší majitel domu, želetavský hejtman František Umlauf, dostal nařízeno, aby jej opravil - podnětem byly stížnosti sousedů na špatný stav domu.
„Z této doby zřejmě pochází sochařská barokní výzdoba, která byla později přenesena i na zvýšený novobarokní štít,“ uvádí se v knižním průvodci architekturou Telče. Nejstarší majitel domu je doložen k roku 1543. O pětadvacet let později dům postihl požár, a tak byl znovu vystaven.
Oprávnění šenkovat pivo měl dům už v roce 1834
Historií Černého orla se podrobně zabýval například telčský vědec Miloš Drdácký. Podle něj hotel patřil k nejstarším podnikům svého typu ve městě - vedle přibližně stejně dlouho fungujícího hotelu u nádraží, kterému nyní hrozí demolice.
„Na náměstí byly tehdy různé malé hotýlky, ale Černý orel se od nich lišil: byla to majestátní stavba s fasádou, která zabrala dva domy,“ připomněl Drdácký.
Podle jeho zjištění sahá oprávnění šenkovat pivo, víno a kořalku k tomuto domu dokonce již do roku 1834, kdy je doložený jeho prodej Josefu Želivskému a jeho ženě Marii za 6 200 zlatých.
Dnešní podoba fasády domu pochází z přestavby v roce 1908 podle projektu Jaroslava Pantoflíčka – na podnět tehdejšího majitele, telčské Vzájemné záložny.
Tehdy byl dům přestavěn na nynější hotel. Od roku 1920 bylo také po úředním povolení možné provozovat v jeho tanečním sále divadelní jeviště, kam se poté přesunulo telčské městské divadlo.
Neohlášený příjezd prezidenta připomínal gangsterský film
Za poválečné éry si Telč ještě více než předtím oblíbili filmaři, a i proto hotel za svými stěnami ukryl mnoho barvitých příhod.
V létě 1962 tady byl například ubytovaný filmový štáb při natáčení filmu Vojtěcha Jasného Až přijde kocour. V hotelu bydlel i Jasného kolega, další známý režisér Ivan Passer, s kocourem, jenž ve filmu hrál.
Pobyt filmařů zde byl tehdy i na tehdejší zvyklosti nadobyčej bujarý a právě tehdy se tady na překvapivé návštěvě objevil prezident Antonín Novotný.
Badatel Oldřich Zadražil našel popis jeho návštěvy v pamětech Ladislava Pospíšila, který byl v 60. letech vysokým funkcionářem Československého státního filmu.
Pospíšil popsal, jak se jednoho večera v hotelu neohlášeně objevilo několik mužů tvrdých rysů v šedivých oblecích.
„Pozorně se rozhlížejí po sále, odhrnují závěsy, otevírají příborníky. Téměř všichni mají pravou ruku přitisknutou ke krajině srdeční, kde se jejich saka jednotně vydouvala. Udiveně i pobaveně sledujeme scénu, jakoby vystřiženou z gangsterského filmu z Chicaga třicátých let,“ popisoval Pospíšil proces, který předcházel příchodu prezidenta. „Je pozoruhodné, že v městské kronice se o Novotného návštěvě neobjevil ani řádek,“ glosoval to Zadražil.
Celebrity se U Černého orla ubytovávají dodnes. A nejen ony. „Často třeba přijíždějí Japonci, ale ti většinou jen za několik minut projdou náměstí a nikde se nezastaví. Někteří z nich ovšem k nám přijdou. Mají cestovní manuál, v něm fotografii svíčkové. Tu ukážou se slovy: ‚Tohle chceme‘,“ popisuje Plaček.
