Montafon na kole přes 32 ostrých zatáček, pěšky do čtyř tisíc schodů

Alpské údolí Montafon v nejzápadnější části Rakouska má ohromující scenerie i svébytnou kulturu, ale jako turistický cíl se prosadilo vlastně náhodou. Nebýt výstavby grandiózních vodních elektráren, znal by dnes Montafon nejspíš jen málokdo.
Přehrada Silvretta se stavěla od roku 1938, během války ji budovali vězni a totálně nasazení.

Přehrada Silvretta se stavěla od roku 1938, během války ji budovali vězni a totálně nasazení. | foto: Wikimedia Commons - Friedrich Boehringer

Už letmý pohled na mapu napoví, že tohle musí být pěkně zapadlý kout: Montafon, jehož dno leží v nadmořské výšce od 600 do 1 000 metrů, lemují kopce s kótami přesahujícími tři kilometry. Silnice, která údolím vede, bývá půlku každého roku slepá, neboť vysoký průsmyk Bielerhöhe (2 036 m), který spojuje Montafon s tyrolským údolím Paznauntal, je v zimním období uzavřen.

Až do 50. let 20. století tu dokonce nevedlo vůbec žádné silniční spojení a Montafon byl světem sám o sobě: odlehlý a minimálně frekventovaný.

Rakouský Montafon

Bartholomäberg

Tak trochu jiné Rakousko

Schesaplana, Tschagguns nebo Partenen: pokud vám jména těchto montafonských vesnic a hor nezní právě německy, jste na správné stopě. Jako první totiž přišli do Montafonu lidé rétorománského kmene, a to zřejmě již před více než 2 000 lety.

Bludenec

Bludenz (česky Bludenec) je rakouské okresní město ve spolkové zemi Vorarlbersko. Nachází se v údolí řeky Ill, v nadmořské výšce 587 m, v místě, kde se sbíhají čtyři údolí: Walgau, Brandnertal, Montafon a Klostertal. Má 13 746 obyvatel. Největšími firmami ve městě jsou Suchard (čokoláda Milka) a Fohrenburger (pivo). Bludenz je díky své poloze mezi horami rovněž turistickým centrem.
zdroj: Wikipedie

První osídlenci dorazili ze západu, nejprve asi ze sousední oblasti Walgau, a přinesli s sebou svébytnou kulturu, kterou se montafonské údolí a spolu s ním i velká část spolkové země Vorarlberg do dnešních dnů tolik odlišuje od zbytku Rakouska. Jiná je architektura, zvyky, zdejší (cizincům nesrozumitelné) dialekty stejně jako místní jména. I sám název údolí Montafon je rétorománský.

Vjíždíte-li do Montafonu z Bludence, na výlučnost území zprvu nic nenaznačuje. Vypadá to prostě jako jedno z mnoha větších alpských údolí. Kousek za Schrunsem, který dnes slouží jako hlavní turistické středisko oblasti, se ale údolní stěny k sobě přiblíží a dole přibude stínu. To jsou nad vámi již téměř třítisícové vrcholy.

A za Partenenem, poslední vesnicí v údolí, se před vás najednou postaví hrozivý horský svah. Při pohledu na něj se to zdá téměř nemožné, ale část kolonizace Montafonu probíhala také odtud, z jihu a z východu přes 2 000 i více metrů vysoké průsmyky. Je dokázáno, že již v římské době lidé využívali sedlo Zeinisjoch, spojující Montafon s tyrolským Paznauntalem. Také toto údolí ovšem bylo osídleno "přes hory", tj. z území dnešního Švýcarska, a z kulturního hlediska je rovněž rétorománské.

Typický montafonský dům v Partenenu

Výstavbou elektráren k turistice

Zapadlý Montafon zůstal zcela mimo pozornost prvních průkopníků horské turistiky v Alpách a ještě po druhé světové válce jako návštěvnický cíl neznamenal téměř nic. Byl to paradoxně průmysl, respektive výstavba velkého hydroenergetického komplexu, který dostal Montafon na turistickou mapu Rakouska i celé Evropy.

Jak se tam dostat

Pojedete-li do Vorarlbergu autem, nejjednodušší je zamířit přes Německo kolem Mnichova a překročit hranici do Rakouska u Bregenze. Pak už do Bludence zbývá jen pár desítek kilometrů. Nezapomeňte si pořídit rakouskou dálniční známku, často se tu kontroluje. Při tomto trasování vede celá cesta Praha–Bludenec po dálnici a měří 620 kilometrů.

Jízdenku vlakem pořídíte z Prahy do Bludence v předprodeji už za necelou tisícovku, ovšem cesta trvá 10 hodin a v Linci musíte přesedat.

