Záleží na tom, zda je možné firemní večírek označit jako teambuildingovou aktivitu. Tedy aktivitu, které má za cíl zlepšení vztahů na pracovišti.
„Nejvyšší soud uvedl v jednom ze svých rozhodnutí, že teambuildingové akce, po splnění určitých předpokladů, mohou být považovány za aktivity přímo související s plněním pracovních úkolů,“ říká advokát Petr Glogar z kanceláře PwC Legal, podle nějž by tedy zranění na vánočním večírku s uceleným programem, který vyžaduje aktivní účast zaměstnanců, bylo posuzováno jako pracovní úraz, a to i když ho zaměstnavatel přímo nezavinil.
Naopak vánoční večírek bez programu, který postrádá organizaci ze strany zaměstnavatele, byť je firmou například hrazeno občerstvení, by znaky teambuildingové aktivity nesplňoval. V případě zranění zaměstnance by tedy o pracovní úraz asi nešlo.
Čtěte také |
Důležitou roli při posouzení zranění zaměstnance na firemním večírku, je povinnost či dobrovolnost účasti zaměstnance na akci. Případně také to, při jaké konkrétní činnosti k úrazu došlo. „Označí-li zaměstnavatel večírek jako povinný, a vyžaduje-li od svých zaměstnanců účast na všech aktivitách v programu, jde o činnost konanou na příkaz zaměstnavatele, která sice není přímo výkonem práce, ale s prací souvisí, ačkoliv se děje mimo pracovní dobu,“ vysvětluje advokát z PwC Legal.
V takovém případě se zranění zaměstnance bude pravděpodobně posuzovat jako pracovní úraz. Pokud dojde ke zranění na večírku, který je ve skutečnosti nepovinným, o pracovní úraz se zřejmě jednat nebude. „Ani tehdy však není vyloučena občanskoprávní odpovědnost zaměstnavatele jakožto organizátora večírku za škodu způsobenou úrazem v případě, kdy takovou škodu zaměstnavatel zavinil,“ doplňuje Petr Glogar.
Opilý zaměstnanec má smůlu
Vánoční večírky jsou mezi zaměstnanci oblíbené z mnoha důvodů. Někteří je berou jako možnost seznámit se se spolupracovníky a nadřízenými, jiní zase jako možnost se pobavit či ochutnat něco z dobrého občerstvení, které se na obdobných akcích podává. Na stolech nechybějí ani alkoholické nápoje a právě ty mohou způsobit nemalé nepříjemnosti.
Běžně se stává, že zaměstnanci zkonzumují větší množství alkoholu, než je vhodné, a musí večírek nuceně opustit. Ne vždy se povede situaci zabezpečit včas a může se stát, že opilý účastník způsobí škodu či zranění sobě nebo někomu dalšímu. Za pracovní úraz v opilosti však zaměstnavatel odpovědnost nenese.
„Pokud v opilosti poškodí zaměstnanec vybavení restaurace v průběhu povinné a organizované teambuldingové akce, bude provozovatel většinou nárokovat náhradu škody po firmě, tedy zaměstnavateli. Po její úhradě může firma žádat úhradu škody po pracovníkovi, a to bez ohledu na to, zda poškodil zařízení úmyslně, nebo jen v nedbalosti,“ upozorňuje advokát Petr Glogar.
Limit pro úhradu škody v nedbalosti ve výši 4,5násobku mzdy neplatí, pokud byla škoda způsobena v opilosti. Zaměstnanec naopak hradí škodu přímo provozovateli restaurace, pokud akce nebyla přímo organizována zaměstnavatelem a byla dobrovolná.
A jak je to v případě, když se na vánočním večírku zraní nebo něco rozbije dítě či partner zaměstnance? „Obecně platí, že za škodu způsobenou dítětem odpovídá jeho rodič jako zákonný zástupce, tedy odpovědným bude zaměstnanec. Pokud by škodu způsobil partner zaměstnance, pak je za škodu odpovědný on,“ dodává Petr Glogar.
Kdy bude zranění na večírku posuzováno jako pracovní úraz:
- Když jde o večírek organizovaný zaměstnavatelem, pokud se ovšem úraz nestal v opilosti zaměstnance.
- Za pracovní úraz přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, nákladů spojených s léčením a někdy i věcné škody.
- Jakýkoliv úraz musí zaměstnavatel zaevidovat do knihy úrazů, nahlásit pojišťovně a také odborům, pokud u něj působí, a též zástupci BOZP.
