Ze starého funkcionalistického domu se po rekonstrukci stal skvost

Dům ve starší pražské čtvrti navrhl ve 30. letech minulého století architekt Bíba. „Kostka“ porostlá zeleným přísavníkem nijak výrazně neprojevovala svůj funkcionalistický původ. Přesto se architekti z Ateliéru 6 snažili při rekonstrukci respektovat její ráz.

Třípodlažní dům v klidné čtvrti na parcele se slunnou polohou v jihozápadním svahu, s velkou zahradou a přístupem shora sliboval příjemné podmínky k rodinnému bydlení.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům

Přímo se nabízela příležitost lépe využít a zhodnotit hlavní přednosti domu: jihozápadní slunce a hezký výhled na město. Každé podlaží fungovalo jako samostatný byt, takže hlavním úkolem architektů bylo při rekonstrukci přeměnit dispozici tak, aby v přízemí vznikla prostorná společná obývací část spojená s ostatními podlažími v jeden celek.

Také chybělo propojení interiéru se zahradou: v první polovině dvacátého století se stavělo s ohledem na životní styl doby první republiky. Lidé odpočívali či se setkávali doma v soukromí nebo ve společnosti. Hlavní průčelí domu bývalo často obráceno do ulice, zahrady fungovaly samostatně a sloužily především jako užitkové.

„Přestože stavba nebyla památkově chráněná, snažili jsme se dodržet její vnější ráz, zejména celkový tvar domu a vzhled fasád,“ říká architekt Radek Šíma, autor návrhu.

Z ulice se dům na pohled příliš nezměnil. Nové zádveří elegantně navazuje na vstup na pozemek, směrem do výšky „vyrostla“ střešní nástavba.

„Schodiště bylo na vhodném místě a v zachovalém stavu, takže stačilo provést jeho repasi, zato stropy bylo nutné nahradit novými železobetonovými.“ Tento náročný technický zásah však nebyl to nejobtížnější. Co bylo největším oříškem? „Navrhnout změny dispozice s ohledem na původní polohu a velikosti oken nebyl jednoduchý úkol.“

Růst do všech stran

Při rekonstrukci se dům rozšířil o dva „přírůstky“. Na severní straně přibylo předsazené prosklené zádveří, z jižní strany se přistavěla v suterénu garáž a na její střeše velká pobytová terasa a zimní zahrada, propojená s přízemím.

Celý suterén plní roli komfortního zázemí: vedle garáže je šatna, fitness se saunou a koupelnou, technická místnost a skladové prostory. Z tělocvičny se vychází na krytou terasu a odtud je to pár kroků k bazénu. Z garáže vede přes šatnu a schodišťovou halu cesta nahoru „suchou nohou“.

Poslání moniéry je zde dovedeno k dokonalosti stínicími prvky, shrnovací markýzou z technické textilie o rozměrech 8 × 11 m a horizontálními screenovými roletami.

Přízemí prošlo zásadní proměnou, z prvorepublikového uspořádání zůstalo jen schodiště a středová nosná zeď, která jej rozděluje na obývací část, prosluněnou odpoledním sluncem, a zázemí (kuchyň, schodišťovou halu a koupelnu) orientované do ulice.

Jak již bylo zmíněno, obývací pokoj se rozšířil o prosklenou zimní zahradu a terasu. Jejich společný rámec tvoří nový vnější architektonický prvek: železobetonová moniéra, která dává domu výrazný funkcionalistický „punc“ a v duchu své původní funkce nese stínící systém ze screenových rolet.

Druhé podlaží obsahuje tři rohové ložnice, pracovnu a dvě velké koupelny, třetí podlaží je ustupující střešní nástavba, ze tří stran ji obklopuje střešní terasa. Je tu samostatná obytná jednotka.

Ruku v ruce s proměnou dispozice šla i technická modernizace. Dům byl kontaktně zateplený, má nová dřevohliníková okna, je vytápěný podlahovým vytápěním s tepelným čerpadlem.

A co zůstalo z kostky ztrácející se v záplavě popínavého přísavníku? Dekor s motivem jeho listů najdeme na skle vstupního zádveří, na zábradlí terasy a možná ve vzpomínkách sousedů.

Terasa s dřevěnou palubou z tropického dřeva přímo navazuje na zimní zahradu a slouží jako letní obývák. Po venkovním schodišti lze sejít z terasy kolem garáže na zahradu k bazénu.

Zaujal nás i návrat moniéry: železobetonový rám vzletně vybíhající do prostoru patřil k dominantním znakům vil Ladislava Žáka nebo Bohuslava Fuchse. Sloužil jako elegantní slunolam.

Zde je jeho poslání dovedeno k dokonalosti stínícími prvky, shrnovací markýzou z technické textilie o rozměrech 8 × 11 m a horizontálními screenovými roletami.

Jejich subtilní konstrukce není na překážku lehkosti architektury, poskytují však velmi účinný stín a ochranu před přehříváním. Obyvatelé terasy zůstávají příjemně skryti před pohledy z okolí, sami ale nepřicházejí o výhled ven.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 213 m²
Užitná plocha: 444 m²
Konstrukce: železobetonové základové pasy, zdivo cihelné s vnějším kontaktním zateplením, stropy železobetonové monolitické, schodiště železobetonové
Výplně otvorů: okna a prosklené plochy dřevohliníkové s izolačními dvojskly, vnitřní dveře dřevěné a atypické skleněné
Vytápění: ústřední, podlahové teplovodní, zdroj energie tepelné čerpadlo země/voda

Schodiště v hale v přízemí zůstalo na svém místě. Krásná ořechová podlaha prochází do všech obytných místností a po schodech do patra.

Autor

Ing. arch. Radek Šíma (1968)
Autorizovaný architekt, absolvent ČVUT Praha. Je jedním z jednatelů architektonické kanceláře Ateliér 6, která se zabývá komplexní projektovou činností od studie až po realizaci a autorský dozor, od vybavení interiérů přes bytovou a občanskou výstavbu až pro průmyslové stavby, rekonstrukce a urbanismus

Celou jihozápadní polovinu domu zaujímá obývací pokoj spojený s jídelnou. Dveře z čirého skla uvolňují prostup světla a průhled napříč domem přes halu až do nového zádveří.

Kuchyňská linka byla vyrobena podle návrhu architekta z MDF desek s bílým lesklým a hnědým matným lakem.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.