Na jižní Moravě záchranáři denně přijmou 550 až 700 telefonických hovorů od lidí v ohrožení, až pětina z nich se k nim dostane přes linku 112.
Zdravotničtí záchranáři proto apelují na všechny, aby v případech, kdy potřebují okamžitou lékařskou pomoc, vytáčeli vždy přímo číslo 155. Pokud totiž zavolají 112, pomoc přijde později.
Operátoři na lince 112 totiž zjišťují pouze co, komu a hlavně kde se stalo, pak vybírají, kterou složku integrovaného zásahového systému kontaktovat.
Odbornou lékařskou pomoc po telefonu ale poskytují až školené operátorky na lince 155, kam se hovor přepojuje.
A právě přepojování je problém, ve chvílích, kdy jde o každou minutu, se tím ztrácí drahocenný čas. Zvlášť v České republice.
Zpoždění až dvě minuty
Z mezinárodní studie EuroCall, kterou uveřejnil prestižní odborný časopis Resuscitation, totiž vyplynulo, že Česká republika je v délce přepojování mezi linkami nejhorší ze všech jedenácti porovnávaných států Evropy. Rychlejší je Rakousko, Švédsko, Finsko, ale například i Kypr, Rumunsko, Polsko nebo Srbsko.
Kdy kam volat155 – při akutním ohrožení zdraví a také při jakékoliv události, kde je třeba součinnost všech složek Integrovaného záchranného systému, třeba při hromadné nehodě. Pokud jsou na místě vážně zranění lidé, záchranáři uvědomí hasiče i policii 150 – při požáru či úniku látek 158 – při zjištění porušení zákona 112 – jednotné evropské číslo tísňového volání vytočte v zahraničí, když neznáte národní čísla na složky IZS, používají i cizinci v ČR |
„Zatímco v nejlépe hodnoceném Norsku přepojení trvá jen 24 vteřin, v České republice je to 47 vteřin do samotného přepojení a celkem 55 vteřin do chvíle, než hovor přijme operátorka na lince 155,“ potvrzuje mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková s tím, že ve většině srovnávaných států vše zabralo jen zhruba půl minuty.
„Může to být dané třeba tím, že jinde operátoři na 112 nezjišťují tolik informací jako u nás,“ dodává Kropáčková.
Než podrobnosti o zdravotní komplikaci zjistí i operátoři zdravotnické záchranky, uplynou podle odborníků od začátku telefonního hovoru mnohdy až dvě minuty. A ty mohou být rozhodující.
„Okamžité zahájení resuscitace je klíčové například u zástavy oběhové soustavy, která je u nás nejčastější příčinou úmrtí, ne vždy je přitom pro laiky rozpoznatelná,“ sděluje Jana Kubalová, náměstkyně pro krizovou připravenost a vzdělávání jihomoravské záchranné služby a také lékařka, která sama při výjezdech zachraňuje životy.
„Zahájení resuscitace do dvou minut od vzniku kolapsu přitom zvyšuje šance člověka na přežití až třikrát. Čas hraje klíčovou roli ale i u dalších případů, třeba u dušení nebo masivního krvácení,“ doplňuje Kubalová.
Linka 112 je pouze výhybka
V případě zdravotních komplikací by tedy lidé měli o pomoc volat výhradně na linku 155. A to i v případě, že dojde například k hromadné dopravní nehodě, u níž jsou potřeba i policisté a hasiči.
Prioritou by vždy mělo být ošetření vážně zraněných, i dispečeři na lince 155 navíc ostatní kolegy z Integrovaného záchranného systému sami informují. Jednotné tísňové číslo 112 vedoucí do takzvaného telefonního centra tísňového volání by měli lidé používat jen v zahraničí.
„Rozhodující je i to, že náš operátor, když nabírá výzvu a poskytuje telefonickou pomoc při neodkladné asistované resuscitaci, už dává souběžně vědět posádce, že je nutný výjezd s lékařem. Centrum linky 112 nemá k dispozici žádné zásahové prostředky, jde pouze o jakousi ‚výhybku‘,“ vysvětluje Kubalová.
Jihomoravští záchranáři letos chtějí spustit kampaň propagující linku 155. Pomoci jim mají speciální pracovní listy pro školáky nebo třeba kurzy první pomoci pro firmy i širokou veřejnost, o které je stále větší zájem.
