Do čela pražské zoo, jejímž zřizovatelem je hlavní město Praha, nastoupil Miroslav Bobek v lednu 2010 jako vítěz konkurzu. Za tu dobu si zoo na své konto připsala řadu výrazných chovatelských úspěchů a Bobek se ukázal nejen jako fundovaný zoolog, ale i jako schopný manažer.
V pořadu iDNES.tv prozradil, na co je za dobu svého působení nejvíce pyšný. „Korunou těch sedmi let jsou pro mě jednoznačně slůňata a vůbec to, že se podařilo vybudovat celé Údolí slonů a dovézt chovná zvířata ze Šrí Lanky - další dvě slonice dorazí snad příští jaro,“ vybral Miroslav Bobek jednoznačně.
Prozradil i to, jak bude bude vypadat výběr jména pro slůně narozené téměř před třemi týdny. „Hlasovat bude veřejnost ze tří předem vybraných jmen. Zatím k tomu prozradím jen to, že jedno je vybráno podle významného slona, který žil v minulosti v Evropě a namaloval ho Rembrandt, další jsme vybrali podle jmen hned dvou členů významné panovnické rodiny, a třetí podle jména slona, který měl přispěl ke sjednocení Šrí Lanky,“ uvedl zatím ředitel Zoo Praha. (O tomto slůněti více zde.)
Z toho, co ho trápí a za celých sedm let se s tím podle něj pohnulo jen málo, jednoznačně uvedl veškeré komplikace související s povodněmi a blízkostí Vltavy. Protože to jsou věci, které zoo sama nemůže moc ovlivnit, ale řešit je musí.
Panda nejdříve za pět let
Dotaz, zda mohlo setkání ministra kultury Hermana s dalajlámou ohrozit i zapůjčení pand, připadal řediteli pražské zoo evidentně úsměvný. „U nás je panda bohužel hodně zpolitizované zvíře, a to víc než kdekoliv jinde. Z mého pohledu je základ, že panda je symbol ochrany přírody. A ano, je to i symbol Číny,“ připouští s tím, že pro něj je podstatný pohled zoologa. „Už jsem se o tom bavil s majitelkou francouzské zoo, která pandy chová, co to obnášelo, pandy pořídit. A vím, že ta jednání nejsou jednoduchá.“ Tyhle úvahy jsou ale zatím předčasné.
Teď se nejprve v rámci schváleného konceptu rozvoje připravuje vyhlášení architektonické soutěže na budoucí podobu pavilonu pand. „Až budou první výsledky, bude potřeba - aby ideálně prezident republiky nebo premiér, protože o tom s Čínou vždy jednají vysoce postavení představitelé státu - oslovil čínskou stranu,“ vysvětlil Bobek s tím, že za zmíněnou francouzskou zoo také s Čínou jednal francouzský prezident.
A kdy konkrétně budeme moci pandy v Praze vidět? „Velmi optimistická představa je rok 2021,“ uvedl Bobek. Na krmení se pro vzácné pandy velké bude do Prahy dovážet bambus - který tvoří největší podíl jejich potravy - ze zavedených plantáží ve Francii. „A třeba nám časem nějaký zemědělec na Moravě nabídne záložní plantáž,“ nadhodil ředitel pražské zoo.
Současnost a budoucí rozvoj v Zoo Praha?
Cestovatelský server TripAdvisor loni vyhodnotil Zoo Praha jako čtvrtou nejlepší zoo na světě, dva její in situ projekty mají záštitu WAZA, tedy Světové asociace zoologických zahrad a akvárií. Návrat divokých koní v Mongolsku na záchranu koně Převalského a Toulavý autobus v rámci ochrany goril v Kamerunu (více zde).
Miroslav BobekŘeditelem Zoo Praha je od ledna 2010. Vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, poté se od roku 1993 v Českém rozhlase věnoval jako redaktor popularizaci vědy a inicioval a vedl projekty jako Africká Odysea (1994) věnující se migraci čápů do afrických zimovišť, Odhalení (2005) týkající se života goril v pražské zoo, organizoval i řadu expedic. Pod jeho vedením zoo překonává rekordy v návštěvnosti, vybudovaly se nové pavilonu (Údolí slonů, Pavilon hrochů, Velemlokárium, rezervace Bororo), obnoveny byly Gočárovy domy či zpřístupněna stezka Zakázanka. Hodně úsilí zoo věnuje i záchraně ohrožených druhů, zorganizovala již pět leteckých transportů koní Převalského do Mongolska a aktivně se zapojila do ochrany goril nížinných v Africe. Cestovatelský server TripAdvisor vyhodnotil Zoo Praha jako 4. nejlepší na světě. Sám za svůj velký úspěch považuje získání slonů a lvů ze Šrí Lanky, výzvou je pro něj získání pand velkých pro Zoo Praha jako symbolu ochranu přírody. |
A na vavřínech v trojské zoologické zahradě usnout nehodlají. Na pondělní tiskové konferenci zoo představila plánovaný stavební rozvoj Zoo Praha v letech 2017 až 2022 i výhled do dalších let (více v článku zde). Už v polovině příštího bude dokončen Rákosův pavilon pro exotické ptáky, koncem léta by měla být ve spodní části zoo otevřena v podstatě nově vybudovaná restaurace Gaston, která byla fatálně poničená povodní v červnu 2013. Přibude i nový návštěvnický vchod či zastávka autobusu.
Z chovatelského hlediska je ovšem pro zoo momentálně prioritou zahájení výstavby nového pavilonu goril, protože prognózy odborníků předpokládají výskyt dalších povodní a pražská chovná skupina goril žije v pavilonu postaveném v nejnižším bodě areálu. Stavba nového pavilonu už měla začít, je schválena, blokují ji však námitky městské části a dvou občanských spolků (více zde). Miroslav Bobek se k tomu pro iDNES.cz nedávno vyjádřil:
11. října 2016 |
Právě v létě pak pražský magistrát schválil budování dalších pavilonů a posvětil ambiciózní plány na dovoz pand velkých z Číny či tasmánských čertů, jejichž volně žijící populace je vážně ohrožena. Proto nyní vzniká ve spolupráci s australskými odborníky evropský chovný program, který vytvoří jejich záložní populaci.
To vše samozřejmě nutně obnáší budování nových expozic. V případě pand to bude projekt za 200 milionů nedaleko u severního vchodu do zoo na místě současné expozice ledních medvědů pocházející z roku 1931. Ta již chovu těchto šelem dávno nevyhovuje, takže nejprve bude nutné vybudovat nový pavilon právě pro lední medvědy, pak zde lze teprve začít s výstavbou pavilonu pro pandy velké.
Na areál pro australská, respektive tasmánská zvířata bude za 41 milionů přebudována takzvaná horní bažantnice pod Rákosovým pavilonem. Kromě tasmánských čertů se bude v částečně průchozí expozici chovat i několik druhů klokanů i australští ptáci. Pavilon velkých savců ve spodní části zoo se přestavby na expozici prezentující floru a faunu Jižní Ameriky dočká až po roce 2022.
