Dosud bylo odhaleno šestatřicet případů podvodného jednání s touto komoditou. Tento typ podvodů se objevuje podle finanční správy od roku 2011. V podvodech podle šetření daňařů figuruje stovka podnikatelů. Daňová Kobra (daňaři s celníky, policisty a pracovníky FAÚ) zasahovala v případech podvodů s krycími názvy Maso, Pribina nebo Kotel.
Nejvíc v oblibě mají aktuálně podvodníci čerstvé i mražené drůbeží maso. „Jde například o čerstvá kuřecí prsa, kuřecí srdce, játra, žaludky, kuřecí spodní stehna, kuřecí stehenní řízky, celá kuřata, krůtí prsní řízky, krůtí stehna, kachny, husí stehna, zmražené kachny, mražené grilované vykostěné kachny,“ vyjmenovala mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Podvody se dělají ale i s vepřovým a hovězím - vepřové půlky, krkovice, plec, kýta, hovězí čtvrtě.
Jak se podvádí
Jeden ze způsobů, jak podvod probíhá, je, že firma koupí ze zahraničí kamion masa, a protože jde o dovoz, kupuje bez DPH. Tu by ale měla odvést v okamžiku, kdy maso prodá dalšímu obchodníkovi. A ten si přirazí marži a prodá dál dráž a z částky také odvede DPH finančímu úřadu a zpátky si vyžádá tu, co zaplatil při nákupu masa.
Takhle projde maso řetězcem několika firem, často přitom ani fyzicky necestuje, transakce jsou jen na papíře. A stane se, že některá z firem finančáku DPH neodvede a nechá si částku celou. A když se finančák ozve, je nekontaktní, nikdo z jednatelů není k zastižení, na bankovních účtech je vymeteno. A maso pokračuje svou cestou dál, další firmy v řetězci přece za nic nemohou. Pokud jim to finanční úřad neprokáže.
Seznam rizikových komodit se prodlouží
Podle Finanční správy mají podobný problém i všichni členové Visegrádské čtyřky - tedy Maďarsko, Polsko a Slovensko - podvod se totiž přenáší přes hranice.
Ministerstvo financí chce proto zavést zvláštní daňový režim, který by podvodníkům znemožnil krást DPH v průběhu přeprodávání masa. Jde o takzvaný reverse charge, neboli přenesenou daňovou povinnost, kdy celou DPH platí až poslední plátce DPH, který pak maso zpravidla prodává konečnému spotřebiteli. Tím se zúží počet subjektů, které musí daňová správa ohlídat, aby jí daň odvedli.
Tento režim od nového roku kvůli podvodům začal platit například na nemovitosti, elektřinu a plyn a několik let už funguje u zlata, šrotu nebo emisních povolenek. Loni se zavedl na obilniny.
Protože ale přidávat na seznam další a další komodity, na kterých se podvádí, je problematické - je třeba souhlas z Bruselu - chce ministerstvo financí prosadit, aby si země mohly seznam dělat samy. A dlouhodobě - aby se na veškeré zboží platilo DPH až na konci a nemohlo se krást při přeprodávání, kde to stát nemá šanci uhlídat.
Prozatím alespoň vláda zavádí kontrolní hlášení - díky tomu by daňová správa měla mnohem rychleji vědět, že někdo DPH nezaplatil a odchytit peníze na účtě dřív než zmizí v nenávratnu.
