Tajuplná sjezdovka U Zabitýho. Skutečně na Klínovci někoho zavraždili?

Je to nejprudší a nejtěžší sjezdovka na krušnohorském Klínovci. Jako jediná je označena černou barvou. A říká se jí U Zabitýho. Je tu už zhruba 90 let, kdy na největší hoře Krušných hor vykáceli několik pruhů lesa, vytvořili první sjezdovky a založili tak největší současné lyžařské středisko Krušných hor.

Pokud bychom se ve Stroji času vrátili do meziválečných dob, zjistili bychom, že už tehdy byli naši předci zapálenými lyžníky. Nejen v Krkonoších, v české Mekce lyžování, ale i v Krušných horách si rádi na nohy připevňovali dřevěné ski a vyráželi na hřebeny nebo se pouštěli ze svahů. 

To už bylo lyžování docela v módě. Sportovní využití Klínovce ale sahá až do počátku 20. století, jak připomínají provozovatelé současného Skiareálu Klínovec. 

"Již z meziválečného období máme materiály, které dokazují, že se sport na Klínovci rychle vyvíjel," uvádí Skiareál na svých internetových stránkách. "Vše začalo úpravou přírodních skokanských můstků, z nichž zbytky toho největšího jsou stále viditelné v takzvaném Fuchslochu."

Kdo zemřel U Zabitýho

Na můstcích často soupeřili Češi a Němci. Historie obou národů je v tomto regionu propletená po staletí a po mnoha historických kotrmelcích se jejich život znovu propojuje – nejen na svazích Klínovce a sousedního Fichtelbergu.

Tip na zájezd

Vydejte se na dovolenou do Krušných hor. Vyberte si z bohaté nabídky pobytů na dovolena.iDNES.cz.

Do meziválečné doby spadá i vznik dvou prvních sjezdovek na Klínovci - Dámská a už zmiňovaná U Zabitýho. Proč tratě dostaly právě tato jména, není dnes už jasné, i když především okolo Zabitýho koluje hodně historek. Jedna z nich se zmiňuje o nálezu člověka, který tady zemřel násilnou smrtí. Další zase vypráví o tom, že se na zdejší trati smrtelně zranil závodník.

"Já jsem slyšela tu druhou verzi, že se tam někdo zabil při závodech. Dřív totiž bývala ta sjezdovka mnohem užší. Ale nikdy jsem se po tom nepídila, jak to bylo doopravdy," řekla iDNES.cz Jana Müllerová, starostka Loučné pod Klínovcem.

Naši předci měli sníh rádi. Foto z Klínovce z přelomu 19. a 20. století

Lyže v Krušných horách využívali i pošťáci.

Sjezdovky se už tehdy využívaly nejen k rekreačnímu lyžování, ale také k závodům. Rozvoji tohoto sportu hodně napomáhalo to, že na vrcholu kopce vyrostl hotel, což návštěvníkům poskytovalo poměrně komfortní zázemí.

Klínovec byl vyhledávaným turistickým místem - ovšem ještě bez lyží - už od počátku 19. století. V roce 1884 postavili na vrcholu osmibokou, sedmnáct metrů vysokou vyhlídkovou věž, která byla pojmenována podle císaře Františka Josefa. Stavba se postupně rozrůstala a vyhlídková věž se změnila na rozhlednu. V roce 1929 vznikl ucelený areál, který nabízel ubytování pro 112 hostů a měl tři velké sály.

A to už je snímek Klínovce z 50. let minulého století.

Meziválečný snímek Klínovec. V "ledovém království" se mohlo ubytovat více než sto hostů.

Klínovec obsazený armádou

Po 2. světové válce nastalo pro milovníky lyžování hodně smutné období. Celá oblast Klínovce se přeměnila v příhraniční, tedy nepřístupnou oblast.

Klínovec

• Nejvyšší hora Krušných hor měří 1 244 metrů.
• Po vzniku Československa se původně jmenoval Klín.
• Až ve druhé polovině 20. let se název ustálil na Klínovec.
• Průměrná roční teplota je 2,6 stupňů Celsia.
• Rozhledna na vrcholu měří 24 metrů. 

Už za války sloužil hotel vojenským účelům a také v 50. letech si ho zabrala armáda jako rekreační středisko. Objekty ale nikdo neudržoval, chátraly a zpevnění zdiva rozhledny betonovým pláštěm v 70. letech mělo opačný efekt - destrukce se ještě urychlila.

To už bylo v době, kdy se Klínovec a okolí znovu v 60. letech otevřely veřejnosti. A na kopec se znovu vrátili lyžaři. I ti němečtí, kteří už nepotřebovali vízum. První vlek byl postaven na sjezdovce U Zabitýho, pak se vybudovaly i na dalších tratích.

Ohromný rozvoj areálu nastal od roku 1968. V 70. letech vznikly vykácením lesa další dvě sjezdovky Přemostěná a Pařezák, později se vybudovaly další tratě. V 80. letech se na Klínovci objevil i první stroj na úpravu svahů a postavilo se osvětlení pro noční lyžování.

O lyžování na Klínovci byl v 70. i 80. letech minulého století velký zájem, jak dokazuje tento snímek z příjezdové silnice na vrchol hory.

Po desítkách let bez oprav a rekonstrukcí byla hlavní věž v dezolátním stavu a město Boží Dar ji proto koupilo a nechalo opravit.

Druhým zásadním zlomem byl počátek 90. let, kdy areál v privatizaci koupila soukromá společnost a začala s další modernizací. Postavily se například nové vleky nebo prodloužily některé sjezdovky.

Další investice se ještě chystají. Od roku 2005 je Klínovec hodnocen ratingovou agenturou pro česká zimní střediska nejvyšší známkou 5*.

Záchrany se dočkal i areál s rozhlednou na Klínovci. Všechny budovy koupilo nedaleké město Boží Dar a s pomocí evropských dotací zrekonstruovalo za desítky milionů korun nejen rozhlednu a další stavby, ale také přístupovou silnici a inženýrské sítě.