"V současné podobě se v Česku nejedná o rodinnou politiku, o podporu rodin, ale o pouhé zmenšování rozdílu mezi bezdětnými a těmi, co děti mají," říká s nadsázkou demografka Jitka Rychtaříková.
Jinými slovy – rozhodnutí mít děti znamená hodně slevit ze své životní úrovně. Ministryně práce Michaela Marksová-Tominová slibuje zřízení komise, která systém rodinné politiky v Česku nastaví dlouhodobě. Jasno už má v tom, že chce prosadit porodné i na druhé dítě (13 tisíc korun). Bude se to opět týkat jen chudších rodin – tedy do příjmů rodiny 23 tisíc korun včetně všech dávek.
Rodičům, kterým partner neplatí výživné na dítě, má stát poskytnout do určitého stropu zálohované výživné a následně by ho vymáhal od dlužníka.
Rychlejší návrat do práce i větší sleva na dítě
Strany se také shodnou na zvýšení slevy na dítě (dnes 13 404 korun), zatím ale ne na tom, kolik bude činit. "Postupné dorovnání slevy na dítě do výše slevy na dospělého je dobrá cesta," myslí si poslankyně a místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Radka Maxová (ANO 2011). S tím souhlasí i třetí koaliční strana KDU-ČSL. "Kolik to nakonec bude, bude odviset od makroekonomického vývoje ekonomiky, nechceme skokový, ale pozvolný nárůst," říká Jan Bartošek, místopředseda strany.
Byznys speciál o plánech na podporu českých rodin Čtěte v pondělí, 17. 2.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Rodiče by také mohli dostat šanci na rychlejší návrat do práce. ANO navrhuje motivovat zaměstnavatele k částečným úvazkům a sdíleným pracovním místům pro rodiče malých dětí. Nabídne jim slevu na sociálním pojištění po dobu šesti až 12 měsíců. To chtěla i minulá vláda, ale ani nezačala.
Strany slibují i lepší dostupnost předškolní péče. "Zasadíme se o vznik miniškolek, podnikových školek či dětských skupin s dodržením vzdělávacího programu a odbornosti učitele," vyjmenovává Maxová. Vláda chce podle programového prohlášení využít evropské fondy – peníze půjdou obcím na zvýšení kapacit mateřských a základních škol. Pokud budou počty dětí kolísat, zařízení se mohou přeměnit na kluby pro mládež nebo pro seniory. "Kolísání počtu narozených dětí už je poměrně malé, tak 10 až 15 tisíc," uklidňuje Rychtaříková.
Důležitá je i podpora zaměstnanosti
Další daňové úlevy pro středněpříjmové rodiny, například možnost odepsat si z daní náklady na vzdělání a volný čas dětí, které doporučuje čerstvá analýza ministerstva práce z pera odborníků na rodinnou politiku, politici zatím nezvažují. "Pokusíme se dojednat v Bruselu snížení DPH na pleny a kojeneckou výživu. Nevím, jestli by stát na sebe měl přebírat další daňová snížení," říká Bartošek.
Podle něj bude důležité podporovat zaměstnanost, aby rodiče neztráceli práci. Výpadek u jednoho z rodičů bývá pro rodinu tragédie.
Pokud se Češi mají začít množit, finanční podpora stačit nebude. Stát se bude muset vypořádat s některými celospolečenskými trendy. "43 % dětí se rodí do neúplných rodin. Každé nikoliv druhé, ale šesté, sedmé manželství se rozvádí. Čím vyšší kvalifikace v rodině, tím méně dětí. Mladí muži ve 30 letech zůstávají doma v mamahotelu a nechtějí dospět. Vnímají rodičovství jako ztrátu času pro uplatnění životních a pracovních cílů a ambicí," vyjmenovává sociolog Petr Víšek.