Ve 20. letech 20. století si totiž Rakušané uvědomili, že velkého výškového rozdílu mezi rozvodím, oddělujícím údolí Montafon a Paznauntal, a údolním dnem by se dalo využít pro stavbu vodních elektráren. Na svojí dobu grandiózní projekt sice přibrzdila válka, ale začátkem 50. let přece jen bylo hotovo. Voda ze tří vysoko položených přehradních jezer začala padat dlouhým potrubím na turbíny uložené v podzemí o mnoho set metrů níž.

Celému projektu nahrávala skutečnost, že rozvodí mezi Montafonem a Paznauntalem je poměrně ploché, a tedy vhodné pro stavbu přehrad. Projektanti se ovšem museli popasovat s úkolem, jak do nepřístupné oblasti dostat obrovské množství materiálu, strojů a také pracovních sil.

Proto vznikla Silvretta-Hochalpenstrasse, dnes oblíbená turistická silnice, původně však pouze zásobovací trasa pro výstavbu přehrad. Z Montafonu stoupá nikoli na nižší, historicky využívané sedlo Zeinisjoch (1 824 m), ale na průsmyk Bielerhöhe o více než 200 metrů vyšší.

Silvretta Hochalpenstrasse
Silvretta Hochalpenstrasse

Silvretta Hochalpenstrasse sloužila původně k zásobování stavby přehrady, cyklistům nabízí až 13procentní stoupání a 32 stoosmdesátistupňových zatáček.

Tady od roku 1938 vznikalo nejvýše položené vodní dílo montafonské hydroenergetické soustavy, přehrada Silvretta. Byla to tenkrát temná doba: cestu, po které dnes v letní sezóně jezdí tisíce aut denně, v období nacismu stavěli za nelidských podmínek vězni a totálně nasazení.

Vzhůru k oblakům na kole či po schodech

Tip na dovolenou

Léto u moře vás neláká? Vyrazte na výlet do hor a užijte si aktivní odpočinek. Velký výběr zájezdů na Dovolená.iDNES.cz.

Cesta po Silvretta-Hochalpenstrasse dnes vzbuzuje vesměs pozitivní pocity. Pokud vystartujete z Partenenu, poslední montafonské vesnice, asfalt se záhy zalomí k nebi až 13% stoupáním a čeká na vás celkem 32 zatáček o 180 stupních. Motorová vozidla tu platí mýtné, aktuálně 11,50 eur za auto.

Mýtu se můžete vyhnout, pokud se na Silvretta-Hochalpenstrasse vydáte vzhůru na kole. Není to výšlap úplně pro každého, ale pokud si dobře rozvrhnete síly a zařadíte pár přestávek, bude vám stačit i střední fyzická zdatnost.

Údolí Montafon se rozkládá v nejzápadnější části rakouských Alp.

Údolí Montafon se rozkládá v nejzápadnější části rakouských Alp.

Ve směru z Partenenu je nejhorší začátek, protože svah před vámi se zvedá depresivně strmě a konce nevidět. Teprve u první přehrady, Vermunt, se asfalt na chvíli položí a obzor rozestoupí. To se dostanete na hranici lesa v úrovni kolem 1 750 m n. m. Zbylých 250 výškových metrů na Bielerhöhe je už s vědomím cíle na dohled poměrně snadných.

V průsmyku vás čeká zasloužená hospoda a také nádherný výhled na přehradu Silvretta i na hory, uzavírající kotlinu na jižním obzoru. Mezi sestavou impozantních štítů na rakousko-švýcarské hranici vyniká vrchol Piz Buin (3 312 m); kopce se lesknou v hladině přehrady, která přinejmenším za vysokého stavu vody na první pohled nebudí dojem umělého díla. Přehradní jezero se dá objet na kole po docela pohodlné cestě, jen počítejte s tím, že za hezkého počasí tu budete míjet hodně pěších výletníků.

Výhled z vrchu Mondspitze (1 967 m) na kotlinu u Bludenzu

Typický dům se šindely v Klostertalu

Panoráma Bludenzu

Zpátky do Partenenu se můžete vrátit kolem přehrady Kops. Nejprve je třeba sjet po silnici na tyrolskou stranu (silnice je tu dost rovná a nejen s větrem v zádech to tu může fičet pěkně rychle) a asi po 5 kilometrech odbočit vlevo. Odbočka vede k přehradnímu jezeru Kopsstausee v průsmyku Zeinisjoch, stoupání však již není velké. Zpět do Partenenu sjedete po neveřejné silničce, která mnoha serpentinami klesá zpět do Montafonu. Dejte tu pozor, na tuto část trasy je sice autům vjezd zakázán, ale klesání je místy extrémně strmé, a navíc není vyloučen pohyb zásobovacích vozidel.

