Hodnota jednoho tahu v obří šachové partii, kterou loni v létě rozehrála finanční skupina J&T koupí energetické skupiny International Power Opatovice – za blíže nespecifikované pomoci polostátního ČEZ a české pobočky francouzské energetické skupiny Dalkia – je objasněna. Je to 12,92 miliardy korun.
Jak se nyní ukázalo v účtech ČEZ za loňský rok, přesně tolik loni v posledním čtvrtletí zaplatil polostátní kolos finančníkům z J&T za minoritní podíl v pražském dodavateli tepla, Pražské teplárenské.
Tento podíl, konkrétně 48,67 procenta, byl součástí celé skupiny International Power Opatovice, který si v létě od britské International Power koupila J&T za celkových 17,5 miliardy korun. K tomu ještě převzala úvěr ve výši pět miliard korun, takže celková hodnota transakce činila 22,5 miliardy.
Hned po koupi celé skupiny J&T oznámila, že právě podíl v Pražské teplárenské prodává ČEZ, ani jedna strana však neřekla za kolik.
Nyní je jasné, že J&T už má díky ČEZ z původní kupní ceny tři čtvrtiny zpátky, po přičtení zmíněného úvěru má již zaplaceno téměř 60 procent výdajů.
Sám ČEZ sumu nezveřejnil
Ekonomové navíc poukazují na to, že cena za pražskou teplárnu je nejméně o čtvrtinu vyšší oproti dosavadním odhadům. Vyplacení sumy téměř 13 miliard korun za 49procentní podíl v pražském dodavateli tepla sám ČEZ doposud nezveřejnil. Reagoval až na dotaz MF DNES s odvoláním na účetní uzávěrku a zahraniční analytiky, kteří si položky všimli.
Proč číslo neřekla sama firma, ČEZ zdůvodnil tím, že ještě nemá posouzení fúze od antimonopolního úřadu. "Mnohem déle, než jsme mysleli, trvalo vyjasňování, zda bude transakci posuzovat český, nebo bruselský antimonopolní úřad," řekl šéf fúzí a akvizic ČEZ Vladimír Schmalz.
Nakonec se ukázalo, že verdikt má vydat Brusel, mezitím ČEZ musel zveřejnit účetní uzávěrku, kde je položka za nákup balíku napsaná. Žádost o povolení transakce do Bruselu ČEZ navíc zatím neposlal, udělá to podle Schmalze v příštích týdnech.
Důvodem průtahů kolem povolení může být i fakt, že loni v listopadu udělal právě antimonopolní úřad z Bruselu v ČEZ razii kvůli podezření ze zneužívání dominantního postavení. Zásahu přitom předcházela stížnost, kterou na parcelování trhu ze strany ČEZ a J&T v rámci koupě International Power podali neúspěšný zájemce a rival, skupina Czech Coal.
Za tajnůstkářstvím ČEZ může stát i to, že ocenění balíku Pražské teplárenské na 13 miliard korun považují ekonomové za vysoké.
Největší propad je mezi oceněním, které nedávno zveřejnil jeden z akcionářů Pražské teplárenské, a to město Praha.
Obchod analytiky překvapil
Její zástupce Petr Hulinský řekl, že zhruba čtvrtinový podíl v teplárnách byl oceněn na 3,2 miliardy korun. Podíl koupený ČEZ by tak měl podle tohoto výpočtu hodnotu jen 6,5 miliardy.
Ekonomové očekávali cenu na úrovni devíti miliard. A poukazují na to, že i dřívější akvizice ČEZ v teplárenství byly levnější. "Je to rozhodně více, než jsem očekával," řekl k ceně Jan Tomaník z Wood & Comp. Jeho odhad byl právě asi devět miliard, stejnou sumu spočítal i analytik Atlantiku FT Petr Novák.
Podle Tomaníka ČEZ dal za akcie Pražské teplárenské 15násobek zisku, zatímco ČEZ je trhem oceněn jen na 10násobek. Také podíly, které rovněž v rámci partie kolem International Power koupil ČEZ nedávno v největším dodavateli tepla u nás, Dalkii, přišly levněji. Za 15 procent Dalkie a za 100 procent v její obří teplárně v Ústí zaplatil devět miliard korun.
"Je to fantastická investice," trvá však na výhodnosti koupě minority v pražských teplárnách Schmalz. Firma je podle něj zajímavá tím, že kromě rozvodů tepla v Praze vlastní společnost Energotrans. Ta provozuje teplovod z Mělníka a teplárnu, která stojí hned vedle elektráren ČEZ Mělník I a II.
Čeká se ne verdikt antimonopolního úřadu
"Dokud fúzi neschválí antimonopolní úřad, nemůžeme vysvětlit detaily transakce a dokázat, že je výhodná," řekl Schmalz. Na koupi tepláren mají podle něj také navazovat další nespecifikované obchody a miliardová dividenda ze zisku.
Podle Tomaníka z Wood & Comp. má ČEZ pravdu v tom, že teplovod z Mělníka do Prahy je strategická záležitost, už vzhledem k tomu, že chce firma na Mělníku stavět nové plynové zdroje. Na druhou stranu, akcionářská struktura v Pražské teplárenské je složitá.
Dalších 47,33 procenta vlastní Pražská teplárenská Holding, který je napůl města Prahy a německé EnBW. Stanovy firmy říkají, že pro důležitá rozhodnutí je třeba tří čtvrtin hlasů, takže se obě skupiny musí dohodnout. V minulosti to bylo téměř nemožné.
ČEZ zřejmě spoléhá na to, že se J&T dohodne s EnBW na výměně podílu za její akcie v Pražské energetice. ČEZ by pak mohl přes J&T "levněji" ovládnout v Pražské teplárenské většinu. To se však už zaseklo na tom, že předkupní právo na akcie Němců má Praha a ta se dosud k žádným nabídkám nevyjádřila.
