Německé hranice loni překročil téměř milion běženců hledajících azyl, většina v zemi zůstává. Přesto se ministerstvo práce chlubí dalším poklesem míry nezaměstnanosti, který rozptyluje obavy z negativních dopadů masové imigrace na tamní hospodářský růst. Trh práce vykazuje nejlepší výsledky za posledních pětadvacet let a hospodářský výkon na konci roku dosáhl dokonce pětiletého maxima, informovala agentura Bloomberg.
Vysvětlení se nabízí několik. V době prosperity roste spotřeba obyvatel a státní výdaje na zvládání migrační krize (na integraci přistěhovalců půjde i část vysokého rozpočtového přebytku – psali jsme zde) pomáhají vytvářet nová pracovní místa. „Souvisí to s demografickými změnami a také se skutečností, že ne všichni z toho milionu lidí se mohou účasnit trhu práce,“ popsal další důvody Raimund Becker ze Spolkové agentury práce.
Německu ubývají kvůli stárnutí populace a jedné z nejnižších porodností na světě pracovní síly, každý rok zmizí z trhu práce podle odhadů kolem tří set tisíc lidí v produktivním věku. Počet zaměstnaných přesto během minulého roku vzrostl v průměru o 36 tisíc za měsíc a nakonec dosáhl rekordních 43,5 milionu pracujících. Nezaměstnaných imigrantů ve stejném období přibylo každý měsíc „jen“ zhruba deset tisíc.
„Dokud společnost vytváří víc pracovních míst, než kolik přibývá nezaměstnaných uprchlíků, celková bilance je vyrovnaná, i když to nemusí být právě uprchlíci, kdo nová místa zaplní,“ citoval Bloomberg ekonoma Stefana Kipara z mnichovské Bayerische Landesbank.
Nezaměstnaní a „nezaměstnaní“
Míra nezaměstnanosti tedy stále klesá, ačkoli německá ministryně práce Andrea Nahlesová během vrcholu migrační krize předpovídala její zvýšení ještě v roce 2015. Ekonomové nyní odhadují, že současná úroveň vydrží i letos a jen lehce vzroste napřesrok. Ti optimističtější dokonce očekávají další pokles až na 5,8 procenta.
Má to však jeden háček – do statistik se nepromítají všichni příchozí migranti. V registru nezaměstnaných nevedou německé úřady ty přistěhovalce, kteří jsou zapojeni do integračního programu, učí se jazyk nebo podstupují rekvalifikaci. Počet těchto „hledačů práce“, jak jsou ve statistikách označováni, se pak od začátku minulého roku vyšplhal ze sto tisíc na bezmála půl milionu.
Absolvování jazykových a rekvalifikačních kurzů přitom může podle úřadu práce trvat uchazeči až šest let. Najít zaměstnání není ani pak jednoduché. Patnáct let od vstupu do systému je zaměstnaných podle odhadů zhruba sedmdesát procent uprchlíků, informuje Bloomberg.
Vládní výdaje na integraci uprchlíků ve výši 3,3 miliard eur by nakonec mohly podle zprávy Institutu ekonomických studií do roku 2030 ušetřit Německu až jedenáct miliard. Pro kancléřku Angelu Merkelovou budou však stěžejní výsledky z příštích měsíců, jimiž by mohla obhájit svou politiku vstřícnosti k uprchlíkům před blížícími se parlamentními volbami.
