I v televizi bylo znát, jak zvláštní a pro mluvené slovo poněkud nevhodnou akustiku má sál pražského Rudolfina, kde se v sobotu večer ceny České filmové a televizní akademie udělovaly. Hudební vystoupení byla na výbornou, proslovy moderátorky Lucie Výborné, předávajících i oceněných však zněly s ozvěnou jako z prázdné koupelny.
Vítězové Českých lvů
|
Jako předávající v hlavních kategoriích figurovali přední čeští lékaři a každé filmové profesi přišel cenu dát doktor z „příbuzného“ oboru, například dokumentaristům doktor z Lékařů bez hranic.
Svěrák: Ceny předávali lékaři, protože nikoho jiného si filmaři neváží |
Favoritem cen bylo dopingové drama Fair Play, které ovšem u akademiků nakonec propadlo. V první polovině večera se dočkalo jediné trofeje – ceny filmových fanoušků. „Jsem strašně dojatá, ale nic jsem si nepřipravila. Díky, filmoví fanoušci, myslím, že jste si vybrali správně,“ řekla jeho režisérka Andrea Sedláčková.
Jinak však byly „technické“ kategorie zasvěcené především snímkům Cesta ven a Tři bratři. I mezi herci bodovali protagonisté jiných děl. Konkrétně Ivan Trojan, Lenka Krobotová a Jaroslav Plesl z Díry u Hanušovic a Klaudia Dudová z Cesty ven. Sociální drama Cesta ven se dočkala i cen za scénář a režii, obě ceny putovaly k Petru Václavovi.
Cenu za celoživotní přínos filmu získala režisérka a scenáristka Drahomíra Vihanová. Po vystudování FAMU začínala jako asistentka režie u Otakara Vávry, spolupracovala s ním na snímcích Romance pro křídlovku nebo Třináctá komnata.
„Ono se sluší poděkovat, ale já ani nevím komu. Převálcoval mě údiv a překvapení,“ řekla na jevišti čtyřiaosmdesátiletá Vihanová. „A proč já? Možná aby se to stihlo ještě před kremací,“ vtipkovala.
Vihanová debutovala v roce 1969 filmem Zabitá neděle, jenž však skončil v trezoru a obnovenou premiéru měl až po roce 1989. Až tehdy se režisérka vrátila po zákazu k hraným filmům.
