Íránští reformisté výrazně uspěli ve volbách, které se v druhé nejlidnatější zemi Blízkého východu konaly minulý pátek. Podpora spojenců současného prezidenta Hasana Rúháního znamená pokračování ve zlepšování vztahů mezi šíitskou zemí a západním světem.
Umírněná politika Rúháního má pozitivní dopad především na mezinárodní obchod s Íránem. Na začátku letošního roku totiž padly mezinárodní sankce, které Západ uvalil na Teherán kvůli tamnímu jadernému programu. O zakázky zde bojují i české firmy, které v lednu podnikly ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu obchodní misi.
„Meziválečné Československo patřilo k největším obchodním partnerům Íránu a já doufám, že české firmy mají šanci,“ uvedl k obnovování obchodních vztahů s Íránem ministr financí Andrej Babiš.
Rúháního tábor bude mít v příštích čtyřech letech v parlamentu k dispozici nejméně dvojnásobek zástupců než v tom minulém, v němž doposavad výrazně dominovali konzervativci. Oficiální výsledky voleb ještě nebyly oznámeny.
Již teď je ale jasné, že například v hlavním městě Íránu Teheránu umírnění kandidáti získali všech 30 křesel vyhrazených zástupcům metropole. V 290 členném parlamentu nakonec může usednout více než polovina zástupců z tábora, který podporuje Rúháního reformní kroky. Umírněné síly uspěly také při volbě do takzvaného Shromáždění znalců – 88členného grémia, které volí nejvyššího duchovního vůdce.
Reformy jsou dobré pro byznys
„Volební výsledek potvrzuje současný vývoj Íránu a je v kontextu s otevíráním íránské ekonomiky pro mezinárodní spolupráci,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba v návaznosti na volební výsledky.
O sbližování Prahy a Teheránu usiluje kromě českých průmyslníků a diplomacie i ministerstvo financí. V souvislosti se zrušením sankcí odpadla povinnost předem oznámit převody finančních prostředků do a z Íránu. Při vyšších částkách se dokonce muselo žádat o povolení české ministerstvo financí.
KOMENTÁŘSkutečné reformy můžeme očekávat nejdřív za dvacet let, píše Hynek Kmoníček |
Česko také ruší takzvané dvojí zdanění tuzemských firem obchodujících s Íránem. V současnosti musí daň odvést jak česká, tak íránská strana. V praxi to znamenalo, že tuzemští podnikatelé mají z obchodu s Íránem menší zisk. Protokol, který dvojímu zdanění zabraňuje, již ratifikoval český prezident Miloš Zeman.
„Zrušením dvojího zdanění zamezíme negativnímu snižování příjmů podnikatelů, kteří začnou obchodovat s Íránem,“ uvedl k obchodnímu sbližování Prahy a Teheránu ministr financí Andrej Babiš.
Česká mise navázala na meziválečnou tradici
Obchodní mise v Teheránu se letos zúčastnila šedesátka českých firem. Úspěch zde slavila například brněnská firma Zetor, která během obchodně průmyslové komory v Teheránu podepsala smlouvu na dodávku 250 traktorů za 135 milionů eur (asi 135 milionů korun) pro íránskou společnost Tondak Tiz. Mise se účastnil také výrobce lůžek Linet, producent průmyslových armatur MSA či sklářská firma Preciosa.
Vstup na íránský trh zvažuje i Škoda Auto. „Situaci na řadě trhů, kde prozatím nejsme přítomni, průběžně analyzujeme. Írán patří mezi jeden z velice perspektivních trhů, jehož potenciálem pro značku Škoda se nyní z dlouhodobého hlediska intenzivně zabýváme. Konkrétní rozhodnutí ale prozatím ještě nepadlo,“ uvedl Vítězslav Pelc z mladoboleslavské automobilky.
České firmy v Íránu cílí zejména na stavebnictví, zdravotnictví, strojírenství a ropný průmysl. Pobočku zde také otevřela kancelář CzechTrade. Praha by v budoucnu mohla mít i přímé letecké spojení s Teheránem.
Český vývoz do Íránu činil v roce 2014 zhruba 571 milionů korun. Loni se export po čtyřech letech poklesu zvýšil o 66 procent. Od ledna do listopadu české firmy vyvezly zboží za 838 milionů korun. Mezi nejvýznamnější položky českého vývozu patří výrobky z nekovových nerostů, stroje, léčiva a hnojiva. Z Íránu se nejvíce dováží ovoce a zelenina, suroviny živočišného a rostlinného původu, železo, ocel a káva, čaj a kakao.
