Návrh na zrušení části předpisu podala skupina senátorů, za které jednal Jiří Čunek (KDU-ČSL). Ministerstvo zdravotnictví podle senátorů při vydání vyhlášky překročilo své kompetence, což nyní potvrdili i ústavní soudci.
Senátoři v návrhu zdůraznili, že úhradová vyhláška v minulosti nedopadala na ošetřovatelskou péči v domovech pro seniory nebo zdravotně postižené. Provozovatelé zařízení pobytových sociálních služeb uzavírali s pojišťovnami zvláštní smlouvy. Výše úhrad se tak lišila případ od případu.
Regulace byla podle senátorů nečekaná a nepředvídatelná. „Zcela neočekávaným zařazením ošetřovatelské péče poskytované klientům v pobytových zařízeních sociálních služeb do úhradové vyhlášky pro rok 2016 je tedy překročením zákonného zmocnění a porušením zákazu libovůle a principu předvídatelnosti práva,“ napsali senátoři v návrhu.
Rozhodnutí ÚS bude platit do budoucna
Aktuální soudní nález nebude mít přímý dopad na služby, které už byly poskytnuté. Jeho účinky platí až ode dne publikování ve sbírce. „Z derogace (zrušení) napadených ustanovení proto nelze v žádném případě dovodit, že by předmětná zařízení poskytovala hrazené služby protiprávně, respektive že by tyto služby neměly být za hodnocené období roku 2016 zdravotními pojišťovnami hrazeny,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Úhradová vyhláška stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení. Podle ní pak platí pojišťovny nemocnicím a lékařům.
ÚS řešil také loňskou úhradovou vyhlášku. Výhrady proti předpisu měly tehdy dvě skupiny senátorů. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech Česka. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti
