Nákladové nádraží Žižkov - všude plno zeleně, laviček a kaváren. Lidé tu relaxují v místním parku. Asi tak by to v rozpadajícím se areálu, který už dávno neslouží svému účelu, mohlo vypadat za několik let. Pokud tedy Praha 3 uspěje s plánem zástavby jednoho z největších brownfieldů na území metropole.
Brownfieldy v PrazeV hlavním městě jsou v současné době dva typy brownfieldů. Jednak železniční brownfieldy, tedy rozsáhlé plochy původních kolejišť, které už nejsou potřeba. Typickým příkladem jsou Bubny, smíchovské nádraží či nákladové nádraží Žižkov. Dalším typem brownfieldů jsou oblasti po bývalých průmyslových areálech, typicky Vysočany. |
Zástavba brownfieldů skýtá mnohé výhody. Lze na nich například postavit byty v atraktivní lokalitě nedaleko městských center, které se obvykle prodávají lépe než jim podobné projekty někde na periferii aglomerací. Jenže tyto výhody jsou vyváženy stejně tak velkými nevýhodami. Zastavět brownfield je drahé a ne každý to umí.
„Většinou je nutné zdemolovat původní zástavbu, odstranit ekologickou zátěž a celý prostor rekultivovat,“ vysvětluje architekt Filip Tittl. Do stavby se tak mohou pustit pouze společnosti, které mají silné finanční zázemí.
Podle Tittla se navíc často jedná o lokality, které lze obtížně zastavět naráz. „Práce vyžaduje dlouhodobou strategii, často včetně větších infrastrukturních projektů - například prodloužení tramvajových tratí a hlavních ulic,“ tvrdí odborník.
Brownfieldy se podařilo přebudovat v Karlíně i Holešovicích
I přes nevýhody brownfieldů se jich v Praze už několik zastavělo a vypadá to, že i v budoucnu se developeři budou těmto lokalitám věnovat. „V Karlíně se podařilo zachovat řadu továren nebo pro ně najít novou funkci. Nemusely se zbourat,“ popisuje historik architektury Zdeněk Lukeš, který považuje Karlín za jeden z nejlépe vyřešených brownfieldů.
Obdobně jsou na tom podle něj Holešovice, kde jedna z bývalých továren dnes slouží jako galerie DOX a v areálu bývalého pivovaru vznikly loftové byty.
Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová doufá, že se podobně zadaří i na Žižkově. „Téměř tři roky probíhají jednání s majiteli pozemků a Institutem pro plánování a rozvoj hlavního města (IPR) o zařazení do územního plánu,“ říká Hujová. Situace je tam podle ní složitá.
Areál totiž patří hned třem majitelům, a navíc magistrát vydal výjimku ze stavební uzávěry pouze na části pozemků. IPR v současné době dokončuje studii na změnu územního plánu a poté budou následovat další jednání.
Nevyužitých ploch je v Praze stále plno
V Praze se podařilo zastavit také lokalitu Nových Vysočan, kde developerská společnost FINEP vybudovala bytový komplex Nová Harfa a Harfa Park. Jsou tam obchody, kavárny, sportoviště i park.
Nevyužitých míst je v metropoli ještě plno. Například v Praze 6. „Zásah vyžadují například bývalé skladové areály v Ruzyni či strahovský stadion,“ zmiňuje zástupkyně starosty Eva Smutná (TOP 09), která má na starosti územní rozvoj.
Právě na Ruzyni se chce angažovat společnost Central Group, která loni koupila logistický areál Westpoint na pomezí Ruzyně a Liboce. „Zatím budeme sklady pronajímat. V budoucnu bychom rádi na jejich místě vybudovali zbrusu novou prestižní městskou čtvrť,“ uvedl předseda představenstva Cetral Groupu Dušan Kunovský. Z místa by se tak mohlo stát druhé přirozené centrum Prahy 6.
K zastavování brownfieldů se chystá i společnost Ekospol. „V příštích pěti letech vystavíme pět tisíc nových bytů, z nichž více než polovina bude právě na brownfieldech,“ řekl MF DNES generální ředitel společnosti Evžen Korec.
Na Rohanském ostrově stejně jako na smíchovském nádraží plánuje výstavbu společnost Sekyra Group.
Podle Lukeše lidé začínají dávat přednost bydlení v centru před okrajem. Pokud se budou developeři opravdu soustředit na brownfieldy, mohla by se Praha přiblížit evropským městům a přestat se nesystematicky rozrůstat do všech stran. Mezi lety 2001 a 2013 se totiž počet obyvatel okrajových městských částí více než zdvojnásobil, a to například ve Štěrboholech, Dolních Měcholupech nebo Březiněvsi.
