Příběh Sazky ukazuje, že i tiskárna peněz může mít problém s hotovostí. Sazka je tiskárnou peněz díky sportce, třiapadesát let staré loterii, v níž se hádá šest čísel ze 49. Ročně v ní lidé prosázejí asi pět miliard, jen půlka jde na výhry. Vše v hotovosti, problémy s neplatiči neexistují.
Výdělek může odvést bez jakýchkoliv srážek akcionářům, kterými jsou sportovní svazy. Firma tím plní podmínku loterijního zákona o odvodu na veřejně prospěšné účely. Ročně jde o zhruba 1,2 miliardy, což Sazku řadí mezi nejziskovější společnosti.
Jak je tedy možné, že není schopná splatit úvěry bankám, vyjednává s majiteli dluhopisů o dalším rozložení splátek a menší konkurent si na Sazku dělá chutě?
Hušák viní stát, konkurenci a krizi
Aleš Hušák, který vede Sazku již šestnáctým rokem, nabízí v pondělním rozhovoru s MF DNES několik důvodů – podrazy ze strany státu, špinavá hra konkurence a příchod finanční krize. Během dvouhodinového rozhovoru nepadne ani jednou zmínka o tom, že něco měl či mohl udělat jinak. "Češi mají sklon se neustále bičovat. Přitom nejsme jako národ vůbec neúspěšní,“ říká na otázku, zda sportovní aréna nebyla ekonomický nesmysl.
S halou souvisí největší část dluhů, které firmu vysávají. Asi 5,5 miliardy tvoří dluhopisy, které má Sazka splácet až do roku 2021. Dalších asi 1,9 miliardy tvoří úvěry, které potřebuje prodloužit. A až 1,1 miliardy ručí sesterskému Bestsportu, který halu vlastní. Sečteno dohromady, teď míří na splátky dluhů prakticky všechny peníze.
Podle Aleše Hušáka to tak dopadnout nemuselo, kdyby "stát splnil, co slíbil".
Dva "nesplněné sliby“ byly zkraje tisíciletí součástí zákulisních politických dohod, které jsou pro šéfa Sazky typické. Prvním příslibem, který však vyšel najevo až o několik let později, bylo vracení zaplacené daně z přidané hodnoty Sazce v plné výši. Přestože daňová praxe se drží pravidla, kdo daň neplatí (sázky jsou od DPH osvobozené), nemůže se mu ani vracet, Sazka a s ní například i provozovatelé sportovních sázek tuto výhodu několik let měli. Na rozdíl například od provozovatelů domů důchodců či bank. Pro Sazku to znamenalo přes 200 milionů ročně. Po velkém boji byla tato výjimka po vstupu do Evropské unie zrušena, Sazka se soudí.
Hra, která nenese
Druhým slibem byl podle Hušáka dočasný monopol na novou hru – videoloterijní terminály, které Sazka vymyslela jako novou hru. Jde fakticky o hrací automaty propojené do sítě, ale neplatí se z nich místní poplatky a obce je nemohou regulovat. Ministerstvo financí je povolilo Sazce v roce 2003 a dnes jde o nejvýnosnější část hazardního byznysu vůbec: prosází se v nich přes 40 miliard a hrubý zisk činí asi deset miliard.
Podíl Sazky je však zanedbatelný. Podle výročních zpráv byla hra ztrátová a v roce 2009 činily vklady jen 232 milionů. Špatná práce managementu? Podle Aleše Hušáka šlo o nákladnou investici, firma začínala bez heren a stát jí slíbenou exkluzivitu na terminály nedal. Úředníci na ministerstvu financí naopak tvrdí, že žádný takový slib by nebyl na volném trhu legální.
Největším pasivem Sazky jsou však akcionáři, kteří byli zvyklí mít miliardu ročně. Management je dlouho utvrzoval v tom, že to bude možné i s halou. Díky té nové hře. "Byla to hlavní podmínka našich akcionářů. Miliardu ročně budeme českému sportu odvádět dál,“ uvedl šéf Sazky v roce 2003.
Kvůli tenčícím se příjmům akcionářů se už jednou dluhopisy odkládaly. Nyní jim reálně hrozí, že vše půjde na splátky dluhů. A to léta. Nájezdníci z Penta Investments, kteří by rádi Sazku ovládli, to dobře vědí a budou akcionářům nabízet rychlé peníze výměnou za podíl v Sazce.
Po souhlasu se stavbou haly mají sportovní svazy šanci udělat poslední velkou hloupost. Prodat tiskárnu peněz, kterou s manažery zadrhli.