Kam pro informace

www.vorarlberg.travel
Oficiální turistický portál spolkové země Vorarlberg.

www.montafon.at
Turistický průvodce údolím Montafon.

www.alpenregion.at
Informace z turistické oblasti Alpenregion Bludenz

Pokud byste se na úvodní stoupání z Partenenu nahoru na Bielerhöhe necítili, lze v Partenenu kola naložit na lanovku Vermuntbahn. Ta vás vyveze na horní stanici Trominier (1 740 m), odkud dojedete na bicyklu snadno téměř po rovině historickými skalními štolami k přehradě Vermunt a dál pokračujete na Bielerhöhe normálně po silnici. Tím si ušetříte 750 výškových metrů.

Prostor kolem lanovky Vermuntbahn představuje i neobvyklou výzvu pro šplhavé – pro tuhle legraci ale nechte bicykly v hotelu, potřebovat budete jen vlastní nohy. Zhruba podél trasy lanovky, v místech, kudy v době výstavby přehrad vedl zásobovací výtah, totiž k nebi míří největší souvislé schodiště v Evropě, takzvané Europatreppe 4000 (číslice znamená počet schodů).

Certifikát dokladující výstup po Europatreppe 4000

Atrakce, jejíž sklon dosahuje místy téměř 45 stupňů, je volně přístupná a záleží jen na vás, jak to pojmete. Na nejlepší časy, které se tu při každoročních závodech pohybují kolem 20 minut, asi nedosáhnete, ale každý výkon pod jednu hodinu je dobrý. Pokud výškrab po schodech vezmete spíš jako výlet, tak podél trasy najdete občas i lavičku, a čím výš se dostanete, tím krásnější výhledy se kolem vás budou otvírat.

Výstup po schodišti si naplánujte tak, abyste nahoře chytili poslední lanovku dolů zpět do Partenenu (jízdní řád najdete na www.vermuntbahn.at). Pokud nebudete cítit lýtka, což je dost pravděpodobné, může vás alespoň hřát vědomí, že jste trochu ušetřili. Jednosměrný lístek na lanovku je totiž o 4,40 € lacinější než obousměrná jízdenka: co jeden vyšlápnutý schod nahoru, to 0,11 eurocentu (2,64 haléře) v kapse...

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  3.6 23:28

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

3. června 2024

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů....

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Sestřičkou v Saúdské Arábii. Předsudky vůči zemi jsou úplně mimo, líčí Češka

2. června 2024

Premium Hana Šlechtová se stará o pacienty v saúdskoarabské nemocnici. Co se jí tam líbí? A jak často se...

KVÍZ: Kolik se dá ujet na elektrokole za den? A kdy se musí motor vypnout?

30. května 2024

Elektrokola už dávno nejsou podivným vynálezem pro důchodce. Prodeje neustále rostou a možná se...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Sedmnáctiletý digitální nomád žije už dva roky v německých vlacích

29. května 2024

Zatím nacestoval přes 500 000 kilometrů. Dost na to, aby planetu Zemi obkroužil dvanáctkrát. Až na...

Louky a samoty. Prošel jsem sto kilometrů po Východokarpatské magistrále

5. června 2024

Vydejte se s námi na Východoslovenskou magistrálu mezi údolím řeky Poprad a legendárním dukelským...

VIDEO: To nepochopíte. Turisty v Německu pobavil nejkratší výtah na světě

4. června 2024  16:51

Na konci dubna potěšil dva turisty v Hannoveru pravděpodobně nejkratší výtah na světě. Hong Cao a...

Zajít si v Malmö do české hospody. Švédští nadšenci se učí čepovat v Česku

4. června 2024

Hned dvě hospody s českým názvem Pivo lze navštívit ve městě Malmö na jihu Švédska. Založili je...

Za Palestinu! Tropické Maledivy zakážou vstup do země Izraelcům

4. června 2024  11:58

Tropické souostroví Maledivy ze solidarity s Palestinci zakáže občanům Izraele vstup na své území....

Vznikající nádor v těle signalizuje celá plejáda příznaků, říká neurochirurg

Premium Narodil se v USA, zkušenosti sbíral i ve světě, ale doma je v Praze. Specialista na operace mozku Jan Šroubek si nyní...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Posedlost sexem, tíže lásky, nekrofilie. Gejšin příběh zmátl Japonsko

Vine se jím sex, mocná záliba v sexu. Rovněž láska. Neukojitelná, doslova vražedná. Onen příběh se odehrál v kulisách...

Brankář Dostál zklamal fanynky. Randí s finskou volejbalistkou, bývalkou Nečase

Neprůstřelný gólman Lukáš Dostál (23) byl hvězdou letošního mistrovství světa v hokeji. Nadšení z něj byli nejen mužští...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...