Ochotu připojit se k návrhu vyjádřili podle Junckera zástupci České republiky, Dánska, Polska a Švédska. Zda peníze nakonec poskytnou, ale zatím není jasné, stejně jako výše jejich případných příspěvků. Ministři financí zemí Evropské unie o půjčce mluvili prostřednictvím telekonference.
Český ministr financí informaci z telekonference ministrů popřel a uvedl Junckerovo prohlášení na pravou míru. Česko zatím souhlas k půjčce nedalo, řekl v Radiožurnálu. O naší půjčce měnovému fondu se podle něj musí nejdříve rozhodnout v Praze.
"Jasně jsme deklarovali, že česká vláda dosud nerozhodla. Zpráva, která přišla z Bruselu, je významně posunutá a nepřesná," zdůraznil ministr.
Že o účasti České republiky vláda zatím nerozhodla, potvrdil iDNES.cz i mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Eurozóně natiskne centrální banka peníze, nám ne
Česko poukázalo na to, že podíly zemí eurozóny a států neplatících eurem na půjčce se nepočítají podle stejného klíče, a země tak podstupují zcela odlišná rizika. "Země eurozóny posílají měnu, kterou jim natiskne Evropská centrální banka," řekl Kalousek a označil to za nefér. Český postoj podle ministra sdílely i další země mimo eurozónu. O jejich podílu na půjčce MMF a jeho případné výši se povedou další jednání, vyplynulo z pondělní telekonference.
Podle sdělení EU připadne největší díl půjčky na Německo, které poskytne 41,5 miliardy eur. Francie dodá 31,4 miliardy, Itálie 23,48 miliardy a Španělsko 14,86 miliardy eur. Na Slovensko připadá 1,56 miliardy eur (asi 39,5 miliardy Kč).
Ministři financí EU se půjčkou pro měnový fond zabývali na mimořádné telekonferenci. Jednali na ní také o podrobnostech k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), který by měl začít fungovat už v polovině příštího roku.
Velká Británie pomoc eurozóně odmítá, Švédsko naopak
Lídři Evropské unie se před více než týdnem na summitu v Bruselu dohodli, že měnovému fondu poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Proti návrhu se od začátku stavěla Velká Británie. Ta je největší ekonomikou EU, která stojí mimo eurozónu. Eurozóna přitom k půjčce měla přispět většinou, a to zmíněnými 150 miliardami.
Britský ministr financí George Osborne své kolegy informoval, že Velká Británie nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s poskytnutím půjčky měnovému fondu pouze za účelem řešení současné dluhové krize v eurozóně. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager upřesnil, že Británie chce o této záležitosti jednat v kontextu G20.
Stockholm naopak plán podpoří, ale klade si podmínku, aby si eurozóna půjčovala za standardních podmínek, tedy bez jakýchkoli výhod. Švédsko, které stejně jako Velká Británie stojí mimo eurozónu, ale je členem EU, je podle ministra financí Anderse Borga ochotno k půjčce přispět částkou maximálně 100 miliard švédských korun (asi 11,1 miliardy eur; 281 miliard Kč).
"My jsme připraveni poskytnout příspěvek maximálně 100 miliard švédských korun. Mohlo by to ale být i méně, pokud ostatní země nebudou tak ambiciózní," řekl ministr. "Půjčky by ale měly fungovat podle běžných pravidel MMF, měla by tam existovat normální poptávka, žádné flexibilní či kreativní (úvěrové) linky," dodal.
Česko váhá, chce více analýz
Premiér Petr Nečas k otázce příspěvku České republiky před pár dny řekl, že vláda nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku (ČNB). Osobně se ale kloní k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl. Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden uvedl, že jeho instituce bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska si naopak Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Jde prý o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí.
