Nebýt hostů a okolností, byl by to vlastně docela obyčejný povedený koncert výrazné tváře tuzemského středního proudu. Michala Hrůzu na velkém pódiu jistila zkušená kapela a přestože prvotní lékařské prognózy hovořily o tom, že zazpívá nejdříve za rok, nebyly na něm uplynulé měsíce, kdy se dával dohromady, nijak zvlášť znát.
Atmosféře samozřejmě hodně pomohlo publikum. Většina lidí na něj mávala srdíčky s nápisy jako “Vítej zpátky” nebo “Děkujeme”. A Hrůzovi povzbudivé vzkazy evidentně pomáhaly k soustředěnému výkonu. Přehrál své staré hity i novější věci z desek Noc a Den. Na pódiu se vystřídalo sedm hostů včetně smyčcového kvarteta, Michala Malátného z Chinaski, Davida Kollera nebo Anny K.
Nejemotivnější moment si pro sebe ukradla Klára Vytisková z kapely Toxique, která s Hrůzou zazpívala duet přes půl haly od zvukařského pultu. Jejich vzdálenost se v tu chvíli zdála skoro osudná.
Ale jinak to byl naštěstí spíš koncert bez patosu. O čtečce, ze které si Hrůza připomíná texty, většina publika neměla ani páru a všechno odsýpalo podle plánu tak nějak příjemně normálně.
I když tak velké prostory jako hala pro čtyři tisíce lidí nejsou Hrůzovi vlastní, koncert ustál se ctí a namítnout se toho dalo minimum - projekce byly navíc, velké množství hostů mohlo někoho moc rozptylovat. Ale to jsou jen detaily, o které ten večer nešlo. Byla to oslava, že se talentovaný písničkář dostal z nejhoršího a dokázal, že na koncertních pódiích má stále co říct sám o sobě, bez falešného soucitu.
