Jiří Šindelář ve větvích Korkovníku amurského v bečovské botanické zahradě (6. června 2011)

Jiří Šindelář ve větvích Korkovníku amurského v bečovské botanické zahradě (6. června 2011) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Mráz a sníh těžce zasáhly vzácné rostliny v Bečovské botanické zahradě

  • 0
Mírná zima, mimořádně teplé předjaří a následně mráz se záplavami mokrého těžkého sněhu, který napadal na mnohdy už rozkvetlé stromy. Bečovská botanická zahrada stále sčítá škody po dubnové mrazivé epizodě. Už nyní je jasné, že půjdou do milionů.

Vedle mladých jedinců a čerstvé výsadby rozmary počasí poničily i staré stromy, zejména vzácný, více než sto let starý korkovník amurský, který v roce 2006 získal titul Strom hrdina České republiky. Hrozí, že poničené unikáty se už nepodaří nahradit.

„Narašené, olistěné a někdy také už rozkvetlé stromy se nikdy neměly potkat se sněhem. Jenže ony se s ním potkaly a sníh vyhrál. Stromy, které omrznou, většinou dokážou obrazit. Ale v tomto případě se pod tíhou sněhu rozlámaly. Tím jsou navždy znehodnocené,“ popsal situaci ředitel Bečovské botanické zahrady Jiří Šindelář.

Vzpomíná, že když poprvé přišel do jarní zahrady zapadané sněhem, s polámanými větvemi, zlámanými stromy a rostlinami skloněnými pod tíhou závějí až k zemi, viděl apokalypsu a cítil zmar. Podle jeho slov zahrada přišla o exponáty, které se už nemusí podařit znovu získat. Vzácné rostliny pocházely z nejrůznějších expedic, od různých sběratelů.

„Přišli jsme například o kalopanax, česky dlanitec, namrzl starý zmarličník, který už naštěstí obráží a pouští nové lístky, hodně nás trápí ikonický korkovník vysazený v roce 1923. Ten dostal velký zásah. Sice to vypadá, že sem tam něco raší, ale obávám se, že bude asi významně poškozený a hodně mladých nevyzrálých větví uschne. Je na tom bídně,“ řekl se smutkem v hlase Jiří Šindelář.

Podobné výkyvy budou častější

Zahrada rovněž přišla o velkou sbírku růží, kterou zahradníci umístili do rozária těsně předtím, než uhodily mrazy. „Ta je v podstatě celá pryč. Sazenice jsou celé zčernalé, budeme je muset zlikvidovat. Ani nepočítáme s tím, že by mohly obrazit. Postihlo to i nějaké rostliny, které se sázely na podzim a nebyly dostatečně zakořeněné. To ale není taková tragédie jako u našich mnohaletých zvláštností a unikátů. Odhaduji, že mrazivá epizoda nás bude stát několik milionů korun,“ zmínil ředitel.

Zároveň si myslí, že vzhledem ke změnám počasí budou podobné výkyvy přicházet stále častěji. Kvůli tomu se zřejmě promění i druhové složení rostlin na zahrádkách, v sadech, parcích a ve veřejném prostoru.

„Nevím tedy úplně přesně jak, protože rostlinám, které v létě snesou sucho a vysoké teploty, vadí mrazy, které mohou na jaře přijít. Asi se musíme obrnit a nebýt sentimentální. Ale bude to těžké, protože zahrada je živý organismus, a aby měla nějakou podobu a krásu, tak na to si člověk musí hodně dlouho počkat. Na druhou stranu právě botanické zahrady mají v gesci své činnosti pojmenovávat problémy, které mohou v souvislosti s počasím nastat. Mají je pozorovat a zkoumat,“ vysvětlil.

Je to horší, než jsme čekali. Ovocnáři sčítají rekordní škody po mrazech

Přestože dubnový mráz a sníh zasadily botanické zahradě velkou ránu, jaro už lokalitu probudilo do plné krásy.

„Máme rozsáhlé sbírky rododendronů, které v současnosti vykvétají. Začátkem týdne se objevily fialové květy i na rododendronu, který nese jméno Bečov. Jestli bude teplé počasí pokračovat, začnou v rozáriu Jana Böhma nakvétat rostliny z naší národní sbírky růží. K vidění je toho ale mnohem víc,“ uzavřel Jiří Šindelář.