Ctiborovi rada na podnět primátora Tomáše Hudečka odhlasovala podle zjištění MF DNES měsíční mzdu 120 tisíc korun, k tomu ještě může dostávat odměny maximálně ve výši půlky platu.
Ani bývalý vicekancléř prezidenta Václava Klause Petr Hájek neměl tak vysoké příjmy. Podle Lidových novin bral v roce 2012 průměrně 111 tisíc, avšak i s odměnami či příplatky za vedení. Jeho základní mzda totiž byla téměř 50 tisíc.
Kolik berou jindeVláda (v Kč)
Poslanecká sněmovna
Magistrát hl. m. Prahy
další instituce
Pozn.: Jde o výběr |
Ostatně ve státní sféře v Česku se těžko hledá zaměstnanec s tak vysokým ohodnocením. Třeba vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová bere 108 tisíc měsíčně. Plat šéfů odborů magistrátu se pohybuje kolem padesáti tisíc.
„Podle mého názoru je takový plat pro ředitele hlavní a stěžejní plánovací městské instituce žalostně nízký, nesrovnatelný s ohodnoceními odpovídajícího místa v zahraničních městech,“ hájí rozhodnutí Hudeček.
Nižší pravomoci, víc peněz
Sám primátor přitom najde na výplatnici měsíčně méně než Ctibor – zhruba sto tisíc korun. A radní pobírají asi osmdesát tisíc.
„Má pozice je odborná. Klade extrémně vysoké nároky na čas a nasazení mé i mých kolegů. Mohu srovnávat, a vzhledem k úkolům, které jsou na nás nyní kladeny, jsou tyto nároky často podstatně větší než v soukromé sféře. V té jsem si v minulosti dokázal vydělat více,“ odpověděl na dotazy Ctibor.
Na Hudečka se v úterý snesla výrazná vlna kritiky. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS) mu připomněl, že za jeho éry úředníci tak vysoké mzdy nepobírali.
„To je úplný nesmysl, šílenost. Kdyby takový plat měl šéf odboru městského investora, tak to považuji za normální, protože má na starosti miliardové investice. U záležitostí, jako je plánování, bych ještě pochopil plat na úrovni radního,“ glosoval rozhodnutí zastupitel Petr Dolínek (ČSSD).
Současně připomněl, že Ministerstvo pro místní rozvoj před měsícem odebralo Institutu plánování pravomoc vyjadřovat se samostatně k územním řízením. „Takže mají nově menší pravomoci. A to dostal pan Ctibor před půl rokem jednorázovou odměnu dvě stě tisíc,“ dodal.
„Jde o projekty velkého významu“
Hudeček rozhodnutí brání tím, že smlouva je časově omezená a že je to běžná praxe u vyššího managementu. „Plat je vázán na konkrétní práci a projekty velkého významu,“ dodal primátor.
Jenže ani úředníci, které bývalý primátor Pavel Bém protežoval, Peter Ďurica a Jiří Toman, nedostávali tolik.
Toman jako šéf investic měl v průměru 128 tisíc korun, ale i s vysokými odměnami, a Ďurica, odpovědný za majetek města, měl s odměnami 100 tisíc měsíčně. Magistrát se s nimi rozloučil už před pár lety, protože jim nedůvěřoval.
„Myslím, že 120 tisíc je na magistrát hodně vysoko,“ konstatoval Svoboda. „Nelíbí se mi, když má šéf jednoho úřadu o tolik vyšší plat než ostatní,“ dodala jeho stranická kolegyně Alexandra Udženija.
Snad jen volební lídr ČSSD Miloslav Ludvík byl k primátorovi shovívavý. „Odpovídající plat to je ve chvíli, kdy má zaměstnanec něco vymyslet a zrealizovat, ale neodpovídá, pokud se jedná o úředníka, který jen plní příkazy a vyřizuje papíry. A institut plánování je z mého pohledu záhadná organizace, není do ní moc vidět,“ poznamenal Ludvík.
Sám bere jako ředitel nemocnice v Motole zhruba 120 tisíc měsíčně, ale jen posledních šest měsíců.
Nedávno se dozvěděl, že na konci roku tyto smluvní platy ve zdravotnictví zřejmě skončí a vrátí se tabulky. Podle nich náleží ředitelům nemocnic asi 70 tisíc korun měsíčně.
