Židé v Prostějově položili základy průmyslu, ve městě se narodila řada významných osobností. Od října 2014 však tuto historii nic nepřipomínalo. Stálé expozice Z prostějovského ghetta a Edmund Husserl totiž na dlouhé měsíce skončily v depozitářích.
Před časem si na to postěžoval například profesor češtiny a dějepisu a bývalý ředitel prostějovské reálky Václav Kolář. „Velice mě to trápí a chci se zeptat pana ředitele, proč se tak dlouho nic neděje,“ řekl.
Nyní vedení muzea konečně našlo pro obě expozice nové umístění. Lidé si je mohou prohlédnout ve Špalíčku, jak se přezdívá zbytku několika domů bývalého prostějovského židovského ghetta v centru města.
„S panem ředitelem jsem ani nestihl mluvit, ale vím o tom, že obě výstavy už jsou na jiném místě v muzeu, a chystám se na ně jít co nejdřív podívat. Expozice o Husserlovi je pro město zásadní věc. Nad tím, že v Prostějově není veřejně přístupná, si mi posteskl pan profesor Blecha, jenž se na ní z velké části autorsky podílel. U nás je to v současné době jeden z nejlepších znalců Husserlova díla. Naštěstí se to už změnilo,“ podotkl profesor Kolář.
Židé se ve městě stali zakladateli průmyslové výroby
Ředitel Muzea a galerie v Prostějově Daniel Zádrapa nechtěl o celé věci mluvit.
„Obě židovské expozice byly dočasně sejmuty, protože se připravovalo jejich doplnění a instalace v nových prostorách, které byly pro tyto účely opraveny a nově vymalovány, a v nejbližších dnech dojde k jejich opětovné instalaci,“ uvádí nicméně prostějovské muzeum na svých internetových stránkách.
První Židé přišli do Prostějova v polovině 15. století především z Olomouce, protože byli vyhnáni z královských měst. Olomouc byla blízko, takže se zde Židé usadili. Zdejší ghetto bylo po Mikulově jedno z nejlidnatějších na Moravě.
Neustálé pronásledování naučilo Židy přizpůsobivosti, sledování trendů a obchodu. I proto se, stejně jako v jiných městech, stali zakladateli průmyslové výroby v Prostějově. V polovině osmnáctého století žilo ve městě kolem 1 800 Židů, což byla v té době skoro čtvrtina obyvatelstva. Židovská manufaktura na výrobu tapet, která později zkrachovala, zde vznikla už v roce 1711.
V Prostějově bydlel například dramatik Max Zweig a na zdejším hřbitově leží kromě příbuzných Edmunda Husserla i Sigmund Mandl, majitel nejstarší továrny na výrobu konfekce v Prostějově, lékař Gideon Brecher, významní rabíni Josua Charif Horowitz a Emil Hoff, továrník Feith Ehrenstamm nebo majitel sirkárny Markus Ries.
Mimochodem, výstava o židovském hřbitově s názvem Zaniklá zahrada života je ve Špalíčku k vidění od začátku června.
Na Prostějov jeden z největších filozofů vzpomínal s láskou
Jeden z největších filozofů 20. století a zakladatel moderní fenomenologie Edmund Husserl se v Prostějově narodil 8. dubna 1859 v rodině zdatného obchodníka. Jeho rodný dům ovšem v roce 1959 zbořili komunisté.
V letech 1865 až 1868 mladý Husserl navštěvoval v Prostějově městskou školu, první třídu gymnázia však absolvoval už ve Vídni a pak v Olomouci. Rozhodně nepatřil k premiantům a z latiny musel dokonce skládat reparát.
Poté odešel na studia do Lipska, Berlína a Vídně a kontakt s Prostějovem přerušil. Jen do Olomouce se Husserl ještě vrátil na roční vojenskou službu. Na Prostějov však vzpomínal s láskou.
„Vzpomínám si na svá dětská léta v Prostějově, na svůj dětský pokoj a své hry v něm. Vzpomínám si, jak jsem v zimě zasněně pozoroval hru sluncem prozářeného kouře, který stoupal z komína sklenářství odnaproti, jak jsem chodíval podél kostela úzkou uličkou na tržiště. Vzpomínám si, jak jsem na hradbách běhal s ostatními o závod,“ popsal.
