Případ tak nápadně připomíná i Kanalošovu kauzu s Pitrem. V ní šlo o to, že z Kanaloše měli neznámí Američané udělat majitele Pitrovy ústecké teplárny Energy. "Zjistil jsem ale, že některé dokumenty byly falza," připustil včera pro MF DNES Kanaloš.
Titíž lidé, kteří z něj udělali "majitele" teplárny, ho požádali i o službu s podivnými dokumenty souvisejícími se sporem v Sokolovské uhelné. Kdo za vším stojí? Kanaloš říká, že Američany skoro nezná. Zná jejich jména, ale nechce je zveřejnit.
"Opravdu nevím, kdo za tím vším je," tvrdí Kanaloš. Nikdy prý nejednal s nikým z Česka, všechno vyřizovali cizinci.
Elektrická volavka
Každopádně jeho aktivity kolem ústecké teplárny, o níž ještě nedávno tvrdil, že mu patří, možná vedly k dopadení Pitra. Kanaloš totiž kontaktoval Pitrovy spolupracovníky s tím, že je nový vlastník, a ti znervózněli a začali se bránit.
Krátce poté policie Pitra dopadla ve Švýcarsku, po třech letech marného hledání. Vodítkem jí údajně byly pokyny a informace od policie z Česka, jež monitorovala v jiné kauze lidi stýkající se s Pitrem ve Svatém Mořici.
Kanaloš odmítá, že by jakkoliv spolupracoval s policií nebo s nějakou skupinou z byznysu, která se chce jeho prostřednictvím dostat v Česku k miliardovému majetku. "Vůbec jsem netušil, do čeho jsem se dostal," tvrdí Kanaloš.
V případu Sokolovské uhelné se Kanaloš zamotal do hry připomínající poněkud divokou detektivku. "Když jsem jednal s Američany v Londýně kvůli převzetí teplárny, řekli mi, jestli bych jim ještě nemohl něco odnést k notáři a vzít to s sebou do Prahy. Potřebovali, aby to tam bylo druhý den, ale neměli čas tam letět. Neviděl jsem v tom problém," vypráví Kanaloš.
Od svých společníků si tedy vzal obálku, donesl ji určenému notáři, který mu papíry orazítkoval. V Praze na letišti si pak obálku vyzvedl muž, který mluvil anglicky a Kanaloš ho prý viděl poprvé a naposledy. Později vyšlo najevo, že Kanaloš nechal úředně ověřit dokument týkající se firmy Aqua Investments z karibského ostrova Nevis. V něm stálo, že tuto firmu ovládá spolumajitel Sokolovské uhelné Jan Kroužecký.
Je to falzum
Pokud by to byla pravda, byl by to důkaz podvodu. Kroužecký totiž tvrdí, že je naopak dlužníkem firmy Aqua Investments a nedávno kvůli tomu měl jít do dražby jeho podíl v Sokolovské, ohodnocený na téměř čtyři miliardy korun. Kvůli soudním sporům ale byla dražba na poslední chvíli zrušena. A kdyby byl Kroužecký a Aqua Investments totéž, potvrdilo by se, že dražba měla být jen naoko.
Fakt je, že Kroužecký chtěl už dříve své akcie prodat. Předkupní právo na ně mají zbylí dva akcionáři, František Štěpánek a Jaroslav Rokos. S nimi se však nedohodl na ceně, a tak uzavřel smlouvu na akcie s finančníkem Pavlem Tykačem. Od té doby se o akcie vedou líté boje.
Dokument o propojení firmy Aqua a Kroužeckého je však falzum. Advokát uhlobarona už kvůli tomu podal trestní oznámení. Stejný názor však mají i Štěpánek s Rokosem, ačkoliv prokázání podvodu Kroužeckého by pro ně bylo výhodné.
"Ten dokument k nám byl doručen v obálce. My jsme ho poslali naší právní kanceláři a ta najala soukromé detektivy, aby jeho platnost ověřili. Je to falzum," uvedl Štěpánek. Ke stejnému závěru došel i finanční regulátor ostrova Nevis.
"Nevíme, jestli je to nějaká provokace. Každopádně pana Kanaloše jsem v životě neviděl. Jen to potvrzuje, že se tady děje něco divného," řekl Štěpánek.
