Americká centrální banka vedle úpravy několika programů, prostřednictvím kterých na trhy v minulosti dodávala likviditu, poprvé od poloviny roku 2006 přistoupila ke zvyšování úrokových sazeb.
Tentokrát však nezvýšila klíčovou sazbu federálních fondů, ale pouze diskontní úrokovou sazbu, za kterou si od Fedu mohou banky půjčovat finanční prostředky. Ta rostla z původních 0,50 % na 0,75 %, což dokázalo koncem týdne vylekat řadu obchodníků na finančních trzích, kteří se začali zbavovat jak amerických dluhopisů, tak akcií.
Přestože se zatím jedná o zvýšení úrokové sazby, kterou již v současnosti komerční banky příliš nevyužívají, obchodníci si rozhodnutí Fedu vyložili jako signál, že se americká centrální banka začíná postupně připravovat i na další utahování monetárních kohoutků. To je však to poslední, co si nyní finanční trhy přejí slyšet. Byla to totiž právě rozvolněná měnová politika z minulého roku, která se stala hlavním motorem růstu cen finančních aktiv a která stála za postupným zklidňováním napětí na finančních trzích.
Spekulace, že by Fed již brzy mohl přistoupit ke zvyšování klíčové sazby, se proto vzápětí někteří z čelních představitelů Fedu snažili vyvracet, když například šéf St. Louiského Fedu James Bullar označil očekávání růstu sazeb již v tomto roce za přehnané.
Faktem však je, že společně se zvýšením diskontní sazby, americká centrální banka již delší dobu připravuje půdu pro postupné odstraňování berliček, kterými v minulých dvou letech podpírala domácí ekonomiku. Již v příštím měsíci například uskuteční poslední dlouhodobou aukci prostřednictvím nástroje, kterým bankám v minulosti dodávala potřebnou likviditu. V březnu zároveň Fed přestane s nakupováním dluhopisů krytých hypotékami, jejichž celkový objem v bilanci Fedu se od konce roku 2008 zvýšil z nuly na necelých 1 250 miliard dolarů. Zejména druhé opatření přitom může přispět k výraznému růstu dlouhodobých úrokových sazeb, a tak tržní úrokové sazby mohou růst v USA v nadcházejících měsících i přesto, že krátkodobou úrokovou sazbu Fed ponechá delší dobu beze změny.
To však může být problém pro americkou ekonomiku, která stále bojuje s vysokou nezaměstnaností a jejíž růst do dalších čtvrtletí nemusí být zdaleka tak silný, jako v druhé polovině loňského roku. Vyšší sazby mohou odradit nejen potenciální dlužníky, ale také prodražit splátky již existujících úvěrů firmám a domácnostem. Toho si jsou obchodníci vědomi a tak na jakékoli zprávy o případném zpřísňování měnové politiky reagují velmi podrážděně. Podobné reakce proto nemusí být výjimečnými ani v nadcházejících měsících, které se mohou nést v daleko méně optimistickém duchu, než tomu bylo ještě během druhé poloviny roku 2009.
