Vyplývá to z ankety advokátních kanceláří Ambruz & Dark/Deloitte Legal mezi manažery více než stovky českých firem.
Zamezení využívání švarcsystému zavedla novela zákoníku práce, která začala platit od letošního roku. Švarcsystém byl pro zaměstnavatele výhodný především proto, že nemusel za zaměstnance platit sociální pojištění či náhradu mzdy v době nemoci. (více o postizích za švarcsystém čtěte zde)
Minulé ročníkyNejhorším zákonem roku 2010 se stalo v loňském ročníku ankety nekoncepční zpětné zdanění fotovoltaiky ve stylu "ode zdi ke zdi". Za rok 2009 to byl protiústavní zákon o zkrácení funkčního období Poslanecké sněmovny. |
Téma švarcsystému dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Odpůrci poukazují na ztráty pro státní pokladnu (za rok zhruba pět miliard korun) a na nízkou ochranu pracovníků. Ti mají totiž ve smluvním vztahu postavení podnikatele, a tím pádem nemají žádné zastání v pracovněprávních předpisech. Nemají ani žádné zaměstnanecké výhody, například nedostávají benefity a nečerpají dovolenou.
Méně sociálních jistot však podle zastánců tohoto způsobu zaměstnávání vyvažuje větší motivace k práci a větší flexibilita pracovního vztahu. Další výhodou také je, že díky švarcsystému má mnoho lidí práci. Bez ní by byli nezaměstnaní a stát by jim musel vyplácet sociální dávky.
Souhlasíte s tvrdým postihováním švarcsystému?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 14. června 2012. Anketa je uzavřena.
"Drakonická výše sankcí kontrastuje s dlouhodobou neschopností státu nastavit všeobecně přijatelná pravidla fungování českého pracovního trhu a uhlídat jejich dodržování," uvádí ve svých "nominacích" advokátní kancelář, která anketu každoročně pořádá.
Švarcsystém byl až do loňska postižitelný pouze z hlediska nesprávného zdanění příjmu z dané činnosti, nově je možné jej sankcionovat jakožto takzvanou nelegální práci. Firmě, která nelegální práci umožní, hrozí pokuta až do výše 10 milionů korun, nejméně však 250 tisíc Kč.
Firmám se líbí evropská regulace splatnosti faktur
Manažeři firem naopak v anketě nejvíce ocenili směrnici EU, podle které by od jara 2013 nesměly lhůty splatnosti mezi podniky v zásadě překročit 60 dnů a mezi podniky a veřejnými orgány 30 dnů.
Zákonný úrok z prodlení se zvýší o jedno procento. Kromě nároku na náhradu externích nákladů spojených s vymáháním vznikne věřiteli také automaticky nárok na náhradu souvisejících interních nákladů 1 000 Kč.
