Sehnal pozemek v zahrádkářské kolonii v Praze. Stavba domu vyšla na milion

Pozemek jsem hledal 10 let. Nejdříve v Třebíči, Praze, Brně a nakonec zase v Praze, kde jsem se trvale usadil. Štěstí se na mě usmálo v zahrádkářské kolonii v jižní části hlavního města, píše Pavel v příspěvku pro seriál Splněný sen.

Zpočátku jsem si v Praze vytipovával zanedbané zahrady a oslovoval jejich majitele, zda neprodají za cenu zahrady – marně. Poté jsem zkusil i zahrádkářské kolonie. A v dubnu 2015 se povedlo. Koupil jsem zahradu na jihu Prahy o velikosti 281 metrů čtverečních.

Od začátku mi bylo jasné, že chci stavět dům s dispozicí 3+kk, ale protože jsem byl v zahrádkářské kolonii, byl jsem velice limitován opravdu minimální zastavitelnou plochou, která v době koupě zahrady činila 25 metrů čtverečních.

Proto padlo rozhodnutí, že to bude dřevostavba (tloušťka stěn 15 centimetrů + vnější zateplení), vytápěná elektrickým podlahovým topením a s průtokovým ohřevem teplé vody, jelikož rozměrově nebylo kam umístit technickou místnost.

Na stavebním úřadě jsem však narazil na velmi tuhý odpor. V té době přestaly platit pražské stavební předpisy a zavládl chaos, kdy každá z úřednic na stavebním odboru tvrdila něco jiného. Vypadalo to, že úřad povolí zastavět maximálně 16 metrů čtverečních.

Zachránil mě kamarád právník. Díky němu jsem na stavebním úřadu měl dvě možnosti: buď stavba se zastavěnou plochou 18 metrů čtverečních (což platilo v Praze), nebo podle celorepublikových předpisů stavba bez omezení. Tam by stavební úřad mohl požadovat maximální rozměry, které již v zahrádkářské kolonii v minulosti byly povolené.

V katastru nemovitostí jsem takovou stavbu velkou 32 metrů čtverečních nalezl. Souboj s úřady trval nakonec přes tři roky. Mezitím vznikly základy se základovou deskou a po získání povolení ke stavbě bylo možné začít se samotnou dřevostavbou.

Zachránili opuštěnou chalupu v Tisé. Že nemá základy, zjistil až bagr

První tesař, který měl stavbu provádět a požadoval statický posudek (což byl problém, protože projekt pro stavební povolení statiku neobsahoval), se nakonec vymluvil na chorobu a firma, kterou následně doporučil, si řekla za hrubou stavbu opláštěnou jen vnějšími OSB deskami včetně střešní krytiny asi 150 tisíc korun. To byl téměř trojnásobek původně slibované ceny. Našel jsem jiné tesaře, nechtěli statický posudek a vzali si 90 tisíc korun.

Sám sobě řemeslníkem

Zbývající práce jsem se rozhodl provést svépomocí. Ušetřil jsem peníze a nemusel se trápit s nekvalitními řemeslníky. Pouze nová okna s trojskly nainstalovala dodavatelská firma. S fasádou mi pomohl kamarád z Ukrajiny (vyučený kuchař) a s rozvody elektriky mi poradil známý (vyučený elektrikář). S bratrem jsme ještě rozvedli a posvařovali plastové potrubí v koupelně a kuchyni a nakonec jsem koupil i hotové schodiště.

Naučil jsem například vyrovnat podlahu velmi jemným pískem, zakrýt polystyrénem, na něj dát OSB desky, pak v obytné kuchyni topnou fólii a v koupelně elektrický topný kabel. Dále jsem sám vycpal rám stavby izolační vatou, zalepil parotěsnou fólií a zaklopil vnitřními OSB deskami. V koupelně jsem položil dlažbu a obklady. Poradil jsem si s pokládkou vinylové podlahy a vyměřil, nařezal a obrousil trámy. Pustil jsem se také do patrové terasy atd.

VÝZVA ČTENÁŘŮM

Pošlete do seriálu Splněný sen fotografie (video) a příběh vaší nemovitosti
(rodinného domu, chalupy, chaty, mlýnu atd.). Popište cestu za vysněným bydlením, které jste postavili, opravili, rekonstruovali a proměnili.

PŘÍSPĚVKY ZASÍLEJTE ZDE.

Vznikla tak téměř pasivní stavba s vnější zastavěnou plochou 31 metrů čtverečních + vnější zateplení z šedého polystyrénu o tloušťce 16 centimetrů. V přízemí je obytná kuchyň, koupelna a schodiště, v podkroví jsou dvě ložnice. K samotné stavbě přibyla ještě zastřešená terasa o ploše 21 metrů čtverečních. Pod ní je sklep, který navazuje na částečné podsklepení chaty.

Elektřina topí, vaří a ohřívá vodu

Obytnou kuchyň vytápí topné fólie (celkový výkon cca 1 180 W) pod vinylovou podlahou, v koupelně je pod dlažbou topná rohož (60 W). Ložnice jsou zatím bez topení. V zimním období je v podkroví vždy jen o 2°C méně než v přízemí, což je pro spaní ideální. Případně mohu zapnout tepelný ventilátor.

Vodu ohřívá silný průtokový ohřívač s výkonem 11/13,5 kW. Bydlím tu tři roky a za tu dobu vychází roční spotřeba elektřiny průměrně na 2,4 MWh, kdy elektřinou topím, vařím i ohřívám vodu.

Sen o domě s velkou zahradou a výhledem se mu splnil, až když se ho vzdal

Obytná (vytápěná) podlahová plocha domku/chaty je 53,6 metrů čtverečních, celková (včetně terasy a sklepa) je 83,6 metrů čtverečních. Tloušťka tepelné izolace v podlaze je 14 centimetrů, ve zdech 28 centimetrů a ve střeše 32 centimetrů.

Kompletní náklady na stavbu jsem díky práci svépomocí stáhl těsně pod 1 milion korun. K této částce je třeba připočítat 250 tisíc korun za pozemek. Zvládl jsem vše bez úvěrů a hypotéky.

Do budoucna ještě uvažuji o pořízení klimatizace s možností vytápění a díky tomu snížit náklady na vytápění. Tím bych snížil vysokou zimní spotřebu elektřiny, ale současně zvýšil její nízkou letní spotřebu. Pak by se hodily solární panely na JV straně střechy, které by mohly dát výkon od 3 kWp. Když bych pořídil malý elektromobil, začala by solární elektrárna dávat smysl i přesto, že by musela být ostrovní (nemám jistič od distributora, ale od zahrádkářské kolonie).