Ještě v loňském roce chtěla prostějovská radnice poblíž tamního reálného gymnázia stavět kruhovou křižovatku. Proti však byli obyvatelé přilehlého sídliště a rovněž židovské organizace, a tak město z celého plánu vycouvalo.
„Lidé jednoznačně upřednostňují maximálně možné zachování stávajících zelených ploch. Ke zvážení je i podnět Federace židovských obcí, že navrhovaná okružní křižovatka zasahuje do prostoru bývalého židovského hřbitova, o jehož zapsání do seznamu kulturních památek Federace židovských obcí usiluje,“ vysvětlil náměstek primátorky Prostějova Zdeněk Fišer.
Prohlášení bývalého židovského hřbitova za kulturní památku se mezitím dostalo do závěrečné fáze.
„Již jsme obdrželi i doporučující stanovisko Národního památkového ústavu a v současné chvíli čekáme na vyjádření oddělení památkové péče města Prostějova a odboru školství, kultury a vnějších vztahů krajského úřadu,“ sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
„Délku řízení samozřejmě nelze předjímat. Každý případ je individuální, nese s sebou mnoho úkonů a velký objem zjišťování informací,“ dodala.
Návrh podpořil i ministr kultury, radnice zjišťuje důsledky
Návrh podala židovská nadace Kolel Damesek Eliezer. „Debata o rehabilitaci starého židovského hřbitova je od počátku založena na snaze zajistit areálu s ostatky důstojný režim. Na jednání s primátorem Prostějova a úředníky magistrátu padla v únoru roku 2015 ze strany města myšlenka, že by hřbitov mohl být prohlášen za kulturní památku. Je to důležitý signál o významu tohoto místa,“ popsal zástupce nadace Tomáš Jelínek.
O návrhu nedávno jednala prostějovská městská rada. Primátorka Alena Rašková řekla, že vedení města zatím sbírá informace, jaké by mělo prohlášení bývalého židovského hřbitova za kulturní památku důsledky.
„Například správci sítí mohou být omezeni a mohly by tam být omezeny také některé činnosti, které by mohly být brány jako nevhodné,“ řekla Rašková. O celém plánu chce proto vedení města se zástupci židovských obcí ještě dál jednat.
Federace židovských obcí návrh podporuje. „Domníváme se, že prostor starého židovského hřbitova, kde se stále nachází ostatky původně pohřbených dvou tisícovek obyvatel Prostějova, si zaslouží důstojnou úpravu, která bude alespoň v rámci možností reflektovat židovské náboženské tradice. Věřím, že Prostějov obnoví důležitou součást vlastní historie, kterou chtěli nacisté vymýtit a komunisté zapomenout,“ napsal letos na začátku roku primátorce Prostějova předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek.
V osobním dopise primátorce Raškové návrh podpořil i ministr kultury Daniel Herman.
Nacisté hřbitov zrušili, náhrobky posloužily pro sklepy či dlažbu
Prostějovské židovské ghetto patřilo k největším na Moravě. Bydlel zde například spisovatel Stefan Zweig a v Prostějově se narodil světoznámý filozof Edmund Husserl. Jejich příbuzní jsou na zdejším židovském hřbitově pochováni. Německý starosta ovšem hřbitov v roce 1943 zrušil. Náhrobky posloužily jako stavební materiál nebo skončily mezi lidmi.
Znovunalezené náhrobky |
Pátrání po náhrobcích před časem zahájil rabín a mecenáš Louis Kestenbaum z USA. Kameny se našly na zahradách nebo v dlažbě na dvorku v Drozdovicích, Seloutkách, Sněhoticích, Držovicích a Žešově.
Zpráva o nálezech pak obletěla celý svět. V tisku a na webových stránkách vyšlo o prostějovském židovském hřbitově na pět stovek článků mimo jiné v prestižních New York Times, Washington Post, Chicago Tribune, San Francisco Chronicle, britském Daily Mail nebo izraelském Haarec (více čtěte zde).
Nadace Kolel Damesek Eliezer usiluje také o rehabilitaci hřbitova jako celku. Město Prostějov však její návrhy odmítlo (podrobnosti zde).
„V Prostějově mají kořeny významní intelektuálové Evropy. Byla tam významná židovská komunita a na hřbitově jsou pochováni lidé, kteří výrazně přispěli k ekonomickému i kulturnímu rozvoji města,“ argumentuje zástupce nadace Tomáš Jelínek.
