Přídavek Retribution dobře rozšiřuje původní hru ze světa Warhammer 40k

Druhé rozšíření k Dawn of War II přináší hráčům přinejmenším stejně zábavy jako některé plnohodnotné tituly a rozhodně nedělá sérii ostudu. Navíc je kampaň variabilnější než kdykoliv předtím.

Warhammer 40.000: Dawn of War II - Retribution

Série strategií v reálném čase Dawn of War z univerza Warhammeru 40.000 patří rozhodně k tomu lepšímu, co se urodilo na videoherním poli v posledních letech. Vývojáři z Relicu koneckonců nejsou žádná ořezávátka a tituly jako Company of Heroes nebo Homeworld to jasně ukazují.

Warhammer 40.000: Dawn of War II - Retribution

A ukazuje se i to, že když mají za zády silnou licenci, dokážou přinést silný zážitek, který se dobře hraje a také se na něj hezky dívá. Dokázali to už první Dawn of War a druhý díl i se svými datadisky nezůstává pozadu.

Auroři z Relicu se navíc tentokrát velmi široce rozkročili a nabízejí hráčům rovnou šest kampaní místo jedné jediné. Respektive kampaň je víceméně jen jedna, ale zatímco doteď bylo zvykem, že hlavní tažení hráči vždycky absolvovali v kůži hrdinných vesmírných mariňáků z kapituly Blood Ravens, tentokrát si mohou subsektorem Aurelia projít i v kůži Orků, Imperiální gardy nebo Eldarů.

Warhammer 40.000: Dawn of War II - Retribution

Každá frakce má svůj vlastní příběh a i když tak pokaždé procházíte po stejných mapách, úkoly se mohou lišit, stejně jako motivace jednotlivých postav. To má samozřejmě i nevýhody. Zatímco v původním Dawn of War II a prvním datadisku Chaos Rising jste měli na povel pořád stejnou partičku hrdinů, kteří postupně sbírali lepší předměty i zkušenosti, tentokrát je ansámbl mnohem širší a hrdinové vám tolik nepřirostou k srdci.

Zato se ale rozšířila škála herních stylů. Zatímco Imperiální garda spoléhá na velké davy pěchoty a silné tanky, to všechno pokud možno s dostatečným odstupem od nepřátelských hord, Orkové jsou podle očekávání spíš na intimnější setkání ve stylu sekyrou do rozkroku. Hráčům tak nic nebrání hrát za frakci, která odpovídá jejich gustu a navíc si ji ještě pěkně vybrousit.

Hrdinové totiž opět sbírají zkušenosti a odemykají si tak nové schopnosti. Systém se ale od minule dočkal zjednodušení. Zatímco dřív byla mezi jednotlivými schopnostmi hluchá místa, která bylo nutné nakrmit získanými bodíky, tentokrát je rovnice podstatně jednodušší: jeden bodík se rovná jedné nové schopnosti.

Warhammer 40.000: Dawn of War II - Retribution

Schopnosti jsou aktivní a pasivní a odemykají se postupně, takže je třeba plánovat, protože levelů je deset a schopností má každý hrdina patnáct. Když se k tomu přidají předměty, které hráč postupem kampaní získává, vznikne chutný koktejl, který si každý může namíchat podle chuti. Chcete kouzelníka s ohnivým mečem? Prosím. Nebo raději někoho úplně jiného? Není to žádný problém.

Studio Relic navíc tentokrát ordinuje i odklon od žánru akční hry na hrdiny, které Dawn of War II v sérii nastolil. Můžete si tak vybrat, jestli do akce půjdete jen se čtveřicí po zuby ozbrojených hrdinů a projdete mapou ve stylu Diabla, nebo jestli necháte udatné reky takříkajíc v garáži a do bitvy raději pošlete jejich čestnou gardu a s ní spoustu bezejmenných panáků, kteří se s radostí nechají zmasakrovat pro slávu Chaosu/Impéria.

A navíc si na sci-fi písečku můžete hrát pořádně dlouho. Každá singleplayerová kampaň totiž zabere tak 8 až 10 hodin času a pokud byste se je i navzdory stejným mapám rozhodli odehrát všechny, dostanete porci, kterou se může pochlubit jen nízké procento her.

Warhammer 40.000: Dawn of War II - Retribution

A to samozřejmě ještě nemluvíme ani o hře pro více hráčů, které se můžete věnovat až do nekonečna. Multiplayer nabízí kromě mimo jiné i mód Last Stand, kde se trojice hráčů brání donekonečna nabíhajícím vlnám stále silnějších nepřátel. Ty můžete v kůži jediného hrdiny kosit buď s automaticky vybranými spoluhráči, nebo si můžete na pořádný masakr pozvat kamarády.

Po grafické stránce není Retribution moc co vytknout. Engine, na němž hra běží sice už není nejmladší, ale to neznamená, že by musel nutně kdovíjak ztrácet dech. Celé to krvavé běsnění totiž pořád vypadá dobře a navíc ke spuštění nepotřebujete herní počítač s nejnovějším hardwarem za desítky tisíc korun.

Vynikající je i namluvení postav a hudba, které dokážou atmosféru nikdy nekončící války také dost zvednout. Jedinou výtkou tak může být to, že ač je kampaní na první pohled šest, ve skutečnosti je vlastně jen jedna.

Warhammer 40.000: Dawn of War II - Retribution

Jsme si vědomi, že na poměry klasických rozšíření je Retribution nabouchané novým obsahem až na půdu, ale autoři z Relicu mohli aspoň obměnit některé vedlejší mise, nebo mapy pro jednotlivé rasy trošku zpřeházet, aby vytrvalci mezi hráči neměli tak silný pocit déjà vu.

Ale to je jen drobná výčitka směrem k jinak skvělému titulu. Potěší znalce série i úplné nováčky, kteří z nějakého důvodu tento mezihvězdný masakr zatím míjeli.