Z krásného zámku udělali za totality slepičárnu. Teď vstává z trosek

aktualizováno 
Ještě na konci minulého století to vypadalo, že zkázu unikátního severočeského zámku Libouchec nikdo nezastaví. Teď se ale výjimečné stavbě, ležící asi 11 km severně od centra Ústí nad Labem, přece jen vrací šlechtický lesk.

Severočeskému zámku Libouchec hrozila zkáza, teď se mu vrací šlechtický lesk. | foto: Ondřej Černil

Obnova zámku se loni dokonce stala součástí putovní výstavy "Má vlast cestami proměn", která každoročně přibližuje proměnu opomíjených a zanedbaných míst v místa příjemná pro život.

Kdo znal zámek Libouchec ještě v 90. letech, možná by ho dnes ani nepoznal. Je to jako proměna z pohádky. Z šedivé ruiny, jejíž totální zkáza byla jen otázkou relativně krátkého času, zase začíná zářit ve své výjimečnosti.

Fotogalerie

Objekt, který leží jen pár kilometrů severně od centra Ústí nad Labem, je cennou ukázkou renesančního hospodářského dvora se zámeckou obytnou částí. Byl vybudován ve stylu saské, nebo také severské renesance v druhé polovině 16. století.

Jeho devastace odstartovala ale až mnohem později - v druhé polovině 20. století.

"Začala v 80. letech a pokračovala až do roku 2003," řekl iDNES.cz Ondřej Černil, předseda představenstva společnosti Polesí Střekov, která je současným majitelem zámku a už víc než deset let ho dává do pořádku.

Zámek jako skládka

Po válce se majitelem zámku stal státní statek. "Zámek sloužil jako slepičárna, ovčárna, kravín a dílny," vyjmenovává Černil. V roce 1990 se ale areál znovu vrátil do soukromých rukou. Jenže pro cenný historický objekt to žádná výhra nebyla.

"Když v roce 1989 prohlásil stát objekt renesančního zámku za národní památku, nebyl jeho stav natolik kritický," uvádí na svých stránkách obec Libouchec. Manželé, kteří objekt získali, vypracovali rozsáhlý projekt na rekonstrukci. Ze zámku mělo vzniknout společenské centrum hotelového typu.

Libouchec

Zámek Libouchec leží v údolí Jílovského potoka mezi svahy Východních Krušných hor, Českého středohoří a Labských pískovců. Je vzdálen asi 11 km severně od centra Ústí nad Labem a asi 2,5 km od dálnice D8.

"Nakonec z projektu zbyly jen plané sliby a zdevastovaný zámek," uvedla libouchecká radnice. Areál chátral a dokonce přišel o nejcennější část - renesanční palác.

"Z objektu se prakticky stala skládka pro vše nepotřebné a nepohodlné, a to přímo ve středu obce," uvedla radnice, která nakonec zámek získala a poté prodala právě Polesí Střekov.  

"Rekonstrukce začala ihned poté, co jsme zámek získali do vlastnictví, tedy v roce 2003," řekl Černil. Dodal, že společnost areál opravuje z výsledků své provozní činnosti.

Zatím si rozsáhlé opravy vyžádaly miliony korun a přispělo na ně i ministerstvo kultury a Ústecký kraj. Opravy ale ještě nejsou zcela u konce.

Nejprve vznikla tvrz

Libouchec dostal své české jméno po místním potoku, připomínaném již ve 12. století. Původní tvrz založil v druhé polovině 16. století Günter z Bünau. Až později se začala nazývat zámkem. K obytným účelům sloužila do roku 1627.

Později koupil areál Kryštof Šimon z Thunu, jehož následníkům patřil až do 20. století. Zámek byl poté využíván jen k bydlení zaměstnanců. Roku 1872 sice vyhořel, ale byl obnoven.

Svou původní renesanční podobu neztratil díky tomu, že ho majitelé nevyužívali přímo pro svou potřebu. Pouze ho udržovali, ale nijak nepřestavovali.

Po roce 1945 zámek převzal státní statek, který jej však neudržoval. V 80. letech se zřítila část typického štítu a později i střecha věže.

Teď už to ale vypadá, že špatné zprávy skončily a zámek Libouchec se probouzí do lepších časů.

MAPA: Libouchec
Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

„Moc nečum a upaluj.“ Rozpačité hledání jesenického Mrtvého muže

Vyhlídka Mrtvý muž

Jeseníky jsou plné tajemných míst. Patří k nim i jihovýchodní svahy hory Volyň, kde v hlubokých lesích uvádějí mapy...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Neobvyklá cesta Českým rájem k Ještědu

Motorový vůz 843.011 čeká ve stanici Stará Paka na odjezd v čele osobního vlaku...

Takto jste cestu skrz Český ráj asi ještě nikdy neviděli. Čeká nás trať 030 podél řeky Jizery ze Staré Paky přes...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Slavnou Bardotkou z Dobříše až do Prahy

Lokomotiva 749.121 zvaná Bardotka nebo Zamračená slavila 50 let ve službě u...

V dalším dílu seriálu Na co zírá mašinfíra se vydáme vlakem Českých drah po trati 210 po jedné větvi slavného...

Najdete na iDNES.cz