Stres, zvýšené riziko rakoviny i velký vliv na rozmnožování živočichů. Správa Krkonošského národního parku dostala do ruky studii, která tvrdí, že osvětlení na krkonošských sjezdovkách negativně ovlivňuje život mnoha zvířat.
Studie vznikla jako diplomová práce na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a zanedlouho vyjde také jako článek v odborném krkonošském časopisu Opera Concortica.
Která zvířata jsou ohrožená?Nepřirozené večerní světlo podle studie ohrožuje hlavně kopytníky, lišky, zajíce nebo i sýce rousného a sovy. Ty mají v okolí sjezdovek budky, kde hnízdí. |
"Problémem se světlo stalo postupně s tím, jak na svazích přibývalo osvětlení," vysvětluje odborný pracovník Správy KRNAP Stanislav Březina.
Nepřirozené večerní světlo u živočichů ovlivňuje rozmnožování a produkci serotoninu a melatoninu, což má za následek větší výskyt rakoviny, zvířata jsou slabší a rodí méně mláďat.
"Světla vlastně uměle prodlouží den. A ačkoliv se to zdá, že to jsou třeba jen dvě až tři hodiny, na zvířata to má značný dopad. Osvětlené sjezdovky mají vliv na několik čtverečných kilometrů, je to tedy nikoliv lokální, ale regionální problém," říká autor studie Luděk Bujalský z Ústavu pro životní prostředí Karlovy univerzity.
Studie obsahuje data, která popisují, jak se světlo šíří. Doporučovaná nejvyšší hodnota světla v přírodě je podle odborníků 0,5 až 5 luxů, přičemž naměřené hodnoty u sjezdovek jsou mnohonásobně vyšší. Přímo na sjezdovku přitom dopadá pouze kolem 15 procent světla, zbytek jde mimo.
O tom, že prudké reflektory působí na přírodu, se mluví už řadu let, podobné studie vznikly na popud KRNAP už několikrát.
Správa má sice v plánu opatření, která vznik nových osvětlení přísně regulují, i zákaz osvětlovat sjezdovky v první i druhé zóně parku a v poloze nad 910 metrů nad mořem, zde však jejich vliv končí. Na další omezení totiž nemají páky.
Provozovatelé tvrdí, že dodržují předpisy
Největší intenzitu světla podle studie produkují Herlíkovice, Hromovka ve Špindlerově Mlýně, Protěž v Janských Lázních a Javor v Peci pod Sněžkou. Je to logické, právě tyto sjezdovky v regionu patří k největším. Provozovatelé však argumentují, že všechny předpisy dodržují.
"KRNAP provedl několik měření s cílem zjistit optimální míru osvětlení sjezdovek. Tato měření byla podkladem i pro povolení provozu večerního lyžování v dalších skiareálech po celé zemi. Nezaznamenali jsme žádné požadavky na snížení intenzity a doby osvětlování," prohlásil ředitel Skiareálu ve Špindlerově Mlýně Čeněk Jílek.
Ekologové jsou smíření, že změnu neprosadí ze dne na den. "Doba, kdy se něco změní, musí teprve nazrát. Postupnými kroky to však můžeme změnit," doufá Březina. Areály mají na své straně silný argument: slabší osvětlení by mohlo ohrozit bezpečnost lyžařů. "S dalším snížením výkonu proto nepočítáme," dodal Jílek.
Experti z KRNAP se proto nyní zaměří spíš na kontroly, zda některé sjezdovky v Krkonoších nesvítí po večerech načerno. Svou roli hraje také naklopení reflektorů, aby svítily víc na sjezdovku a méně do lesa.
"Zde prostor pro diskusi vidím, pro areály by to ani nemuselo být finančně náročné," upozornil Bujalský. KRNAP se už dříve snažil areály přimět k určité redukci svícení, ale s provozovateli zatím nenašel společnou řeč.
"Snížit intenzitu by bylo ku propěchu. A z výzkumu jiných sjezdovek víme, že to možné je. U některých jsme naměřili hodnoty, které sice taky překračovaly limity, ale mnohonásobně méně," tvrdí přírodovědec.
